Některé země v Evropě pomalu otevírají hranice. V USA skokově přibylo obětí covidu-19

Rakousko od 15. června plně otevře hranice s Německem a již od tohoto pátku bude hranice kontrolovat pouze namátkově, sdělila vláda. Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce zároveň zmírnit režim na hranicích se Švýcarskem a v červnu kontroly plně ukončit.

Otevření rakouských hranic pro sousedy označila tamní ministryně turistiky Elisabeth Köstingerová za prioritu, výslovně při tom zmínila Česko a Slovensko. „V první linii nyní vidíme východní země, například Česko a Slovensko,“ řekla ministryně turistiky Elisabeth Köstingerová. Spolková země Horní Rakousy už částečně otevřela hraniční přechod Weigetschlag/Studánky, zatím jen pro zemědělce a lesníky.

Merkelová varovala před unáhlenými kroky

Německá vláda ve středu oznámila, že od soboty zcela zruší nebo alespoň uvolní kontroly na svých hranicích zavedené kvůli koronaviru. Krok se týká hranic s Rakouskem, Švýcarskem, Francií a Lucemburskem, hraniční přechody s Českem spolková republika nehlídala ani dosud. 

V zemi za poslední den zemřelo dalších 101 lidí kvůli komplikacím spojeným s covidem-19, od začátku pandemie si tak onemocnění v zemi vyžádalo již 7634 obětí. Koronavirus se nově prokázal u dalších 798 osob, celkový počet pacientů s pozitivním nálezem vystoupal na 171 306.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu varovala před chvatem v uvolňování tvrdých opatření, jinak hrozí jejich opětovné zavedení. Bez účinného léku podle ní nelze koronavirus zcela zastavit. Také Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že uvolňování opatření před výrazným poklesem počtu nakažených a bez rozsáhlého testování a hlídání nákaz je nebezpečné.

Polsko prodloužilo faktické uzavření hranic o další měsíc, do 12. června, oznámily agentury s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Premiér Mateusz Morawiecki zároveň ohlásil další etapu zmírňování opatření. Od 18. května budou moci otevřít gastronomická zařízení a kadeřnictví a částečně školy.

Italská vláda schválila balík na pomoc firmám

Itálie plánuje otevřít pláže, při slunění a koupání v moři budou lidé muset mezi sebou zachovávat odstupy. Tato země má dalších 195 zemřelých s koronavirem, denní bilance se už několikátý den za sebou drží pod hranicí 200. Celkem už země eviduje 31 106 úmrtí.

Italský premiér Giuseppe Conte ve středu oznámil, že vláda schválila stimulační opatření v hodnotě 55 miliard eur (v přepočtu 1,5 bilionu korun), která mají pomoci firmám a domácnostem koronavirovou krizi překonat.

Nově schválená stimulační opatření zahrnují subvence a daňové úlevy pro podniky i různé příspěvky pro rodiny. Conte tento balík opatření slíbil již minulý měsíc, schválení příslušného dekretu však zpozdily neshody v koaliční vládě ohledně jeho různých aspektů, píše Reuters.

„Pracovali jsme na tomto dekretu s vědomím, že tato země se nachází ve velkých nesnázích,“ uvedl Conte. Řím předpokládá, že italská ekonomika letos v důsledku koronaviru klesne o minimálně osm procent. Vláda již v březnu představila opatření na podporu ekonomiky v hodnotě 25 miliard eur.

V Belgii se od příštího pondělí znovu otevřou některé školy, kadeřnictví, muzea či zoologické zahrady. Všechny kulturní, sportovní a další volnočasové akce ale zůstanou zakázané až do konce června, oznámila premiérka Sophie Wilmèsová. Belgie patří v přepočtu na obyvatele k zemím, které pandemie covidu-19 v Evropě postihla nejhůře.

Švédsko chce nabrat až deset tisíc dalších lidí pro práci v pečovatelských službách a domovech seniorů na zatím neomezenou dobu – než se zlepší situace v péči o staré osoby. Toto rozhodnutí vyplývá z dohody mezi vládou, odbory komunálních zaměstnanců a obcemi. Kritickou situaci v oblasti péče o seniory podle vlády odhalila nynější koronavirová krize.

