Archivářka Martina Vodová: Vybudování průplavu bránily války a nedostatek peněz

Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V  Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová. 

Martina Vodová ukazuje dokumenty související s kanálem Dunaj–Odra–Labe
Zdroj: ČT24

„První pokus vybudovat průplav mezi Dunajem a Labem se datuje už do roku 1373, kdy Karel IV. chtěl propojit Italské Benátky s Belgií právě přes Čechy. Tu zmínku si můžeme přečíst v Dubraviově kronice,“ říká archivářka Moravského zemského archivu Martina Vodová.

Kolikrát se v historii objevily snahy o splavnění těchto řek?

Několikrát, třeba z roku 1653 máme zmínku o splavnění Moravy. Dochoval se úřední dokument, kdy se stavové na zemském sněmu shodli na splavnění této řeky, po které chtěli vozit zboží.

Proč to nikdy nevyšlo?

Určitě z finančních důvodů nebo kvůli válkám. V roce 1722 se u Rohatce vybudovala plavební komora, což je první taková stavba u nás. Z toho 18. století se dochovalo několik plánů, vždycky z nich ale sešlo. Největší projekty vznikly ale až ve 20. století.

Kdy měl kanál nejblíže k realizaci?

Určitě ve 30. letech 20. století, kdy mělo ředitelství vodních cest za úkol vypracovat projekt. Termín byl rok 1942. Plán přerušila opět válka.

Z jakého důvodu tenkrát chtěli průplav?

Určitě chtěli rozšířit vodní cesty, přiblížit se Evropě. Ty projekty jsou připravené, máme je tady v archivu. V roce 1952 byly všechny projekty staženy k nám do Moravského zemského archivu, kde jsou uloženy ve fondu H-42.