Návrat vědců z Antarktidy do Brna zkomplikovala pandemie i válka na Ukrajině

Návrat vědecké expedice Masarykovy univerzity z Antarktidy byl letos náročnou, ale rychlou logistickou operací. Zkomplikovala ho pandemie koronaviru a částečně i válka na Ukrajině. I přes vynucené změny v logistice se nakonec podařilo dostat všechny členy výpravy zpět do Evropy během čtyř dnů.

Stanici Johanna Gregora Mendela má univerzita patnáct let na Ostrově Jamese Rosse. Hlavním cílem expedice bylo pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních geosystémů a ekosystémů tamních ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů.

Zoologické výzkumy se týkaly především tučňáků a mořských savců (tuleňů, lachtanů, rypoušů). „Nově jsme úspěšně zahájili pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova. Další novinkou bylo posílení výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech s využitím přístroje Entrant,“ popsal vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček.

„Odledněná plocha je ideálním hřištěm pro výzkum toho, jak bude Antarktida z větší části vypadat v horizontu několika desítek let,“ řekl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Díky dobrému počasí mohli vědci snímkovat okolí stanice z dronu, odebírat vzorky a lépe sledovat některé přírodní procesy. „Podařilo se nafotit dvanáct kilometrů čtverečních v okolí stanice,“ popsala členka výpravy Michaela Kňažková. Na základě snímků vznikne také 3D model reliéfu.

Z Antarktidy se vědci jako vždy vrátili s množstvím odebraných vzorků, naměřených dat a dalšího materiálu. „Čekají nás týdny a měsíce, kdy budeme všechno zpracovávat, abychom mohli říci, jak se bezprecedentním vlivem klimatické změny prostředí mění a bude měnit,“ dodal Hrbáček.

Návrat nešel podle plánu

Letošní expedice trvala 83 dní, což je déle než obvykle. „Loď chilského námořnictva, která měla výpravu vyzvedávat, kvůli covidu v posádce nevyplula, a celou logistiku tak bylo potřeba okamžitě přeplánovat,“ vysvětlil Nývlt.

Vojenské námořnictvo Chile nakonec zajistilo náhradní plavidlo pro přibližně dvousetkilometrový přesun expedice z Ostrova Jamese Rosse na Ostrov krále Jiřího. O ubytování se postaral antarktický program Uruguaye.

„Za normálních okolností bychom se o pomoc s ubytováním pravděpodobně obrátili na ruskou stanici Bellingshausen, která stojí nejblíže přístavu i letiště, avšak s ohledem na světovou situaci jsme byli velice rádi, že nám pomohla Uruguay,“ popsal Nývtl.

Kdyby celý svět fungoval tak skvěle…

Překonání Drakeova průlivu umožnil turecký antarktický program. „Naštěstí všechny improvizované změny přesunu proběhly na výbornou, a tak se letošní výprava může pochlubit jedním z nejrychlejších návratových časů,“ řekl Filip Hrbáček.

„Pokud by celý svět fungoval tak skvěle, jako mezinárodní spolupráce v Antarktidě, bylo by lidstvu mnohem lépe,“ poznamenal manažer Českého antaritického výzkumného programu Pavel Kapler.

Expedice, která se vypravila na Antarktidu, byla mezinárodní. Kromě expertů z Masarykovy univerzity se jí zúčastnil také doktorand z University of Leeds, dva zástupce vyslala na Antarktidu také Univerzita Karlova.

Testováno v Antarktidě

V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou byly na expedici testovány také výrobky pro komerční využití (outdoorové bundy a systém pro zpevnění štěrkových povrchů), které se ucházejí o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.

Česká vědecká stanice J. G. Mendela, jejímž vlastníkem a provozovatelem je Masarykova univerzita, byla dostavěna 4. března 2006. Do užívání pak byla vědcům předána 22. února 2007. Náklady na její vybudování činily přibližně 60 milionů korun. Odborníkům z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí, má sloužit příštích 30 let.

