Sobotka: Problém s privatizací OKD nastal už v 90. letech

Potíže s černouhelnou společností OKD, která je dnes na pokraji krachu, nastaly podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) už v 90. letech. Stát tehdy ve firmě ztratil takzvanou divokou privatizací většinový podíl, aniž získal odpovídající protihodnotu. Sobotka to uvedl v debatě s poslanci o někdejší privatizaci OKD. Firma je dnes v insolvenci.

Sobotka ve sněmovně podrobně popisoval kroky státu od začátku 90. let ohledně OKD, jejíž veškerý majetek včetně bytového fondu byl podle něho nejprve vložen do akciové společnosti.

Následně byly dány dvě pětiny akcií do kuponové privatizace, aniž stát získal nějaké peníze, další části akcií byly převedeny na obce a do restitučního fondu, uvedl Sobotka. Stát pak držel podle něho zhruba 52 procent.

„Až později se ukázalo, že rozdělení akcií mezi drobné akcionáře přispělo k vytěsnění státu,“ uvedl premiér. Rozhodující okamžik, kdy stát přišel v OKD o majoritu, přišel podle něho v roce 1996, když byl snížen základní kapitál OKD tak, že bylo z oběhu vyřazeno 3,5 milionu kusů akcií. 

Stát měl s obcemi podle něho stále většinu akcií, už o rok později drobní akcionáři, obce a restituční fond prodávali podíly tehdejší Investiční a poštovní bance pro neznámého majitele. Sobotka mluvil o typickém případu takzvané divoké privatizace.

Někteří poslanci zpochybňují privatizaci zbylého státního podílu v OKD, o níž rozhodla v září 2004 vláda Stanislava Grosse, ve které byl Sobotka ministrem financí. Chtějí parlamentní vyšetřovací komisi a například předseda poslanců opozičního Úsvitu Marek Černoch volá po tom, aby Sobotka nesl politickou odpovědnost. 

„Slyšeli jsme pohádku plnou čísel,“ reagoval Černoch. Sobotka podle něho nezmínil jednu zásadní věc, a to, že je pod prodejem menšinového podílu OKD z roku 2004 podepsán.

„Jedná se o tunel, vůči kterému je tunel Blanka malou skulinkou,“ prohlásil Černoch. Řekl taky, že podle některých zdrojů bylo ze společnosti OKD, která je nyní v insolvenci, vyvedeno 100 až 120 miliard korun.

OKD loni oslavila sedmdesátku

Těžební firma OKD loni prožila významné jubileum. Tehdy uplynulo 70 let od vzniku jejího předchůdce – národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly. Firma dnes ale balancuje na pokraji zániku. Tisíce lidí se obávají o práci.

Národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly vznikl 1. ledna 1946 sloučením dolů, koksoven, úpraven, statků a lesů, které stát sebral jejich vlastníkům. Na Ostravsku patřily doly rodu Rotschildů, na Karvinsku zejména rodině Larisch-Mönnichů.

V Ostravě se černé uhlí začalo těžit v sedmdesátých letech 18. století. Obrovský rozmach těžby i navazujícího průmyslu nastal ve třicátých letech 19. století, kdy se z Ostravy stalo velké průmyslové centrum. Na Karvinsku se uhelný průmysl začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. století.

1990: V šachtách pracuje 100 tisíc lidí

Za socialismu patřila těžba na Ostravsku a Karvinsku k preferovanému průmyslu a stát verboval horníky do dolů po celé republice, stavy doplňovali za trest i muži, které režim označoval za nepřátele socialistického zřízení.

Ještě v roce 1990 fungovalo v revíru třináct šachet a doly zaměstnávaly přes sto tisíc lidí. Po pádu komunistické totality v roce 1989 vytvořila nová vláda státní podnik OKD, který v roce 1991 přetransformovala na akciovou společnost ve vlastnictví státu. 

