Návrat vědců z Antarktidy do Brna zkomplikovala pandemie i válka na Ukrajině

Návrat vědecké expedice Masarykovy univerzity z Antarktidy byl letos náročnou, ale rychlou logistickou operací. Zkomplikovala ho pandemie koronaviru a částečně i válka na Ukrajině. I přes vynucené změny v logistice se nakonec podařilo dostat všechny členy výpravy zpět do Evropy během čtyř dnů.

Stanici Johanna Gregora Mendela má univerzita patnáct let na Ostrově Jamese Rosse. Hlavním cílem expedice bylo pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních geosystémů a ekosystémů tamních ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů.

Zoologické výzkumy se týkaly především tučňáků a mořských savců (tuleňů, lachtanů, rypoušů). „Nově jsme úspěšně zahájili pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova. Další novinkou bylo posílení výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech s využitím přístroje Entrant,“ popsal vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček.

„Odledněná plocha je ideálním hřištěm pro výzkum toho, jak bude Antarktida z větší části vypadat v horizontu několika desítek let,“ řekl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Díky dobrému počasí mohli vědci snímkovat okolí stanice z dronu, odebírat vzorky a lépe sledovat některé přírodní procesy. „Podařilo se nafotit dvanáct kilometrů čtverečních v okolí stanice,“ popsala členka výpravy Michaela Kňažková. Na základě snímků vznikne také 3D model reliéfu.

Z Antarktidy se vědci jako vždy vrátili s množstvím odebraných vzorků, naměřených dat a dalšího materiálu. „Čekají nás týdny a měsíce, kdy budeme všechno zpracovávat, abychom mohli říci, jak se bezprecedentním vlivem klimatické změny prostředí mění a bude měnit,“ dodal Hrbáček.

Návrat nešel podle plánu

Letošní expedice trvala 83 dní, což je déle než obvykle. „Loď chilského námořnictva, která měla výpravu vyzvedávat, kvůli covidu v posádce nevyplula, a celou logistiku tak bylo potřeba okamžitě přeplánovat,“ vysvětlil Nývlt.

Vojenské námořnictvo Chile nakonec zajistilo náhradní plavidlo pro přibližně dvousetkilometrový přesun expedice z Ostrova Jamese Rosse na Ostrov krále Jiřího. O ubytování se postaral antarktický program Uruguaye.

„Za normálních okolností bychom se o pomoc s ubytováním pravděpodobně obrátili na ruskou stanici Bellingshausen, která stojí nejblíže přístavu i letiště, avšak s ohledem na světovou situaci jsme byli velice rádi, že nám pomohla Uruguay,“ popsal Nývtl.

Kdyby celý svět fungoval tak skvěle…

Překonání Drakeova průlivu umožnil turecký antarktický program. „Naštěstí všechny improvizované změny přesunu proběhly na výbornou, a tak se letošní výprava může pochlubit jedním z nejrychlejších návratových časů,“ řekl Filip Hrbáček.

„Pokud by celý svět fungoval tak skvěle, jako mezinárodní spolupráce v Antarktidě, bylo by lidstvu mnohem lépe,“ poznamenal manažer Českého antaritického výzkumného programu Pavel Kapler.

Expedice, která se vypravila na Antarktidu, byla mezinárodní. Kromě expertů z Masarykovy univerzity se jí zúčastnil také doktorand z University of Leeds, dva zástupce vyslala na Antarktidu také Univerzita Karlova.

Testováno v Antarktidě

V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou byly na expedici testovány také výrobky pro komerční využití (outdoorové bundy a systém pro zpevnění štěrkových povrchů), které se ucházejí o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.

Česká vědecká stanice J. G. Mendela, jejímž vlastníkem a provozovatelem je Masarykova univerzita, byla dostavěna 4. března 2006. Do užívání pak byla vědcům předána 22. února 2007. Náklady na její vybudování činily přibližně 60 milionů korun. Odborníkům z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí, má sloužit příštích 30 let.

Vybudováním této unikátní výzkumné infrastruktury se Česká republika zařadila mezi tři desítky států světa, jejichž národní vědecké programy se podílejí na výzkumu ledového kontinentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 2 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 3 hhodinami

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
před 13 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
včera v 20:18

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
včera v 07:00

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
včera v 06:56

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.