V úterý přibylo přes 44 tisíc případů. Vláda postupně ruší opatření proti covidu

V úterý přibylo v Česku 44 301 případů covidu. U 37 627 lidí šlo o první potvrzenou nákazu, dalších 6674 se nakazilo opakovaně. S covidem je v nemocnicích 3553 hospitalizovaných, z toho 214 v těžkém stavu. Ve středu ministři projednali opatření, podle kterého už nebude pro vstup do restaurací a dalších provozoven nutné předkládat covidový certifikát. Od 1. března bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) z opatření platit prakticky jen nošení respirátorů.

On-line přenos

Koronavirus - únor

  • 7:54

    Čína ohlásila přes 1500 nových případů koronaviru, což je její nejvyšší denní údaj. Zpřísňuje opatření, o místo přišel starosta postiženého Ťi-linu.

  • 7:41
    Česko

    Testy v Česku v pátek potvrdily 8365 nových případů covidu-19, o 110 víc než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo se blíží jedné. Mírně stoupl také počet případů podezření na opakovanou nákazu, a to o šest desítek na 1652. Ubylo přitom provedených testů.

  • 7:40

    SOBOTA 12. BŘEZNA

Počet nových případů klesl v mezitýdenním srovnání o téměř 20 tisíc, u opakovaných nákaz došlo zhruba k třetinovému poklesu. Minulé úterý byl nárůst rekordní.

Laboratoře v úterý provedly zhruba 119 tisíc testů. Před týdnem jich bylo o polovinu více. V případě nejčastějších preventivních testů dosáhla pozitivita 23,19 procenta, minulé úterý byla jen těsně pod 23 procenty. U takzvané diagnostické indikace, kdy se testují lidé s příznaky, byl podíl pozitivních vyšší než 46 procent, stejně jako před týdnem. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, pozitivita stagnovala okolo 31 procent.

Vysoké počty nakažených v posledních týdnech způsobuje varianta omikron. Ta je sice výrazně nakažlivější než původně dominantní delta, zároveň ale podle dosavadních studií způsobuje méně závažný průběh. Přesto počty hospitalizovaných vzrostly na nejvyšší úroveň v letošním roce. Podle revidovaných údajů bylo v pondělí v nemocnicích s covidem více než 3700 pacientů, poté jich tedy mírně ubylo. Počty lidí v těžkém stavu zůstávají prakticky stejné.

Zátěž nemocnic je ale stále výrazně nižší než při některých předchozích vlnách. Například zhruba před dvěma měsíci bylo hospitalizovaných kolem sedmi tisíc pacientů, z toho přes tisíc ve vážném stavu. 

S koronavirem dosud v Česku zemřelo 37 612 lidí. V pondělí zemřelo s covidem 54 lidí, nejvíce od prvního lednového týdne. Na úterý zatím připadá dvacet úmrtí. Podobně jako v případě hospitalizací se ale i tyto údaje při dalších aktualizacích obvykle mění. 

Incidenční číslo se snížilo ve všech krajích Česka. V šesti z nich ještě zůstává nad hranicí 2000. Nejhorší situace je na jižní Moravě, kde na sto tisíc obyvatel připadá v uplynulých sedmi dnech 2202 nakažených. Následuje Liberecký kraj s incidencí 2152. Relativně nejlépe je na tom stále Karlovarský kraj, kde má incidenční číslo hodnotu 1580. 

Senátní výbory se neshodují na přijetí novely pandemického zákona

Senátní výbory mají odlišné postoje k vládní novele pandemického zákona. Ústavně-právní výbor doporučil plénu horní komory novelu, která mimo jiné rozšiřuje možnosti vydávání proticovidových opatření, zamítnout. Předlohu, která by dále umožnila posílat lidi do karantény či izolace také krátkou textovou zprávou, projednal i zdravotnický výbor. Ten naopak doporučil novelu schválit. Plénum se k ní sejde ve čtvrtek. 