Tu nejprve zcela vlastnil stát, později prodal 40 % akcií v kuponové privatizaci drobným investorům a investičním fondům. I tak ale v jeho rukou stále zůstávala většina, což mu zajišťovalo kontrolu nad společností.

Počátkem 90. let se OKD nevyhnula restrukturalizace, která zasáhla celý zdejší průmysl. Některé části společnosti byly vyčleněny do jiných firem, zároveň v dolech probíhal útlum těžby.

O majoritu však stát nepřišel prodejem akcií, ale rozhodnutím valné hromady akcionářů. K němu došlo v roce 1997, když akcionáři odsouhlasili snížení základního jmění společnosti OKD, na což upozornil při čtvrteční debatě s poslanci premiér Bohuslav Sobotka. Důvodem tohoto rozhodnutí měly být ztráty, které firma utrpěla v době restrukturalizace.

Snížení základního jmění samo o sobě není ničím neobvyklým, vlastníci firem k němu přistupují běžně a zcela v mezích zákona. Jenže v případě OKD to mělo pro stát, respektive Fond národního majetku, bolestné důsledky.

„Státní podíl se snížil zhruba na 46 procent,“ poznamenal Sobotka. „Snížení kapitálu bylo provedeno jednostranně. Stát se na základě vlastních rozhodnutí zbavil většiny akcií bez toho, aby získal jakoukoli protihodnotu,“ dodal.

„Nevím, kdo to tehdy vymyslel, ale základní jmění nebylo sníženo plošně, ale jen na úkor podílu fondu, který tak ztratil v OKD většinu,“ připomněl v rozhovoru z roku 2013 pro Reportéry ČT Jan Juchelka, který byl v letech 2002 až 2005 předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku.

V roce 1998 navíc podle Sobotky definitivně zmizela naděje státu na obnovení vlivu v OKD, většinový podíl získala firma Karbon Invest za 2,4 miliardy korun.

V devadesátých letech už začal postupný útlum firmy - skončily například doly Jan Šverma, Heřmanice, Odra, Julius Fučík, po roce 2000 také Barbora v Karviné nebo Dukla v Havířově. Nyní OKD těží ve třech závodech - Důlním závodu 1, který tvoří šachty Darkov, Karviná a Lazy na Karvinsku, Důlní závod 2 s dolem ČSM ve Stonavě a Důlní závod 3, což je Důl Paskov na Frýdecko-Místecku.

2004: Vláda prodává zbytek OKD za 4 miliardy

Prodej zbylých akcií schválila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse, podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest. Podle státního zástupce však byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy. 

Sobotka však ve čtvrtek zdůraznil, že cena za menšinový podíl státu v OKD byla vyšší, než stanovily posudky a než uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Stát neprodával jednotlivé součásti majetku, nemovitosti nebo jednotlivé dceřiné společnosti, upozornil premiér. 

Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kteří už předtím měli ve společnosti podíl, tedy dostali zbývající šestačtyřicetiprocentní balík akcií za čtyři miliardy a sto milionů. Jejich společnost Karbon Invest vzápětí OKD prodala skupině RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou, který majetek prostřednictvím společnosti New World Resources ovládal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Privatizaci provázela od začátku podezření, že vláda dala soukromníkům těžební firmu příliš lacino. Koláček s Otavou byli podezřelí také z tunelování společnosti. Transakcemi se zabývala policie i soudy.

 
Obviněni byli znalec Rudolf Doucha a úředníci někdejšího Fondu národního majetku. Jsou podezřelí, že nesprávným oceněním společnosti, při kterém pominuli firemní byty a některé dceřiné společnosti, způsobili škodu přibližně 5,7 miliardy korun. Vinu odmítají. 

Právě 44 tisíc bývalých bytů OKD, se kterými stát svůj podíl roku 2004 prodal, je další kapitolou v knize OKD. Podle privatizační smlouvy je měli v případě prodeje přednostně získat nájemníci. Společnost RPG ale nemovitosti loni prodala.

 
Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD dodnes čelí kritice za svou roli při privatizaci těžební společnosti. Opakovaně prohlásil, že má čisté svědomí a že vycházel ze znaleckého posudku. Evropská komise, která prodej posuzovala, dospěla roku 2011 k závěru, že státní podíl byl prodán za tržní cenu. Oponenti však tvrdí, že neměla všechny podklady.

2015: NWR chce uzavřít Paskov i Lazy

Firma, která se dostala do velké ztráty už v roce 2013, chystala v roce 2015 další útlum. Kvůli nízkým cenám uhlí je těžba ztrátová. Těžit se zřejmě bude už jen několik let. Příští rok chce NWR uzavřít Paskov a do dvou let také Lazy. „Tyto kroky je za současných tržních podmínek a bez podpory dalších zainteresovaných stran nutno považovat za nevyhnutelné,“ uvedli zástupci NWR.

Problémy OKD řešila i vláda. V souvislosti se zneplatněním dohody, podle které se mělo za přispění státu na sociální programy pro horníky těžit v Paskově do konce roku 2017, se manažeři společnosti obrátili na vládu s novými návrhy. Podle ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD byly nehorázné a vláda je odmítla.

Bankrotující firma, jejíž manažeři zcela selhali, nemůže dostat žádnou veřejnou podporu. Potřebují ji horníci a moravskoslezský region.
Jan Mládek

Firma mimo jiné požádala asi o čtyři miliardy korun. Pokud by je dostala, mohla by prý zajistit pokračování těžby ve zdravých dolech. Navrhovala také variantu, aby ztrátový Důl Paskov převzal stát. Podle odborářů manažeři rovněž chtěli, aby stát vyjednal s hornickými odbory snížení platů zaměstnanců o pět procent.

2016: OKD na sebe podala insolvenční návrh

Těžební firma OKD na sebe v květnu podala návrh na insolvenci a spojila ho s návrhem na reorganizaci. Jejím novým majitelem se v únoru stala skupina Ad Hoc Group (AHG). V dolech by se přitom mělo dál normálně těžit. Rozhodlo o tom představenstvo.

Na podzim má skončit 873 zaměstnanců OKD. Stát chce ale firmu udržet v chodu. Do jejího čela byl v květnu jmenován insolvenční správce Lee Louda. „Správce bude ověřovat pohledávky, firma by měla budovat, těžit uhlí, zaměstnávat a vyplácet výplaty,“ poznamenal k tomu tehdy ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

1 minuta
Insolvenční správce OKD ke krizi ve firmě
Zdroj: ČT24

Společnost dluží více než 17 miliard korun a má nejméně 650 věřitelů. Je mezi nimi například i Česká spořitelna nebo Československá obchodní banka. Pomoc horníkům již přislíbil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). OKD uvedla v insolvenčním návrhu, že chce do počátku roku 2017 zavřít Důl Paskov a do konce roku 2018 Lazy. Utlumit chce i Darkov a částečně ČSM Sever.

OKD vlastní 7 miliard. Dluží jich 17

Majetek OKD nedosahuje ani 7 miliard, stojí v insolvenčním návrhu, který na sebe firma podala u Krajského soudu v Ostravě. Předseda představenstva a generální ředitel OKD Dale Ekmark řekl, že 13 miliard korun tvoří závazky v rámci skupiny. Mezi největšími věřiteli jsou ale kromě NWR Holdings a New World Resources například také londýnské pobočky Deutsche bank a Citibank nebo třeba Česká spořitelna (více jak tři sta milionů korun) či Československá obchodní banka (zhruba 240 milionů korun).

„Představenstvo společnosti OKD rozhodlo o podání návrhu na povolení reorganizace s cílem zachovat zaměstnanost, provoz podniku, v co nejvyšší míře postupně uspokojit své věřitele a vytvořit životaschopnou společnost,“ sdělil k tomu mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Podnik by tak měl být dál v obvyklém provozu a v dolech by se mělo normálně těžit.