Počet mrtvých nakažených novým typem koronaviru ve Francii překonal hranici 27 tisíc. Za středu přibylo 83 zemřelých. Ve světovém srovnání je Francie opět až pátá po Španělsku, které má v Evropě nejvíc potvrzených případů nákazy (228 691). 

Koronavirus se již rozšířil také do všech 54 afrických zemí. Jako poslední zaznamenalo virus na svém území malé království Lesotho.

V Bulharsku bude do 14. června platit stav epidemické nouze

Bulharská vláda ve středu vyhlásila stav epidemické nouze. Platit má do 14. června a umožní ministerstvu zdravotnictví prodloužit omezení, jejichž cílem je zastavit šíření koronaviru. Nová opatření nahrazují nouzový stav, který tato balkánská země vyhlásila kvůli koronaviru v polovině března a který umožnil vydání zákazu cestovat a sdružovat se na veřejných místech a uzavřít školy, bary a restaurace. Ke středečnímu dni sedmimilionové Bulharsko evidovalo 2069 případů nákazy koronavirem a 96 úmrtí.

Bulharsko již protikoronavirová opatření začalo rozvolňovat. Opět je možné cestovat mezi městy a otevřely se i parky. V hromadné dopravě ale stále platí povinnost nosit roušky a vláda nadále vyzývá k udržování společenského odstupu, který má zabránit možné další vlně nákazy. Školy a nákupní centra zatím zůstanou zavřené. Infikovaní a lidé, s nimiž přišli do kontaktu, musí dodržovat karanténu. Barům a restauracím naopak vláda povolila otevřít zahrádky a opět se smí otevřít i malé hotely a restaurace. Prozatím ale zůstávají hranice pro mnoho cizinců zavřené.

Do Bulharska nesmí občané nečlenských zemí EU ani obyvatelé unijních zemí s vysokým výskytem covidu-19. Všichni, kdo do země přijedou, musí nastoupit 14denní karanténu. Ministr zdravotnictví Kiril Ananiev uvedl, že Bulharsko bude ve snaze oživit turismus jednat se sousedním Řeckem, Srbskem a Rumunskem o zmírnění cestovních omezení.

Virus zasáhl pět procent Španělů, ukazuje studie o promořenosti

Ve Španělsku se nakazilo v průměru okolo pěti procent obyvatel. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátní studie, jež u obyvatel jihoevropské země zkoumala přítomnost protilátek. 

Studie zdravotnického institutu Carlose III. a španělského národního statistického úřadu začala 27. dubna, zúčastnilo se jí 90 tisíc Španělů z 36 tisíc různých domácností.

Výsledky mají vládě v zemi, která je jednou z koronavirem nejhůře zasažených na světě, ukázat skutečnou promořenost populace koronavirem. Země se 47 miliony obyvatel k středečnímu dni hlásí 228 691 nakažených, z toho 27 104 zemřelo a 140 823 se už uzdravilo.

Imunizace obyvatel se v různých španělských regionech výrazně lišila, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Zatímco v metropoli Madridu, který hlásí největší počet infikovaných, se koronavirem podle studie nakazilo 11,3 procenta populace, ve španělských enklávách v Maroku a na Kanárských ostrovech koronavirus zasáhl méně než dvě procenta obyvatel.

Aby si země vybudovala kolektivní imunitu a předešla tak při uvolnění opatření případné druhé vlně epidemie, je podle odborníků potřeba, aby bylo imunizovaných okolo 60 procent obyvatel, píše deník El País. Promořenost okolo pěti procent obyvatel ukazují studie publikované i v dalších evropských zemích, dodává list.

Například v Česku však nedávná studie kolektivní imunity ukázala, že nakažených je zde jen velmi málo - v řádech promile.

Skokový nárůst úmrtí v USA

Ve Spojených státech skokově narostl denní počet zemřelých na následky onemocnění covid-19 oproti posledním dvěma dnům. Podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse v zemi zemřelo za posledních 24 hodin 1894 pacientů s koronavirem. V neděli a v pondělí se přitom denní bilance pohybovala pod hranicí 900 obětí. 

