Návrat vědců z Antarktidy do Brna zkomplikovala pandemie i válka na Ukrajině

Návrat vědecké expedice Masarykovy univerzity z Antarktidy byl letos náročnou, ale rychlou logistickou operací. Zkomplikovala ho pandemie koronaviru a částečně i válka na Ukrajině. I přes vynucené změny v logistice se nakonec podařilo dostat všechny členy výpravy zpět do Evropy během čtyř dnů.

Stanici Johanna Gregora Mendela má univerzita patnáct let na Ostrově Jamese Rosse. Hlavním cílem expedice bylo pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních geosystémů a ekosystémů tamních ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů.

Zoologické výzkumy se týkaly především tučňáků a mořských savců (tuleňů, lachtanů, rypoušů). „Nově jsme úspěšně zahájili pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova. Další novinkou bylo posílení výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech s využitím přístroje Entrant,“ popsal vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček.

„Odledněná plocha je ideálním hřištěm pro výzkum toho, jak bude Antarktida z větší části vypadat v horizontu několika desítek let,“ řekl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Díky dobrému počasí mohli vědci snímkovat okolí stanice z dronu, odebírat vzorky a lépe sledovat některé přírodní procesy. „Podařilo se nafotit dvanáct kilometrů čtverečních v okolí stanice,“ popsala členka výpravy Michaela Kňažková. Na základě snímků vznikne také 3D model reliéfu.

Z Antarktidy se vědci jako vždy vrátili s množstvím odebraných vzorků, naměřených dat a dalšího materiálu. „Čekají nás týdny a měsíce, kdy budeme všechno zpracovávat, abychom mohli říci, jak se bezprecedentním vlivem klimatické změny prostředí mění a bude měnit,“ dodal Hrbáček.

Návrat nešel podle plánu

Letošní expedice trvala 83 dní, což je déle než obvykle. „Loď chilského námořnictva, která měla výpravu vyzvedávat, kvůli covidu v posádce nevyplula, a celou logistiku tak bylo potřeba okamžitě přeplánovat,“ vysvětlil Nývlt.

Vojenské námořnictvo Chile nakonec zajistilo náhradní plavidlo pro přibližně dvousetkilometrový přesun expedice z Ostrova Jamese Rosse na Ostrov krále Jiřího. O ubytování se postaral antarktický program Uruguaye.

„Za normálních okolností bychom se o pomoc s ubytováním pravděpodobně obrátili na ruskou stanici Bellingshausen, která stojí nejblíže přístavu i letiště, avšak s ohledem na světovou situaci jsme byli velice rádi, že nám pomohla Uruguay,“ popsal Nývtl.

Kdyby celý svět fungoval tak skvěle…

Překonání Drakeova průlivu umožnil turecký antarktický program. „Naštěstí všechny improvizované změny přesunu proběhly na výbornou, a tak se letošní výprava může pochlubit jedním z nejrychlejších návratových časů,“ řekl Filip Hrbáček.

„Pokud by celý svět fungoval tak skvěle, jako mezinárodní spolupráce v Antarktidě, bylo by lidstvu mnohem lépe,“ poznamenal manažer Českého antaritického výzkumného programu Pavel Kapler.

Expedice, která se vypravila na Antarktidu, byla mezinárodní. Kromě expertů z Masarykovy univerzity se jí zúčastnil také doktorand z University of Leeds, dva zástupce vyslala na Antarktidu také Univerzita Karlova.

Testováno v Antarktidě

V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou byly na expedici testovány také výrobky pro komerční využití (outdoorové bundy a systém pro zpevnění štěrkových povrchů), které se ucházejí o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.

Česká vědecká stanice J. G. Mendela, jejímž vlastníkem a provozovatelem je Masarykova univerzita, byla dostavěna 4. března 2006. Do užívání pak byla vědcům předána 22. února 2007. Náklady na její vybudování činily přibližně 60 milionů korun. Odborníkům z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí, má sloužit příštích 30 let.

Vybudováním této unikátní výzkumné infrastruktury se Česká republika zařadila mezi tři desítky států světa, jejichž národní vědecké programy se podílejí na výzkumu ledového kontinentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoLanovka v Moravském krasu znovu vozí turisty

Nejstrmější lanovka v Česku – v Moravském krasu – nyní znovu vozí turisty. Provozovatel ji přes zimu vybavil novým elektrickým zařízením, má výkonnější motor a je napojená na centrální dispečink v Rakousku. Rekonstrukce navázala na třicetileté výročí provozu. Kabiny překonají 130 výškových metrů u propasti Machocha za dvě minuty. Pro některé návštěvníky je to šance stihnout prohlídku Punkevních jeskyní. Pro jiné zkouška odvahy, pokud mají strach z výšek. Na strmou dráhu budou vzpomínat také montéři, kteří ji po třiceti letech provozu přes zimu zmodernizovali. Změnily se hlavně takzvané vnitřnosti lanovky ukryté ve strojovně. Od počátku svého provozu v devadesátých letech svezla lanovka přes čtyři a půl milionu cestujících.
před 8 hhodinami

O pronájem pozemků u Hustopečí zasažených benzenem má zájem Diamo

Pozemky soukromých vlastníků v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které před více než rokem zasáhl toxický benzen při nehodě vlaku, by si mohl pronajmout státní podnik Diamo. Firma to nabídla majitelům pozemků, kterých je 45. Projednat to s nimi chce v polovině dubna na veřejném slyšení, zjistila agentura ČTK. Pozemky, které procházejí sanací, mají rozlohu zhruba jedenáct hektarů, od nehody vlaku leží ladem. Odškodnění se jejich majitelé zatím nedočkali, požadovat ho budou moci až po viníkovi nehody. Vyšetřování dosud nebylo ukončeno, řekla policie.
před 12 hhodinami

Polská tajná služba potvrdila zatčení muže a ženy kvůli požáru v Pardubicích

Polská kontrarozvědka (ABW) potvrdila zatčení dvou polských občanů v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. Stanice TVP Info ve středu informovala o zadržení dvou polských aktivistů v minulém týdnu. Dvojice je podle ABW podezřelá z napomáhání při založení požáru a soud oba na tři měsíce umístil do vazby. Zadržení – muž a žena – se k činu nepřiznali, dodala ABW.
před 16 hhodinami

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
před 18 hhodinami

Na Velikonoce se oteplí, v neděli až na dvacet stupňů, v pondělí může pršet

Během prodlouženého velikonočního víkendu se v Česku postupně oteplí, v neděli až na víc než dvacet stupňů Celsia, místy se objeví přeháňky. V noci ještě může na některých místech slabě mrznout a na vrcholcích hor sněžit. Na Velikonoční pondělí s tradičním koledováním se mírně ochladí a častěji než v předchozích dnech bude pršet, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 20 hhodinami

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
1. 4. 2026

ŘSD letos zahájí výstavbu téměř stovky kilometrů dálnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos zahájí výstavbu 98,5 kilometru nových dálnic a více než sedmdesáti kilometrů silnic I. třídy. Prvního dubna začala stavba dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova. Ještě letos by měla začít také výstavba dvou úseků D35 od Svitav k Mohelnici, které vzniknou ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP). Loni se dálniční síť rozrostla o 66,7 kilometru, v roce 2024 o 110,6 kilometru.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026
Načítání...