Vláda se aktuálně zabývá otázkou, zda a kolik peněz stát firmě půjčí, aby měla na výplaty horníkům. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) navrhoval půjčku až miliardu korun od státního podniku Prisko. Nezaručuje ale, že se vše státu vrátí. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s miliardou nesouhlasí

Černouhelná společnost OKD v červnu obvinila svou majitelku společnost NWR z toho, že ji donutila vzít si od ní nevýhodný úvěr. Vedení OKD to uvedlo v prohlášení zaslaném krajskému soudu.

V Karviné koncem června jednal prozatímní věřitelský výbor společnosti OKD. K situaci v OKD a jejich subdodavatelů se vyjádřil také prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý i vládní zmocněnec Jiří Cienciala. OKD svým subdodavatelům podle nich neplatí, a to již ohrožuje samotnou existenci těchto společností. Ohroženo údajně může být až 6 tisíc pracovních míst.

Firmy navázané na OKD mají potíže s financováním
  • Jiří Maralík, ředitel společnosti Strojferr, která OKD dodává a opravuje stroje a zařízení, řekl, že firma už musela propustit šest zaměstnanců, nyní jich má 95. Objem práce pro OKD ji v posledních letech mírně klesal a nyní tvoří asi 15 procent činnosti. Vůči OKD má Strojferr pohledávky kolem čtyř milionů korun, nyní pro těžební společnost pracuje, protože ta platí předem. „Snažíme se udržet maximálně zaměstnanost, nicméně ohrožující to je, pokud můžete přijít o tak velkého odběratele. Snažíme se hledat nové zakázky, vyvíjet nové výrobky pro jiné prostředí,“ řekl Maralík.
  • Také společnost Průmyslové montáže, která v OKD dělá údržbu technologických zařízení, má pohledávky řádově v milionech. Jednatel a spolumajitel René Kolek řekl, že z OKD je 25 až 30 procent obratu firmy. „Snažíme se hledat nová teritoria, nové odběratele. Snažíme se lidi uchovávat pro potřeby naší společnosti dál, nepropouštíme, hledáme jim práci,“ řekl Kolek.

V dolech OKD se dál těží uhlí. Firma má nyní zhruba 9800 vlastních zaměstnanců a pracuje v ní asi 2500 dodavatelských a 200 agenturních pracovníků. Majitelem OKD je společnost New World Resources (NWR), kterou vlastní skupina Ad Hoc Group (AHG). Paskov a Lazy, které se zřejmě uzavřou nejdříve, mají dohromady téměř tři tisíce zaměstnanců.

Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, kterou z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
před 13 hhodinami

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
před 21 hhodinami

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
před 22 hhodinami

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

ŘSD na jihu Čech odstraňuje nelegální billboardy, hotovo chce mít do konce roku

Na jihu Čech probíhá likvidace nelegálních billboardů. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se pustilo do odstraňování ploch, které vlastní firma spojená s kontroverzním podnikatelem Antonem Fischerem. „Jeho“ i dalších nepovolených poutačů u tamních silnic zůstávají skoro dvě stovky. Zmizet mají do konce roku. Už teď ale dělníci počítají s tím, že na některá místa se budou muset opakovaně vracet.
16. 1. 2026

Z ulic Bohumína zmizeli asistenti prevence kriminality. Vrátit je může dotace ministerstva

Bohumínu na Karvinsku od ledna chybějí asistenti prevence kriminality. Loni totiž vypršela evropská dotace, z níž město jejich činnost financovalo. Aktuálně proto hledá jiný způsob, jak ji zaplatit. Část nákladů na asistenty by mohl pokrýt nový dotační titul, který vypsalo ministerstvo vnitra. Pokud by město dotaci získalo, mohli by se alespoň čtyři asistenti do ulic vrátit na jaře. Podobné problémy řeší i další města.
16. 1. 2026
Načítání...