Stát New York, který je nejvíce postiženým současnou pandemií, ve středu oznámil 166 nových úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19, což není tak vysoký nárůst jako v dřívějších dnech. Celkový počet mrtvých v oblasti přesáhl více než 22 tisíc. Bilance nezahrnuje více než 5100 úmrtí ve městě New York, která jsou v úmrtním listu připisována koronaviru, nicméně laboratorní testy to nepotvrdily.

Washington, který je sídlem federální vlády, v tentýž den prodloužil platnost nařízení, podle kterého mají tamní obyvatelé zůstávat doma. Nařízení, jehož cílem je zabránit šíření koronaviru, mělo platit do 15. května, nyní bylo prodlouženo až do 8. června. Starostka Muriel Bowserová zatím nenaznačila, kdy by mohla být americká metropole a její ekonomika znovu otevřeny. Jak uvedla, vše závisí na bilanci obětí a nakažených. Washington dosud informoval o 6584 případech infekce a 350 úmrtích.

Spojené státy jsou zdaleka nejvíce zasaženou zemí na světě, od začátku pandemie evidují již 1,37 milionu lidí s nálezem SARS-CoV-2, z nichž jich 82 376 zemřelo. Washingtonská univerzita ale navýšila svůj odhad o počtu úmrtí na covid-19 v USA, model nyní předpovídá kolem 147 tisíc obětí na začátku srpna. Většina amerických států přes varování expertů zahájila rušení karanténních opatření nebo s ním v brzké době hodlá začít.

Sílí volání Američanů po znovuotevření ekonomiky a uvolnění restrikcí. V pondělí automobilka Tesla i přes zákaz otevřela výrobu ve své kalifornské továrně. „Pokud chcete někoho zatknout, tak mě,“ uvedl v reakci šéf společnosti Elon Musk.

FBI a CISA varovala vědce před hackery z Číny

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a americká agentura pro kybernetickou bezpečnost (CISA) ve středu varovaly americké vědce pracující na vývoji vakcíny proti koronaviru, aby si dali pozor na hackery, za kterými stojí čínská vláda. Mohou se podle nich pokusit zmařit jejich práci a ukrást jim výsledky.

„Čínské pokusy zasáhnout výzkum představují vážnou hrozbu pro boj naší země s nemocí covid-19,“ uvedly FBI a agentura CISA, která spadá pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Jak dodaly, zdravotničtí a farmaceutičtí výzkumníci by se měli mít před potenciálními útoky na pozoru a měli by přijmout opatření, aby ochránili své informace.

Jaké instituce by se mohly stát terčem hackerského útoku, nebylo zveřejněno. Americké ministerstvo spravedlnosti k tomu uvedlo, že by měly být opatrné veškeré ústavy, na které byla poslední dobou kvůli nemoci covid-19 upřena mediální pozornost. „Potenciální krádež těchto (vědeckých) informací ohrožuje účinné nalezení možností léčby,“ dodalo ministerstvo.

Jak FBI a CISA uvedly, svým oznámením chtěly zvýšit povědomí o potenciální hrozbě. Doplňující technické detaily budou podle nich zveřejněny v příštích dnech.

Informace o možných hackerských útocích se objevila v době zvýšeného napětí mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident Donald Trump v posledních dnech na Čínu, kde se virus loni potvrdil poprvé, tvrdě útočil s tvrzením, že tamní vláda nese za rozsah pandemie zodpovědnost. Tvrdí také, že Peking klame ohledně svých údajů nově nakažených, jichž denně oznamuje v posledních týdnech jednotky až desítky. Čína již Spojené státy vyzvala, aby přestaly zveřejňovat „neopodstatněná obvinění“.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí odmítl, že by vláda v Pekingu byla zapojena do jakéhokoli pokusu ukrást informace související s koronavirem. „Snažíme se být vůdčí silou na světě, pokud jde o léčbu covidu-19 a vývoj vakcíny,“ řekl mluvčí. „Je nemorální útočit na Čínu prostřednictvím fám a pomluv, když neexistují žádné důkazy,“ dodal.

