Sudetská ves Grafenried zanikla odsunem a destrukcí. Dnes ji Češi a Němci společně vykopávají

12 minut
Reportéři ČT: Sudetské Pompeje
Zdroj: ČT

Vesnice Grafenried, česky Lučina, měla zmizet z mapy stejně jako stovky dalších poblíž hranic s bývalým západním Německem a Rakouskem. Nejdřív ji poznamenal poválečný odsun jejích obyvatel, potom domy zboural komunistický režim. Před deseti lety ale skupina nadšenců z obou stran hranice začala ze zarostlých trosek místo znovu oživovat.

„Po vysídlení Němců po roce 1945 byla vesnice kompletně zničena, zbořena. Nějaký čas tady ještě byla rota pohraniční stráže Lučin, potom se čára a dráty posunuly hlouběji do vnitrozemí. Obec, včetně kostela, všechno bylo zbořeno,“ přiblížil osud zaniklé vsi badatel a nakladatel Zdeněk Procházka.

Před deseti lety začalo několik nadšenců odkrývat na Domažlicku zbytky vesnice Grafenried, česky Lučina, jež leží necelý kilometr od bavorských hranic. „V roce 2011 se tu začaly dít první předzvěsti dalších aktivit. Domluvili jsme se, že by bylo fajn odkrýt základy bývalého kostela svatého Jiří,“ popsala Zuzana Langpaulová ze Svazku Domažlicko.

Ke skupině dobrovolníků se přidal i Helmut Roith z pět kilometrů vzdáleného bavorského Treffelsteinu. Jeho prababička pocházela z vesnice Pila, německy Seeg, další zaniklé obce v sousedství Lučiny. „Toho dne jako kdyby do mě uhodil blesk, od té doby jsem se začal Grafenriedem zabývat,“ svěřil se Roith.

„Na něco narazím a nemůžu s tím přestat“

„Vykopal celou faru a vykopal to sám, bez nároku na nějaký honorář. Trošku jsem ho popichoval, že by ještě mohl vykopat pivovar. A skutečně pivovar vykopal,“ popsal Procházka.

V roce 2014 se k Helmutu Roithovi přidal další německý dobrovolník, Alois Rötzer ze Schönthalu. „Vždycky když odjíždím do Grafenriedu, tak ženě jen řeknu, že jedu. Nevím, kdy se vrátím. Je možné, že pojedu domů dřív, nebo zrovna na něco narazím a nemůžu s tím přestat,“ vylíčil.

U vykopaných obvodových zdí jsou vidět zbytky nádobí a zemědělských nástrojů. Mnohému z návštěvníků to tady může připomenout římské Pompeje. Grafenried, kde za první republiky žilo 250 obyvatel, však nezničila sopka, ale bouřlivé události dvacátého století.

Do vzniku Československa ve vsi bydleli pouze lidé s německou národností, po mnichovské dohodě připadla obec nacistické třetí říši. „Pro Hitlera obyvatelé z německy mluvících oblastí v Čechách nebyli správně Němci. Šli do první linie, anebo do Ruska, kde jich 90 procent postříleli,“ řekl ředitel Muzea Chodska v Domažlicích Josef Nejdl.

Obyvatelé s německou národností museli po válce z Československa odejít. „Odsun tady proběhl v poklidu, tady je k hraniční čáře asi 200 nebo 300 metrů. Lidé měli určitou výhodu v tom, že si mohli majetek přes hranici přenést,“ vysvětlil Procházka.

Pohraničí zdevastovaly výbuchy i rabování

Obec Grafenried doplatila nejen na odsun německého obyvatelstva, ale hlavně na pozdější vybudování pohraničního pásma. Její bavorský protějšek Untergrafenried existuje dodnes. „V okrese Domažlice máme doloženo 43 vesnic, že bylo takto srovnáno se zemí a zlikvidováno,“ objasnil Nejdl.

Do vylidněných obcí se začaly pořádat nájezdy pro materiál, k ničení pohraničí výrazně přispěla i armáda. V padesátých letech nařídil tehdejší ministr národní bezpečnosti zbořit všechny domy v zakázaném pásmu. „V celém hraničním prostoru duněly výbuchy dynamitu, kdy létaly do povětří kostely, cenné církevní stavby, malé zámečky,“ vyjmenoval badatel Zdeněk Roučka. O pár let později přišla další vlna demolicí, která v pohraničí zbořila asi padesát tisíc domů.

