Moravskoslezská krajská tripartita požádala vládu, aby zajistila pokračování těžby v dolech společnosti OKD tak, aby propouštění zaměstnanců bylo pozvolné a řízené. O zachování chodu firmy do zahájení její reorganizace by se podle navrhovaných opatření ministerstva průmyslu mohl případně postarat úvěr. Peníze by kryly především mzdy zaměstnanců. Další lidé ale budou odcházet, kromě 345 lidí v červnu by na podzim mělo skončit ještě 873 zaměstnanců. Kvůli těžební firmě OKD, která na sebe podala insolvenční návrh, v Ostravě jednala část vlády.
Na podzim má skončit 873 zaměstnanců OKD. Sobotka ale ujistil, že chtějí udržet firmu v provozu
V pátek se v Ostravě tamní krajská tripartita zabývala spolu s členy vlády možnými opatřeními kvůli insolvenci OKD. „Vláda má zájem, aby se OKD udrželo v provozu,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zřídí pracovní skupinu za účasti ministerstev, kraje a tripartity s cílem zabývat se pravidelně situací kolem OKD.
„Máme pohotově připravenu zhruba 1,5 miliardy korun na projekty, které souvisí s aktivní politikou zaměstnanosti, to znamená rekvalifikace, příspěvek na dojíždění, podpora vzdělávání zaměstnanců,“ řekl premiér.
Souhrn opatření obsahuje i návrh dalšího postupu a „způsob financování OKD do doby zahájení reorganizace tak, aby byl zachován chod společnosti“. Součástí materiálu je i návrh úvěrové smlouvy mezi státním podnikem Diamo a insolvenčním správcem. Vyplývá z něj, že by se peníze z úvěru měly použít hlavně na mzdy.
GALERIE
Vláda v Ostravě kvůli OKD
Ministerstvo financí s návrhem ale nesouhlasí. Podle něj by si mělo v insolvenci s reorganizací poradit vedení OKD s insolvenčním správcem a do společnosti jistě vstoupí nový investor.
Tripartita žádá, aby vláda přijala opatření, která zamezí krachu. „Požadujeme plynulý provoz, proplácení faktur dodavatelům OKD, dodavatelům služeb, bez kterých to nelze realizovat, a z toho vyplývají naše návrhy, které říkají, že ideálním řešením pro nás je pokračování těžby a postupný útlum,“ řekl moravskoslezský hejtman Miroslav Novák.
Hrozba řetězového krachu
Pozornost by se ale měla zaměřit i na firmy, které patří mezi dodavatele OKD. „Problematika insolvence OKD se netýká jen této společnosti, ale v daleko větší míře dodavatelů a firem, které jsou s OKD spojeny. Jsou to ve velké míře subjekty, které nemohou z bezpečnostních důvodů přestat dodávat své zboží nebo služby,“ upozornil hejtman Novák (ČSSD). Jde například o energie nebo kontrolní systémy. Podle hejtmana tyto firmy s velkou pravděpodobností nebudou mít uspokojeny své pohledávky a hrozí jim řetězový krach.
Mezi opatřeními pro dodavatelské firmy by mělo být osvobození od zaplacení DPH z neuhrazených faktur, úleva na odvodech z mezd zaměstnanců na sociální a zdravotní pojištění nebo zařazení zaměstnanců firem do programu rekvalifikací se stejnou podporou jako pro zaměstnance OKD.
Ukončení dolování uhlí se obávají slezské hutní firmy. Pokud by totiž společnost OKD přestala produkovat černé uhlí, dostaly by se hutě do značných problémů. Například pro ArcelorMittal Ostrava (AMO) představují dodávky uhlí z OKD více než 50 procent roční spotřeby a mají pro podnik zásadní význam.
„Z krátkodobého hlediska pro nás případné zastavení těžby představuje nemalé riziko, z dlouhodobého hlediska pak dopad na konkurenceschopnost,“ uvedla mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková. Hutě potřebují uhlí pro výrobu koksu, který používají ve vysokých pecích jako redukční činidlo při přeměně rudy na železo.
Horníci, kteří půjdou pracovat jinam, by mohli dostávat vyrovnávací příspěvek
Vládní delegace se setkala také se zástupci odborů a zaměstnanců OKD. Odborový předák OKD Jaromír Pytlík doufá, že omezení těžby bude navrženo tak, aby nemělo vážné dopady na zaměstnanost v regionu. „Lidé se obávají o platy,“ dokončil s tím, že se zástupci vlády bude hovořit mimo jiné o tom, jak vypadá situace v OKD a co dělat, kdyby nebylo na mzdy nebo odstupné.
