Nejtěžší rozhovory jsou s Babišem a Okamurou. Stres je pro mě motor, říká Fialová

Původně chtěla být napůl lyžařskou instruktorkou a napůl novinářkou. Markéta Fialová ale nakonec zůstala jen ve světě médií, prošla už všemi velkými televizními stanicemi. Její kariéra ale začala v deníku Mladá fronta, kde se v rubrice věda a technika potkala s výraznými osobnostmi české žurnalistiky.

„Byli tam lidi jako Petr Šabata, Jiří Leschtina a Radek John, zajímavé osobnosti. Byli tam tak jako odsunuti, že nebyli úplně pohodlní. Z tohohle oddělení jsem měla možnost prožít si sametovou revoluci jako rychlá, doslova běžecká spojka mezi stávkovými výbory vysokých škol. Byla to fantazie,“ vzpomíná Fialová, kterou po převratu přijali na univerzitu.

V následujících letech psala pro různé časopisy a noviny. V roce 1993 začala pracovat pro stanici Premiéra TV, která se o čtyři roky později přejmenovala na TV Prima. Do Premiéry se dostala náhodou, když tam šla doprovodit kamarádku na konkurz. „Nebyla jsem tam přihlášená, ale nějaká paní mi řekla, ať si to jdu taky zkusit. A za pár dní přišel telegram,“ vypráví s tím, že kamarádku naopak nevzali. „Kamarádství vybublalo, ale ona se pak chytla jinde.“

Za reportáž o požáru potlesk

Začátky v Premiéře označuje za kuriózní i proto, že kvůli vyšším kolegům stála při moderování na koši. „V maskérně navíc usoudili, že potřebuju vypadat starší, takže mi zkracovali vlasy. Vypadala jsem spíš jako moje teta,“ směje se Fialová, která poté přešla do České televize.

V roce 1995 reportovala i o jednom z největších požárů v historii Česka, při němž v pražském hotelu Olympik zemřelo osm lidí. Začínající novinářka byla tehdy na Kavčích horách na stáži a šéfoval jí Otakar Černý.

„Odněkud přišla zpráva, že hoří Olympik. Ota se rozhlédl v newsroomu a řekl: Fialová, co ty tu děláš? Vezmi si kameramana a jeď se tam podívat,“ vybavuje si, jak se na místě od hasičů jako první novinář v republice dozvěděla o tom, že jsou na místě oběti. „Z budky jsem to dala vědět do redakce“ dodává s tím, že jí kvůli tomu pak volala zahraniční média a zbytek redakce jí po návratu zatleskal.

Do veřejnoprávní televize se později vrátila a působila i v investigativním pořadu Fakta. Zřejmě nejvíc se ale do povědomí diváků zapsala na Nově, kde s Karlem Voříškem moderovala Televizní noviny. Sama si ale nebyla jistá, zda je moderování zpráv ještě žurnalistikou. „Z mého pohledu je to krajní pozice novinařiny,“ odpovídá a dodává, že i proto chtěla vedle sezení ve studiu občas točit.

Kvůli prezidentské debatě odplivnutí

K práci v terénu se pak dostala až v pořadu Střepiny, který moderovala poté, co Karel Voříšek odešel z Novy na Primu. „Karel je perfektní parťák, jeho humor je velmi osobitý a elegantní,“ vzpomíná Fialová na to, jak se jednou jeho vtipu smála přímo při vysílání. „Padla pokuta a omluva a snažili jsme se pak šetřit. Ale měli jsme období, kdy jsem více času trávila s ním než s vlastním mužem.“

S Voříškem se znovu potkala na Primě, i když stálou moderátorskou dvojici už nevytvořili. Na Primě v lednu 2013 moderovala prezidentský duel mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. „Stojím si za tím, že debata byla naprosto vyvážená, ale pak jsem zažívala něco, co pro mě bylo v životě úplně nové,“ popisuje, jak jí příznivci obou kandidátů říkali, že nadržovala tomu druhému. „Stala se mi i situace, kdy jsem šla s malou dcerou do zeleniny a paní si před námi uplivla do banánů.“

Debaty mezi uchazeči o Pražský hrad sledovala i před letošní volbou, a jak přiznává, nedokázala se na ně dívat jen jako divák. „Táta kdysi hrával hokej. Když sedí na gauči a pozoruje zápas, vidím, jak mu cukají nohy a ruce. Jak hraje za ně. Takhle to mám, když se dívám na kolegy,“ vysvětluje moderátorka, která kromě debat vedla i rozhovory s prezidenty Václavem Klausem a Milošem Zemanem.

„Je to nejvyšší reprezentant státu a už jen proto si zaslouží úctu,“ vysvětluje, proč s nimi mluvila trochu odlišně než s jinými lidmi. Za vrchol novinářské kariéry ale rozhovory s nimi nepovažuje. „Jako vrchol beru ty největší výzvy, to znamená nejsložitější respondenty,“ jmenuje Fialová předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a šéfa SPD Tomio Okamuru. „Je jim v zásadě jedno, jakou položíte otázku, přišli si říct své. Bojuju s tím, že jim budu často skákat do řeči, abych držela linku, a s tím, že musím mít respekt.“

Stres jako motor

Jak zvládnout těžší rozhovory, učí Fialová mladé kolegy na CNN Prima News, kde působí od začátku jejího vysílání v květnu 2020. Právě spuštění nového kanálu bylo jedním z důvodů, proč se na Primu v roce 2019 vrátila. „Chuť lidí dokázat, že to dáme, je nakažlivá a byla tam fantastická energie,“ ozřejmuje, byť přiznává, že začátek byl kvůli nástupu pandemie složitý. „Poznamenaná byla i komunikace s americkou stranou. Smekám před všemi, kteří to vydrželi a dotáhli to tam, kde jsme dneska.“

Ani Fialové se během epidemie nevyhnulo vysílání z domova, při kterém podle ní utrpěla obrazová kvalita televize. I proto je ráda, že může být ve studiu a zažívat adrenalin, na který je zvyklá. „Když mám delší dovolenou, tak se necítím úplně komfortně a začínám vymýšlet jiné aktivity, které by mě zabavily. Je to návyk,“ přiznává a dodává, že pod tlakem dělá méně chyb. „Věřím tomu, že stres devastuje tělo a psychiku, ale na druhou stranu je to motor,“ myslí si.

Na otázku, jak by vypadal její ideální pořad, odpovídá, že by určitě běžel živě a nevysílal by se ráno. A co by ještě chtěla v televizi zkusit? „Toho je milion. Když bude rozhovor s někým hodně zajímavým, a nebudu ho zrovna dělat já, tak mě nechte aspoň držet windšus,“ vzkazuje kolegům.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.