Sovětský maršál Ivan Koněv přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945, rozhodli o tom zastupitelé. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok.
Koněv pozbyl čestného občanství Prahy. Nebyl to čestný člověk, řekl primátor Hřib
Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.
Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který zastupitelům dokument předložil, vyšly postupem času najevo skutečnosti, kvůli kterým podle něj nebyl Koněv čestným člověkem. „Proto nemůže být ani čestným občanem,“ řekl.
Koněvovy problematické činy
Čestným občanem hlavního města se Koněv stal 6. června 1945. Akt udělení čestného občanství je podle dokumentu schváleného zastupiteli nutné vnímat v dobovém kontextu a s ohledem na další historický vývoj Československa, kdy byl oficiálně povolen jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena a zamlčena.
Mezi nimi Hřib zmínil, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města. Další je to, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. Tehdy zemřelo 148 místních obyvatel včetně dětí.
Problematické je také působení maršála jinde v Evropě, a to třeba při krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956, kdy zemřely tisícovky maďarských civilistů. Působil jako velitel v Berlíně v letech 1961 až 1962 při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou berlínské zdi.
„Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil například s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti. V reakci na demokratizační snahy zamýšlel také vojensky zasáhnout v říjnu 1956 v Polsku,“ píše se v dokumentu.
Prokop: Je to populistický předvolební krok
Postup města kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO. „Já z toho (odejmutí občanství) nadšený nejsem, přestože odsuzujeme ruskou agresi,“ řekl předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop. Postup města označil za populistický předvolební krok. „Jinak to neumím nazvat,“ dodal.
Prokop následně vznesl řečnickou otázku, proč vedení města nevybralo někoho z dalších Rusů, kteří mají čestné občanství. Koaliční zastupitel a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) označil krok města v současné situaci za zbytný.
Kritiku odmítli koaliční zastupitelé Jan Wolf (KDU-ČSL) a Jan Hora (Piráti). Podle Wolfa je odebrání občanství na místě a nepovažuje jej za přepisování historie. Hora řekl, že jde o napravení historie.
Při diskusi vystoupila jedna z občanek, která obhajovala ruského prezidenta Vladimira Putina a řekla, že Rusko se pouze brání. Zastupitelé na její slova reagovali bučením, tlučením do lavic a pískáním. Pospíšil a Hora následně řekli, že se žena zřejmě dopustila trestného činu.
„Doufám, že se ukáže, že to bylo nějaké virální video nebo stand-up comedy. Nesouvisí to s odebíráním čestného občanství. Bylo to něco děsivého, po čem by měl někdo sedět,“ doplnil opoziční zastupitel Radomír Nepil (ANO).
S postavou maršála Koněva a jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči.
Koněvova ulice? Svůj názor mohou vyjádřit i obyvatelé Žižkova
Radnice Prahy 3 zase chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi. Její obyvatelé a podnikatelé, kteří mají v lokalitě sídlo firmy, se mohou do konce května v průzkumu k návrhu vyjádřit. Podle mluvčího radnice se průzkumu může účastnit asi pět tisíc osob a zhruba pět set firem.
Zastupitelé by o věci měli jednat 21. června. Pokud zastupitelstvo městské části návrh schválí, bude přejmenování ulice projednávat magistrátní místopisná komise a následně radní hlavního města. To, od kdy by případně mohla ulice nést nové jméno, nelze podle radního pro strategické plánování a participaci Pavla Křečka (STAN) předjímat.
V případě, že by došlo k přejmenování ulice, počítá radnice se zřízením infolinky a informačního webu a s rozšířením úředních hodin, aby si obyvatelé ulice mohli na úřadu vyměnit občanský průkaz a v případě vlastnictví auta či motorky také technický průkaz.
Lidé v Jičíně s přejmenováním ulic nesouhlasili
Podobná anketa proběhla i v Jičíně v Královéhradeckém kraji. Lidé a firmy tam jednoznačně odmítli možnost přejmenování ulic Ruská a M. Koněva. Proti změně názvu se vyslovilo 86 procent ze 152 hlasujících.
Radní vzali výsledky ankety na vědomí a na jejich základě doporučili zastupitelům zamítnout podněty vyzývající k přejmenování ulic, uvedl mluvčí radnice Jan Jireš.