Americká a britská agentura pro kybernetickou bezpečnost již minulý týden zveřejnily prohlášení o tom, že na orgány a instituce zapojené do boje proti nemoci covid-19 útočí hackeři nejspíše podporovaní zahraničními vládami. Jde podle nich o „zákeřnou kybernetickou kampaň“ s cílem získávat citlivé údaje, duševní vlastnictví a „zpravodajství odpovídající národním zájmům“.

Jak tehdy dodaly, pachatelé těchto hackerských útoků ve velkém cílí na národní i mezinárodní zdravotnické orgány, dále pak na farmaceutické společnosti či lékařské výzkumné organizace. Využívají při tom metodu, díky které se snaží proniknout do interních systémů aplikováním databáze často používaných přístupových klíčů, jako jsou „123456“ nebo „qwerty“.

Bývalého šéfa Trumpovy kampaně kvůli viru propustili z vězení

Bývalý šéf volebního štábu amerického prezidenta Donalda Trumpa Paul Manafort byl ve středu propuštěn z vězení a zbytek trestu si má odpykat v domácí izolaci. Uvedl to jeho právník, přičemž jako důvod přesunu zmínil obavy související s koronavirem.

Zda se nákaza dostala i do federální věznice v Pensylvánii, kde Manafort pobýval, ale není jasné. Bývalému lobbistovi a politickému konzultantovi loni v březnu soud za daňové úniky, nezákonné lobbování, ovlivňování svědků a zamlčování bankovních účtů v cizině uložil 7,5 roku vězení.

Obžaloba nyní 71letého muže byla jednou z prvních soudních kauz pramenících z vyšetřování kontaktů mezi Trumpovou kampaní a ruskými hráči před posledními prezidentskými volbami v USA.

Uzavírka hranice mezi USA a Kanadou bude asi delší

Kanada a Spojené státy pravděpodobně prodlouží uzavírku společné hranice pro zbytné cesty. Uzavírka by měla být prodloužena až do 21. června.

Oba státy se na omezení překračování společné hranice dohodly již v březnu, 18. dubna byla uzávěra prodloužena. Kanada by nyní ráda opatření prodloužila o další měsíc. „Je příliš brzy na to, aby bylo toto omezení zrušeno, takže pracujeme na jeho prodloužení,“ uvedl kanadský vládní zdroj. Rozhovory s Američany označil za „pozitivní“.

Kanadský premiér Justin Trudeau k jednáním uvedl, že „vše probíhá dobře“. „Jsme přesvědčeni, že se nám podaří i nadále zajistit, že budou Kanaďané v bezpečí,“ dodal. Počet zemřelých v souvislosti s covidem-19 se v Kanadě za poslední den zvýšil o 160 na celkových 5209, vyplynulo ze zveřejněných údajů. 

Ve Washingtonu americký zdroj potvrdil, že se obě strany na prodloužení opatření pravděpodobně dohodnou. V normálních dobách hranici překračuje zhruba 200 tisíc lidí denně. Nynější zákaz cestování z jedné země do druhé se nevztahuje na řidiče kamionů a Kanaďany, kteří část roku žijí v USA a vrací se do vlasti. Do USA směřuje 75 procent kanadského exportu a 18 procent amerického vývozu míří do Kanady.

V Brazílii evidují rekordní denní přírůstek

Brazílie hlásí smutný rekord, eviduje 881 mrtvých za 24 hodin. To je dosud nejvyšší denní přírůstek, jaký země zaznamenala od začátku pandemie. Celkově jich registruje 12 400. Nákaza koronavirem se v jihoamerické zemi potvrdila u 177 589 lidí, co do počtu nakažených tak překonala Německo, kde vyšly pozitivní testy na koronavirus 170 508 lidem.

Brazilský výzkumný ústav Fiocruz uvedl, že se koronavirus v zemi šířil již začátkem února, tedy o několik týdnů dříve, než úřady nákazu potvrdily u prvního člověka. V tomto čase přitom v zemi vrcholilo období karnevalů, při němž se miliony Brazilců účastní bujarých oslav na ulici.

