Návrat vědců z Antarktidy do Brna zkomplikovala pandemie i válka na Ukrajině

Návrat vědecké expedice Masarykovy univerzity z Antarktidy byl letos náročnou, ale rychlou logistickou operací. Zkomplikovala ho pandemie koronaviru a částečně i válka na Ukrajině. I přes vynucené změny v logistice se nakonec podařilo dostat všechny členy výpravy zpět do Evropy během čtyř dnů.

Stanici Johanna Gregora Mendela má univerzita patnáct let na Ostrově Jamese Rosse. Hlavním cílem expedice bylo pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních geosystémů a ekosystémů tamních ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů.

Zoologické výzkumy se týkaly především tučňáků a mořských savců (tuleňů, lachtanů, rypoušů). „Nově jsme úspěšně zahájili pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova. Další novinkou bylo posílení výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech s využitím přístroje Entrant,“ popsal vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček.

„Odledněná plocha je ideálním hřištěm pro výzkum toho, jak bude Antarktida z větší části vypadat v horizontu několika desítek let,“ řekl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Díky dobrému počasí mohli vědci snímkovat okolí stanice z dronu, odebírat vzorky a lépe sledovat některé přírodní procesy. „Podařilo se nafotit dvanáct kilometrů čtverečních v okolí stanice,“ popsala členka výpravy Michaela Kňažková. Na základě snímků vznikne také 3D model reliéfu.

Z Antarktidy se vědci jako vždy vrátili s množstvím odebraných vzorků, naměřených dat a dalšího materiálu. „Čekají nás týdny a měsíce, kdy budeme všechno zpracovávat, abychom mohli říci, jak se bezprecedentním vlivem klimatické změny prostředí mění a bude měnit,“ dodal Hrbáček.

Návrat nešel podle plánu

Letošní expedice trvala 83 dní, což je déle než obvykle. „Loď chilského námořnictva, která měla výpravu vyzvedávat, kvůli covidu v posádce nevyplula, a celou logistiku tak bylo potřeba okamžitě přeplánovat,“ vysvětlil Nývlt.

Vojenské námořnictvo Chile nakonec zajistilo náhradní plavidlo pro přibližně dvousetkilometrový přesun expedice z Ostrova Jamese Rosse na Ostrov krále Jiřího. O ubytování se postaral antarktický program Uruguaye.

„Za normálních okolností bychom se o pomoc s ubytováním pravděpodobně obrátili na ruskou stanici Bellingshausen, která stojí nejblíže přístavu i letiště, avšak s ohledem na světovou situaci jsme byli velice rádi, že nám pomohla Uruguay,“ popsal Nývtl.

Kdyby celý svět fungoval tak skvěle…

Překonání Drakeova průlivu umožnil turecký antarktický program. „Naštěstí všechny improvizované změny přesunu proběhly na výbornou, a tak se letošní výprava může pochlubit jedním z nejrychlejších návratových časů,“ řekl Filip Hrbáček.

„Pokud by celý svět fungoval tak skvěle, jako mezinárodní spolupráce v Antarktidě, bylo by lidstvu mnohem lépe,“ poznamenal manažer Českého antaritického výzkumného programu Pavel Kapler.

Expedice, která se vypravila na Antarktidu, byla mezinárodní. Kromě expertů z Masarykovy univerzity se jí zúčastnil také doktorand z University of Leeds, dva zástupce vyslala na Antarktidu také Univerzita Karlova.

Testováno v Antarktidě

V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou byly na expedici testovány také výrobky pro komerční využití (outdoorové bundy a systém pro zpevnění štěrkových povrchů), které se ucházejí o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.

Česká vědecká stanice J. G. Mendela, jejímž vlastníkem a provozovatelem je Masarykova univerzita, byla dostavěna 4. března 2006. Do užívání pak byla vědcům předána 22. února 2007. Náklady na její vybudování činily přibližně 60 milionů korun. Odborníkům z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí, má sloužit příštích 30 let.

Vybudováním této unikátní výzkumné infrastruktury se Česká republika zařadila mezi tři desítky států světa, jejichž národní vědecké programy se podílejí na výzkumu ledového kontinentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Řidiče v Praze čekají další omezení

Praha investuje příští rok do dopravy zhruba 10,5 miliardy korun. Jde o nejvýraznější položku v rozpočtu hlavního města. Nejvíc peněz spolkne trasa metra D, vzniknou ale i nové tramvajové tratě či mosty. Pro řidiče to bude znamenat další omezení.
před 8 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Změny v regionální dopravě s novými jízdními řády

S novými jízdními řády čeká cestující od neděle 14. prosince v krajích řada novinek. Dopravci zpravidla přidávají spoje, upravují návaznost spojení či nasazují modernější vozidla. Některé regiony zdražují či zavádějí nové typy jízdného.
před 13 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
včera v 20:40

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánovčera v 18:25

Primátor Olomouce Žbánek rezignoval kvůli zvolení poslancem. Nahradí ho Ferancová

Olomoucký primátor a poslanec Miroslav Žbánek (ANO) v pátek kvůli svému říjnovému zvolení do sněmovny složil funkci v čele stotisícového města. Z postu odejde k 31. prosinci. Novou primátorkou zastupitelstvo zvolilo dosavadní Žbánkovu náměstkyni Miroslavu Ferancovou (ANO), funkce se ujme 1. ledna. Stane se první primátorkou v historii Olomouce.
včeraAktualizovánovčera v 14:50

Na řece Opavě chtějí vodohospodáři nové protipovodňové zábrany

Na řece Opavě by měla mezi plánovanou přehradou Nové Heřminovy a městem Krnovem vyrůst nová protipovodňová opatření. Tři úseky, na kterých vzniknou, představil státní podnik Povodí Odry. Nejvíce jich je plánováno v obci Brantice. Návrh už vodohospodáři projednali s místními obyvateli a od příštího roku chtějí zahájit přípravu výkupů pozemků. Opatření by měla vyjít na dvě miliardy korun.
včera v 11:43

Města stěhují kvůli novele novoroční ohňostroje. Někde i jen o pár metrů

Některá města zrušila klasické novoroční podvečerní ohňostroje a nahradila je například videomappingem nebo opékáním buřtů. Jinde pouze radnice mění místa konání, aby vyhověly novým pravidlům platným od prosince. Třeba v Dobřanech v Plzeňském kraji nebo v Karviné v Moravskoslezském kraji stačilo posunout odpaliště o pár desítek metrů.
včera v 06:30

Menší porodnice se přetahují o rodičky ve snaze zachránit provoz

Některé menší porodnice se snaží zaujmout a přitáhnout budoucí matky právě k sobě. Tím by přibrzdily pokles počtu „svých“ novorozenců a udržely si šance na zachování provozu. Zkoušejí to i v Českém Krumlově, kde počet narozených dětí za poslední čtyři roky klesl o třetinu. Nemocnice proto nyní lákala budoucí rodičky prohlídkou všech prostor porodnice, včetně novorozeneckého koutku. V Česku skončily porodnice ve Stodu (2023), v Ivančicích (2024) a Prachaticích (2025). S koncem roku přibude na seznam i ta v Rychnově nad Kněžnou.
11. 12. 2025
Načítání...