Vybudováním této unikátní výzkumné infrastruktury se Česká republika zařadila mezi tři desítky států světa, jejichž národní vědecké programy se podílejí na výzkumu ledového kontinentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Výrobci pardubického perníku bojují s náklady i nedostatkem lidí

Výrobci pardubického perníku se potýkají s vysokými cenami energií i nedostatkem pracovníků. Jeden ze tří hlavních producentů letos skončil. Tradiční medová pochoutka s evropskou ochranou původu ale z Pardubic podle zástupců města nezmizí.
před 7 hhodinami

V Krkonoších po srážce na sjezdovce zemřela lyžařka

Na sjezdovce v krkonošském středisku Harrachov na Jablonecku zemřela v pátek odpoledne žena seniorského věku. Srazila se s jiným lyžařem, uvedla policie na síti X. Okolnosti nehody vyšetřuje. K určení příčiny smrti bude nařízena soudní pitva, napsala na webu krajská policejní mluvčí. V této zimní sezoně je to podle Horské služby první taková událost.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na Královéhradecku je ptačí chřipka v chovu s 230 tisíci nosnic

Přes dvě stě třicet tisíc nosnic musí vybít firma z Kosiček na Královéhradecku – v jejím chovu se potvrdila ptačí chřipka. Likvidaci zvířat musela kvůli nákaze provést i před pěti lety. Obnovit chov se jí tehdy podařilo do roka. Podnik dodává na český trh asi půl milionu vajec denně, z toho právě ve své kosičské drůbežárně jich produkuje zhruba třetinu. Vzhledem k velkému počtu a náročnější logistice se budou zvířata utrácet až začátkem příštího týdne, informovala Státní veterinární správa.
před 17 hhodinami

V Nemocnici Pelhřimov stáhla svoji výpověď desátá lékařka interního oddělení

Všichni lékaři Nemocnice Pelhřimov, kteří přislíbili, že vezmou své výpovědi zpět, v nemocnici zůstanou. Svoji výpověď stáhla i desátá lékařka, devět jejích kolegů tak učinilo v pondělí, informovala mluvčí nemocnice Alexandra Knapová. Na interním oddělení dalo na začátku února výpověď dvanáct z dvaceti dvou lékařů. Krok zdůvodnili mimo jiné špatnou personální politikou nemocnice, jejíž ředitel Radim Hošek následně rezignoval. Zpětvzetí výpovědí bylo součástí dohody mezi lékaři a krajem, který je zřizovatelem nemocnice.
před 17 hhodinami

Loni hořelo v domácnostech nejvíce za deset let. Hasiči radí, jak požáru předejít

V loňském roce hořelo v českých domácnostech nejvíce za posledních deset let a škody poprvé překonaly miliardu korun. „Jednou z nejčastějších příčin byl špatný stav spalinových cest nebo technická závada,“ uvedla mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kristýna Posekaná s tím, že loni byla také tužší zima. Lidé podceňují revize komínů. „Neustále apelujeme na všechny, aby před topnou sezonou všechna topidla zrevidovali a aby jakýkoliv spotřebič pravidelně kontrolovali,“ poukázala. Katastrofě můžou pomoci zabránit požární hlásiče.
před 18 hhodinami

Česko si připomene čtyři roky plošné ruské invaze na Ukrajinu řadou akcí

Blížící se čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu připomene v Česku řada akcí. Například v sobotu se sejdou lidé v Praze na Staroměstském náměstí, shromáždění se zúčastní i prezident Petr Pavel. V Hradci Králové si budou moct zájemci vyzkoušet pletení maskovacích sítí, v Liberci symbolicky ozdobí Strom Naděje. Chybět nebudou ani benefiční koncerty, výstavy, filmy i každoroční speciální vysílání Operace Naděje pořádané organizací Dárek pro Putina.
před 21 hhodinami

VideoOn-line průvodce zve k objevování pražské architektury

Honosné vily, nájemní domy, sochy nebo kapličky. Pražané i návštěvníci metropole mají k dispozici nového on-line průvodce architekturou. Projekt Ústavu dějin umění Akademie věd převádí dlouholetý výzkum do databáze pro veřejnost. Web Umělecké památky je zdarma, v češtině a angličtině a nově také s dětskou sekcí. Projekt zatím pokrývá tři městské části, brzy ale přibydou i další.
19. 2. 2026

V pražské zoo se potvrdila ptačí chřipka u dalších uhynulých ptáků

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo. V zahradě dosud uhynulo ve dvou zasažených expozicích přes třicet zvířat, ptačí chřipka se zatím potvrdila u deseti z nich. Do jiných expozic ptáků se nemoc podle veterinářů nešíří. Zoo Praha ke konci loňského roku chovala 265 druhů ptáků, celkem šlo o sedmnáct set jedinců.
19. 2. 2026Aktualizováno19. 2. 2026
Načítání...