V Chile uzavřou hlavní město

V Chile hrozí kvůli koronaviru nedostatek lůžek intenzivní péče. Tamní kapacity jsou v celé zemi zaplněny už ze tří čtvrtin a v chilské metropoli téměř z 90 procent.

Chilský ministr zdravotnictví Jaime Mañalich ve středu oznámil, že hlavní město Santiago de Chile čeká uzávěra. Všech sedm milionů obyvatel metropole se musí uchýlit do karantény, po celé zemi se stejné nařízení má nově týkat také lidí starších 75 let.

Důvodem pro zavedení přísných opatření je vysoký nárůst nových případů infekce, za posledních 24 hodin se koronavirus potvrdil u 2260 lidí. Oproti předchozímu dni jde téměř o 60procentní přírůstek.

Bezmála 19milionové Chile od propuknutí nákazy v zemi eviduje přes 34 tisíc nakažených, z nich 346 zemřelo. Okolo 80 procent všech nakažených je právě v hlavním městě. Země ze všech států Latinské Ameriky provedla dosud nejvíc testů.

Mexiko od pondělí příštího týdne začne s uvolňováním některých opatření. Částečně se obnoví výroba a v některých regionech se otevřou školy a obchody. Oznámil to prezident Andrés Manuel López Obrador, podle něhož se země po 51 dnech omezení navrací do „nové normálnosti“. 

V pevninské Číně zaznamenali za poslední den sedm lidí se symptomy onemocnění covid-19. V úterý tamní úřady hlásily pouze jediný nový případ.

Íránské úřady otevřely mešity na tři dny

V Íránu se podle tamního ministerstva zdravotnictví nakazilo dohromady 112 725 lidí a zemřelo tam 6783 pacientů. Ve srovnání s úterními údaji to znamená denní nárůst infikovaných o 1958 a mrtvých o 50. Mešity se ve středu zaplnily věřícími, protože úřady je nechaly na tři dny otevřít, aby lidem umožnily účast na významném muslimském svátku.

Pákistán ve středu ohlásil prudký nárůst nových případů – za den tam přibylo 2255 infikovaných. V zemi je jich přes 34 tisíc a od února tam zemřelo 737 lidí. V sousedním Afghánistánu je nakaženo 5226 lidí a 132 pacientů tam zemřelo.

V Pákistánu, kde žije asi 220 milionů obyvatel, se za minulý den počet nových případů oproti úterku téměř zdvojnásobil.

Tunisko oznámilo, že zkrátí dosavadní zákaz nočního vycházení, nově má platit mezi 23:00 až 5:00. Země již tři dny za sebou neohlásila žádný nový případ nákazy koronavirem. Severoafrická země noční zákaz vycházení zavedla v březnu ve snaze zastavit šíření nemoci. Vláda zároveň uzavřela podniky a obchody, kromě těch nezbytně nutných.

Slovenský soud pozastavil přístup hygieniků k údajům o mobilech

Slovenský ústavní soud pozastavil platnost části zákona, na jehož základě měli hygienici během pandemie choroby covid-19 získat přístup k údajům o pohybu mobilních telefonů. Novinářům to řekl předseda soudu Ivan Fiačan.

O souladu zákona s ústavou se podle něj rozhodne později. Soud tak částečně vyhověl návrhu opozičních sociálních demokratů (Smer-SD), kteří vyslovili obavy ze zneužití zákona ke sledování obyvatel a kteří podnět k prozkoumání zákona podali.

Slovenský parlament v březnu rozhodl, že hygienici během pandemie budou dostávat od mobilních operátorů údaje o pohybu mobilních telefonů, a to i bez souhlasu jejich majitelů. Vláda tuto změnu zdůvodnila tím, že má pomoci snížit šíření nákazy prostřednictvím odhalování osob, které přišly do kontaktu s infikovanými.

„Ústavní soud si je vědom, že stávající pandemie si vyžaduje nasazení rychlých a inovativních řešení k ochraně života a zdraví obyvatel. Zároveň ovšem musí zajistit, aby nedošlo k erozi právního státu,“ řekl Fiačan.