„Zazněly pochybnosti ohledně hmotně-právní otázky ve vztahu k Ústavě ČR a k Listině základních práv a svobod,“ uvedl senátor Jan Holásek (za SEN 21 a Piráty) po jednání ústavně-právního výboru. Doplnil, že největší výtky měli členové k povinné karanténě po návratu ze zemí s vyšším rizikem nákazy po pozitivním antigenním testu. 

„Debata byla velmi konstruktivní. Podmínky novely podstatně změkčují některé normy pandemického zákona schváleného v předešlém období,“ uvedl předseda výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) s tím, že návrhu přítomní senátoři vyjádřili podporu. Pět členů hlasovalo pro a dva proti. 

Hlavní části pandemického zákona o možnosti vydávání mimořádných opatření mají platit podle sněmovního znění novely do konce listopadu. Platný zákon předpokládá jejich účinnost do 28. února a vláda navrhovala prodloužení účinnosti zákona bez časového omezení. I v případě, že by Senát předlohu zamítl, by sněmovna měla dost času jeho veto přehlasovat. Vládní většina k tomu má v dolní komoře dostatečný počet poslaneckých hlasů.

Zrušení covidových certifikátů

Kabinet zrušil od půlnoci na čtvrtek prokazování takzvanými covidovými certifikáty. Podle soudu je nezákonné vyžadovat prokazování se certifikátem o prodělané nemoci či očkování v restauracích, ubytovacích zařízeních a na hromadných akcích.

Dál ale bude platit povinnost nosit respirátory ve vnitřních prostorách nebo početní omezení účastníků hromadných akcí. K pátku 18. února skončí zároveň plošné testování ve školách a firmách. 

Na kompenzace pro podnikatele má vláda vyčlenit pět miliard

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) vláda neschválila navrhované kompenzace pro podnikatele. Resort průmyslu s profesními svazy totiž dokončuje podmínky tak, aby více vyhověly jejich požadavkům.

Ministerstvo podle Síkely mění období, ve kterém se bude srovnávat propad tržeb, rozšíří náhrady na další odvětví. Místo minulý týden avizovaných zhruba tří miliard korun by měl kabinet na podporu vyčlenit kolem pěti miliard korun.

Síkela uvedl, že konečný návrh kompenzací by měl měla vláda projednávat příští týden. S vyplácením by se podle něj mělo začít nejpozději do čtyř týdnů. Programy bude muset schválit Evropská komise, proces je s ní ale podle Síkely předjednaný.

Ministr minulý týden představil nový návrh náhrad, kdy by na ně měli mít nárok podnikatelé, kteří zaznamenali ve druhém pololetí loňského roku propad tržeb alespoň o padesát procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Maximálně výše pomoci měla činit od 500 tisíc do 1,5 milionu korun. 

Reorganizace krajských hygien a změny Chytré karantény

Po  středečním jednání vlády uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), že chce do června dokončit reorganizaci Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a krajských hygienických stanic (KHS), aby byly připraveny na potenciální podzimní vlnu epidemie koronaviru. 

„Okamžitě, když jsme nastoupil na ministerstvo zdravotnictví, jsem zadal novelizaci zákona, který se týká hygien a této legislativy tak, abychom měli standardní zákon, který bude postihovat všechny epidemie,“ řekl ministr. Celý návrh na vládu předloží v červnu. 

Očekává ale, že proces jeho schvalování, který je třeba projednat i s opozicí, může trvat měsíce i rok. Z toho důvodu je podle něj potřeba schválení novely pandemického zákona, který zohlední všechna doporučení správních soudů.

Zmínil také, že provoz informačního systému Chytrá karanténa převezme od armády ministerstvo ministerstvo zdravotnictví. Vytvoření informačního systému podle Válka stálo zhruba miliardu korun a v současné době se o něj stará poměrně velký tým armády. „O ten systém nemůžeme přijít, musí ho dále někdo spravovat,“ dodal.