„Aby spolu národy žily jako skuteční sousedé“

Samotný Grafenried, Lučina, definitivně zanikl až po odchodu pohraničníků v polovině šedesátých let. Dnes díky nadšencům a později i penězům, které sem investovala Evropská unie a také sousední obec Nemanice, slouží jako místo smíření.

„Je to jeden z mála skutečných kroků na sžívání se na hranici. Takových projektů v republice moc není. Je to konkrétní krok k tomu, aby spolu národy na hranici zase žily v přátelském duchu jako skuteční sousedé,“ uzavřel starosta Nemanic Ivan Bartošek (za ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Drony v Plzni doručují zdravotnický materiál na nedostupná místa

Plzeňské městské drony jako první v Česku začínají testovat transport zdravotnického materiálu. Prověřit má lety takzvaných přepravních dronů na místa, kam mají sanitky ztížený dojezd. Pomoci mají primárně v akutních případech. Jedná se o společný projekt se záchranáři.
před 15 hhodinami

V Plzni začalo bourání pavlačových domů, nahradí je silniční okruh

Ředitelství silnic a dálnic v pondělí začalo s bouráním komplexu tří vybydlených pavlačových domů v Jateční ulici v Plzni. Dřív vyloučenou lokalitou povede silnice, která se stane součástí východního obchvatu města. Jeho stavba začne v roce 2031, otevřen má být o čtyři roky později. Demoliční práce zdržel nález azbestu a nyní je ovlivňuje mrazivé počasí. Skončit by měly v květnu.
17. 2. 2025

Slovní i fyzické útoky. Agresorů podle policie přibývá

Ve společnosti podle policistů přibývá agresorů. Ze statistiky vyplývá, že počet násilných trestných činů meziročně vzrostl. Předloni evidovali policisté zhruba 13,1 tisíce takových případů, loni to bylo téměř o šest set víc. Agresoři jsou navíc mnohdy ozbrojeni. Terčem slovních, ale i fyzických výpadů se stávají úředníci, řidiči hromadné dopravy i náhodní kolemjdoucí. Asi nejčastěji jsou těmto situacím vystaveni strážnicí. Nárůst agresivity pozorují ale i zdravotníci.
17. 2. 2025

Turisté častěji ruší přírodní klidové zóny, strážců je málo

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.
16. 2. 2025

Před 80 lety dopadly bomby i na Tachov, Plzeň nebo Cheb

Při bombardování 14. února škody neutrpěla jen Praha, menší skupiny letounů, které směřovaly na Drážďany, toho dne útočily ještě na Plzeň, Duchcov nebo Záluží u Mostu. Bomby dopadly i na Karlovy Vary, Cheb a Tachov. Bombardování Tachova si vyžádalo jedenapadesát obětí.
14. 2. 2025

Organizace upozorňuje na vykořisťovatelské praktiky plzeňských ubytoven

Plzeňské ubytovny nabízejí místa bez vlastního sociálního zařízení v průměru za 230 korun na noc a 6800 na měsíc. Ve více než sedmi desítkách ubytoven ve městě žije přes šest tisíc lidí, včetně dětí. Nezisková organizace Ponton upozorňuje na nové vykořisťovatelské praktiky poskytovatelů ubytování nebo pracovních agentur.
14. 2. 2025

Sníh a ledovka zkomplikovaly dopravu. Na obchvatu Opavy zemřeli tři lidé

Sníh a ledovka komplikovaly ve čtvrtek ráno dopravu na řadě míst v Česku. Provoz se zastavil i na nejvytíženější dálnici D1, po nehodě dodávky a osobního vozu byla u Velkého Meziříčí téměř hodinu neprůjezdná ve směru na Brno. Na Vysočině byl také v části Pelhřimovska kvůli ledovce pozastaven provoz většiny autobusů. Tři mladí lidé zemřeli ve středu večer při srážce tří osobních aut na obchvatu Opavy. Policisté okolnosti havárie vyšetřují. Silnice I/11 byla kvůli nehodě déle než 16 hodin uzavřená.
13. 2. 2025Aktualizováno13. 2. 2025

Turisté na Šumavě navzdory zákazu chodí na zamrzlá jezera. Hrozí jim proboření

Strážci v Národním parku Šumava posilují služby u ledovcových jezer. I přes zákaz totiž na zamrzlé plochy vstupují turisté. Kromě toho, že porušují zákon o ochraně přírody, vystavují se riziku proboření. Jezera mají uprostřed i třicetimetrovou hloubku. Síla ledu se postupně tenčí. Odpolední teploty na vrcholech Šumavy totiž šplhají nad nulu.
6. 2. 2025
Načítání...