Průmyslová výroba v eurozóně i EU kvůli koronaviru prudce klesla

Průmyslová výroba v Evropské unii v březnu kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích eurozóny propad proti předchozímu měsíci činil 11,3 procenta, v celé EU pak 10,4 procenta. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat.

V březnu velká část zemí v Evropě zavedla omezující opatření s cílem zabránit šíření nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V únoru výroba v eurozóně klesla jen o 0,1 procenta v celé EU zůstala beze změny. 

V příštím sedmiletém rozpočtu EU bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Rusko hlásí mírný pokles nových případů, ale stále nad 10 tisíc

Rusko ve středu ohlásilo 10 028 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za uplynulých 24 hodin, uvedly tiskové agentury s odvoláním na krizový štáb. Je to mírný pokles oproti úterku s 10 899 případy a pondělku s rekordními 11 656 případy.

Celkový počet potvrzených případů v nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel se blíží čtvrtmilionové hranici, podle agentury TASS se nakazilo celkem 242 271 lidí. Již v úterý se Rusko z hlediska počtu nakažených zařadilo na druhou příčku na světě po USA.

Britové začínají nosit roušky, učitelské odbory odmítají spolupracovat

Od středy by podle britské vlády měly lidé ve Spojeném království nosit roušky. Doporučila mimo jiné, aby si lidé zakrývali ústa a nos v místech, kde dodržování odstupu není možné. Podle premiéra Borise Johnsona by měly být roušky standardem minimálně v obchodech a hromadné dopravě. Na druhou stranu ale Brity vyzval, aby hromadnou dopravu pokud možno nepoužívali. Jeho pondělní projev proto vzbudil mezi veřejností jisté rozpaky.

 Britská ekonomika klesla kvůli koronaviru v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o dvě procenta, nejvíce od finanční krize v roce 2008. Uvedl to Britský národní statistický úřad. Důvodem jsou omezení zavedená kvůli epidemii způsobené koronavirem. V samotném březnu se hrubý domácí produkt (HDP) proti únoru snížil o rekordních 5,8 procenta.

Johnsonova vláda dále řeší problém s učitelskými odbory. Kabinet by návrat žáků do škol rád směřoval k 1. červnu, takový plán ale odbory považují za „bezohledný.“ Podle nich vláda akorát učitelům „přidává k již velké míře stresu“ a vyzvali své členy, aby s vládou ohledně plánu nespolupracovali. Britská média upozorňují, že odbory mohou takovým přístupem ztratit podporu veřejnosti.

Pro odbory nemá pochopení ani bývalý ministr školství za opoziční labouristy Andrew Adonis. „Naprosto nezodpovědné,“ okomentoval situaci na Twitteru.

V Británii ve středu zemřelo s covidem-19 dalších 494 lidí. Denní přírůstek je tak nižší než v úterý, ale vyšší než v pondělí a o víkendu. Celkem s covidem-19 v Británii zemřelo dohromady 33 186 lidí. Potvrzených případů nákazy koronavirem hlásí země od počátku epidemie už téměř 230 tisíc. 

Island dá turistům vybrat mezi testem a karanténou

Při příjezdu na Island dostanou turisté brzy na vybranou –⁠ buď podstoupí test na koronavirus, nebo půjdou na čtrnáct dní do karantény. Omezení pro cesty ze zahraničí budou zrušena k 15. červnu, sdělila islandská vláda.

Vyhnout se testům či dvoutýdenní izolaci budou moci turisté v případě, že předloží lékařské doklady o nepřítomnosti koronaviru. Podrobnosti všech preventivních opatření pro turisty má do konce května vypracovat vládní pracovní skupina.

Kabinet rovněž plánuje, že si cestovatelé po příjezdu do země budou muset stáhnout takzvanou trasovací aplikaci, kterou již ve středu v rámci protikoronavirových opatření používá čtyřicet procent z více než 360 tisíc místních obyvatel. Pomocí aplikace bude v případě zjištění nákazy snazší zpětně vysledovat, s kým dotyčný na Islandu přišel do styku.