Pokud by OKD nevyplácela mzdy a odstupné, převzal by to podle zákona stát, řekl již dříve ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Podle něj by firmě peníze mohly chybět nejspíš už v červnu. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula upozornil, že by v rámci OKD mohlo podle odborářů dojít k masivním protestům, pokud by zaměstnanci nedostali výplaty za květen.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ke krizi v OKD (zdroj: ČT24)
Mládek nicméně uvedl, že zaměstnanci OKD, kteří využijí jiné pracovní nabídky, by měli po dobu tří let dostávat také takzvaný vyrovnávací příspěvek. „Horníci obdrží osm tisíc, jiné profese sedm tisíc korun,“ upřesnil.
Jaromír Pytlík výši příspěvku uvítal, odbory ho podle něj nebudou chtít navýšit, byť na Slovensku byl podle něj o 30 procent vyšší. „Pokud odejdete z hornictví a máte obrovský pokles výdělku, je to pomoc,“ dokončil.
Firmy již nabízejí horníkům práci
Propuštění lidé by mohli najít až tisíc pracovních míst například ve firmách podílejících se na výrobě automobilů. Za Moravskoslezský automobilový klastr to sdělil Pavel Juříček. Sobotka si nabídky automobilových zaměstnavatelů váží. „Vesměs jde o pracovní pozice, které jsou vytvářeny v souvislosti s tím, jak firmy dynamicky rostou, jak mají nové objednávky, jak roste poptávka po jejich výrobcích, a zdá se, že by tady mohla existovat šance na rekvalifikace,“ uvedl premiér.
Podle ředitelky Úřadu práce ČR Kateřiny Sadílkové již mají její úředníci zpracovanou také „celou baterii opatření“. „Propouštěným zaměstnancům se dostane maximální možné podpory,“ dodala.
Další desítky techniků či mechaniků z povrchových pracovišť OKD by mohli místo najít v moravskoslezských hutích, strojírnách či železárnách. Horníci z hlubinných pracovišť, navíc mnohdy s podlomeným zdravím, by pravděpodobně moc šancí okamžitě sehnat místo ale neměli.
„Důležitá je koordinace mezi vládou a krajem,“ sdělil premiér Bohuslav Sobotka, který se spoléhá také na otevření nových průmyslových zón a na příchod dalších investorů. „Chci, abychom se jasně dohodli, kolik míst máme k dispozici, jak celou věc budeme financovat. Budeme chtít pro vládu informaci o tom, jak to vypadá s novými investičními projekty,“ dodal s tím, že krizi v OKD se bude věnovat i příští středu.
Na konci června má ze společnosti dohodou odejít 345 lidí, z nichž přes 90 procent podle mluvčího těžební firmy Iva Čelechovského už s dohodou souhlasilo. Generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková ve středu v Ostravě řekla, že ze zmíněných 345 lidí už si 47 našlo práci jinde.
V pátek hejtman Novák dodal, že další lidé mají odejít na přelomu září a října, a to 873 zaměstnanců, nesouvisí to ale se současným insolvenčním řízením, ale vychází to z byznys plánu managementu na útlum Dolu Paskov, kterému se nedá vyhnout. „S nástupem správce konkurzní podstaty, kterého určí soud, může být všechno jinak,“ dodal hejtman.
Zástupci vlády již dříve uvedli, že horníkům, jejichž místa jsou nyní ohrožena, chce kabinet pomoci.
Seznam opatření zahrnuje například dřívější penzi pro horníky, příspěvky ke zmírnění sociálních dopadů, dávky na dojíždění za prací či rekvalifikace.
Za potíže OKD mohou i dluhy
Společnost OKD se dostala do existenčních problémů kvůli klesajícím cenám uhlí. Těžba je pro ni ztrátová i přes úsporná opatření. Podle analytiků je ale příčinou jejích problémů i vysoké zadlužení.
O insolvenčním návrhu zatím soud nerozhodl. Společnost OKD v něm uvedla, že má nejméně 650 věřitelů a dluží přes 17 miliard korun, které není schopna splácet. Firma chce mimo jiné nejpozději na počátku příštího roku ukončit těžbu v Dole Paskov a do konce roku 2018 v Lazech na Karvinsku.
Mezi největší věřitele, kteří mají u firmy pohledávky z běžných obchodních závazků, patří podle insolvenčního návrhu dopravní společnost Advanced World Transport (AWT), které OKD dluží přes 110 milionů korun, z toho téměř 31 milionů po lhůtě splatnosti.
Mezi věřiteli jsou polské dodavatelské firmy Kopex Machinery, Famur a Eickhoff Polonia, které mají pohledávky celkem za více než 130 milionů korun, z toho asi třetinu po splatnosti, nebo místní firmy TRANSL, Minova Bohemia či OKD HBZS (Hlavní báňská záchranná stanice).
OKD má nyní zhruba 9800 kmenových pracovníků, 2500 zaměstnanců dodavatelských firem a 200 agenturních pracovníků. Uzavření společnosti by ale mělo vliv i na tisíce míst v návazných profesích. Podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji činil na konci března 8,3 procenta, bez práce bylo více než 70 tisíc lidí.
Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, kterou z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv.