Brněnská doprava v roce 2019 šlápla na brzdu. Uzavírky komplikovaly provoz po celém městě

První větší komplikace se v Brně objevily v dubnu na velkém městském okruhu. Řidičům se uzavřel most, který propojuje Kníničskou s Žabovřeskou ulicí. K tomu se pak o prázdninách přidala i výměna optických kabelů a bezpečnostního systému v Husovickém tunelu. Kvůli uzavírkám tak řidiči museli jezdit přes hustě zabydlené části města, kde auta blokovala ulice.

Průjezd městem nezjednodušila ani oprava Zábrdovického mostu, na který navíc navazovala i půlroční uzavírka ulice Cejl kvůli výměně parovodů. Jedna z vůbec neproblematičtějších ale byla v létě situace v Táborské ulici v Židenicích.

Kvůli dlouhodobým stavbám na Dornychu a Plotní si tudy řidiči zkracovali cestu, aby se u Zvonařky vyhnuli zdržení. Úzkou ulicí lemovanou dělnickými domky přitom vede i tramvajová trať. Desítky vozů s cestujícími tak hustá doprava zablokovala a spoje nabíraly až hodinové zpoždění.

Méně aut – plynulejší doprava

Podle generálního ředitele Dopravního podniku města Brna (DPMB) Miloše Havránka by podobným situacím pomohlo, kdyby se snížil počet vozů v ulicích. Intenzita dopravy se přitom ale spíš zvyšuje.

„Mám obavu, že se to ani v příštím roce nepodaří. Je to věc, která se nedaří, nedaří se dlouhodobě a je otázka, jestli je vůbec šance na posun. Už jen našich 570 vozů celý den  v ulicích je samozřejmě hodně,“ uvedl Havránek. 

Podle radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) už ale město vykročilo směrem k řešení. „Zřídili jsme konečně koordinátora, který by měl postupem času stavy alespoň částečně usměrnit,“ řekl Kratochvíl.

Uzavírky a objížďky ale dopomohly brněnskému dopravnímu podniku, který letos oslavil 150 let od vyjetí první koněspřežné tramvaje, i k jednomu úspěchu. „Letos jsme ujeli těsně pod 40 milionů vozokilometrů, což je famózní. Je tu i řada statisíců kilometrů najetých navíc, protože jsme v roce 2019 jezdili i náhradní hromadnou dopravu pro velkou vlakovou výluku,“ uvedl Havránek.

Autobusy tak vozily cestující na vlaková nádraží, to hlavní totiž procházelo opravami. V polovině prosince se Brňané konce jedné z dopravních komplikací dočkali: hlavní nádraží podle plánů znovu otevřelo v polovině prosince.

Rezidentní parkování volby přežilo, ale se změnami

Pokud se už řidiči prokousali městem plným uzavírek, museli hloubat nad tím, kde zaparkovat a jak zaplatit. Na začátku září, v den ročního výročí zavedení rezidentního parkování, se totiž jeho pravidla změnila.

Cena parkovacího oprávnění pro rezidenty i abonenty se snížila. Pozor si museli dát hlavně řidiči bez ročního oprávnění, Brno se totiž rozdělilo na tři návštěvnické zóny. V červené a zelené zóně musí řidiči za krátkodobé stání zaplatit v pracovní dny v jakoukoliv denní dobu, v modré zóně pak jen přes noc.

Rezidentní parkování, které bylo v Brně velkým tématem komunálních voleb, od jeho startu provázejí problémy. Registrační systém vypadával, řidiči si stěžovali na nepřehlednost parkovacích automatů, stání kontrolovala speciální auta s kamerami, jejich nasbíraná data ale měsíce zůstávala bez využití.

Bývalý primátor Petr Vokřál (ANO) přesto s novinkami nesouhlasí. „Za největší neúspěch osobně považuji změny v rezidentním parkování. To, na co si Brňané zvykli a začalo to fungovat, se teď zase změnilo. Volá mi řada lidí, kteří si stěžují, že se to změnilo v jejich neprospěch, a dožadují se, aby se to vrátilo,“ řekl Vokřál.

„Podařilo se nám dát dohromady rezidentní parkování, přenastavit ho tak, aby bylo friendly a uživatelsky příjemné i z hlediska komunikace s lidmi, softwarem, aplikacemi,“ kontroval Kratochvíl.

Cyklisté se neradují

Za příjemný a „friendly“ ale nejspíš nebudou uplynulý rok považovat brněnští cyklisté. V červenci totiž na podnět policistů začali městští úředníci s rušením cykloobousměrek – tedy ulic s jednosměrným provozem pro auta, ale obousměrným pro cyklisty. To podle Kratochvíla překvapilo i vedení města. „Byl jsem zaskočen poměrně velkým nesouladem při schvalování cykloobousměrek. Byl jsem zaskočený striktním výkladem policie,“ řekl.

Po protestech cyklistů se nakonec pracovníci magistrátu rozhodli většinu ponechat. Podle spolku Brno na kole je to ale málo. „Ostatní města pádí kupředu a Brno jediné v celé republice ruší prokazatelně bezpečnou cyklistickou infrastrukturu. V kontextu toho, co se děje jinde v republice, zařadilo zpátečku,“ popsal zástupce spolku Michal Šindelář. 

Že se by se měla cyklistům věnovat dostatečná pozornost, potvrzuje i Kancelář architekta města Brna. „Více než 70 procent obyvatel Brna potřebuje k dosažení centrální části méně než sedm kilometrů. U většiny těchto cest lze automobilovou dopravu nahradit cyklodopravou nebo pěší chůzí,“ uvádí v publikaci Principy tvorby veřejných prostranství.

S rozvojem elektrokol nebo elektrokoloběžek se přitom podle týmu architektů dá očekávat, že se nároky na cyklistickou dopravu v Brně budou zvyšovat. A město by se na to mělo připravit. Podle Šindeláře ale magistrát nekoná. „V Brně to řeší jeden člověk na poloviční úvazek, zatímco v Praze se tomu věnuje celkem dvacet úvazků napříč městem a organizacemi a městskými částmi,“ uvedl. 

Rezervy má Brno i z pohledu cestujících s handicapem. Městem sice jezdí bezbariérové spoje a dopravní podnik nabízí lidem s postižením i služby Seniorbusu, jeho kapacity ale nestačí.

„Velmi často slyším stížnosti. V 90 procentech mi řeknou, že se tam nelze dovolat, že jsou s tím problémy. To z pohledu mých klientů na vozíčku nebo s handicapem nefunguje,“ přiblížila dopravní koordinátorka Ligy vozíčkářů Irena Benadová.

„My teď provozujeme čtyři vozy, to naprosto nestačí. Když volá nějaký starší člověk, tak si chce trochu i popovídat. Nechceme být neosobní, proto je linka tak zahlcená,“ přiznal ředitel Havránek. Podle něj už ale dopravní podnik spolu s magistrátem na posílení Seniorbusu pracuje.

Ani rok 2020 se bez komplikací v dopravě neobejde

Příští rok bude pokračovat dlouhodobá výstavba tramvajové trati v ulici Plotní, omezení kvůli tomu potrvají do konce srpna. Pracovat se ale začne i na prodloužení tramvaje 8, která by v roce 2022 měla první cestující dovézt k univerzitnímu kampusu. Nejprve ale dělníci budou muset začít s hloubením 619 metrů dlouhého tunelu, který povede od ulice Netroufalky. 

Pracovat se bude i na velkém městském okruhu, od září kvůli stavbám v Žabovřeské ulici začne dvouletá výluka tramvajové linky číslo 1, která tak nebude zajíždět do Bystrce a Komína. Dopravu v centru města pak od března bude brzdit oprava kolejiště v ulici Nové sady.

Cestující městskou hromadnou dopravou ale čekají i příjemné novinky, dopravní podnik na jaře do svých vozů rozmístí tři tisíce nových označovačů jízdenek, které umožní bezkontaktní platbu kartou. Do ulic také vyjedou dvě nové tramvaje Drak, které staví sami pracovníci dopravního podniku.