Cena vydražené malby při aukcích v Česku za deset let průměrně vzrostla bez započtení inflace o jednačtyřicet procent, ukazuje ročenka Art+, která shrnuje aukční trh s uměním za rok 2022. Obchod s uměním si připsal loni několik rekordů. Sálové aukce zaznamenaly největší obrat ve své historii a tuzemské aukční maximum za jeden obraz přesáhlo stomilionovou hranici. Jedním z důvodů rekordního roku byla inflace, která vedla lidi k uložení svých úspor do uměleckých děl.
Zatímco ekonomika ztrácela kvůli následkům ruské války na Ukrajině, český trh s uměním výrazně rostl. Obrat roku 2022 na českých aukcích činil 1,65 miliardy korun, dosud rekordní rok 2021 tak překonali sběratelé a investoři o deset procent.
„Spousta lidí v umění hledala nějaký způsob, jak uložit svoje peníze, aby si byli dlouhodobě jisti, že jim je inflace nesežere,“ vysvětluje šéfredaktor serveru Artplus.cz Jan Stuchlík.
S rostoucími cenami se začala na trh dostávat i díla, která nejsou běžně k mání. Zájem sběratelů je nebývalý. „Mají skutečně velký apetit nakupovat nejen na tom primárním trhu v galeriích, ale třeba i v aukcích,“ potvrzuje expertka v oblasti sběratelství Barbora Půlpánová.
Jedním z klíčových důvodů, kterým lze rekordní zájem o umění vysvětlit, je bohatnutí té části společnosti, která kupuje kvalitní umělecká díla.
„Je třeba si také uvědomit, že tuzemský aukční trh je poměrně malý. Tři čtvrtiny celkového aukčního obratu má na svědomí přibližně 380 prodaných položek. Jen při porovnání těchto počtů je zřejmé, že finanční palebná síla bohatých lidí převyšuje nabídku,“ upozorňuje dále server Artplus.cz
Pozornost vzbudil Kubišta
Průměrná cena obrazu očištěná o inflaci stoupla za deset let o více než čtyřicet procent, při započtení inflace kupec průměrně za jednu malbu zaplatil o bezmála devadesát procent více. V průměru zájemci zaplatili loni za plátno 534 tisíc korun. Řeč je o malbě, která zůstává mezi sběrateli dlouhodobě nejoblíbenějším médiem.
Pozornost loni přitáhl zejména Staropražský motiv od Bohumila Kubišty. Obraz významného představitele české moderny s konečnou cenou 123,6 milionu korun jako vůbec první překonal na tuzemském aukčním trhu s uměním stomilionovou hranici.
Celkově přibylo maleb s cenou přesahující milion korun, sedmimístnou částku zájemci zaplatili za 213 děl. Poprvé celkový obrat za milionové položky překročil miliardu korun.
Uměleckých děl v cenovém rozmezí sto až pět set tisíc zájemci minulý rok koupili na aukcích víc než tisíc. Pro mnohé to byla i první taková zkušenost. Počáteční investice přitom může přerůst v lásku k umění.
„Občas se mě někdo ptá, do jakého obrazu je dobré investovat, a když se potom začneme dívat na umělecká díla, která by je mohla zajímat, tak se zamilují a mám dojem, že ta díla už nikdy neprodají,“ říká Barbora Půlpánová.
Nejvyšší „Art Index“ má Eva Koťátková
Nápovědou pro zájemce o soudobé české umění může být J&T Banka Art Index. Nehodnotí kvalitu jednotlivých umělců či děl, ale odráží pozornost, jaké jejich tvorbě věnují galeristé, kurátoři či umělecké veletrhy. To bývá signál pro sběratele, že tato tvorba by měla v čase spíše růst.
Vrchol žebříčku pro rok 2023 obsadila generace čtyřicátníků, přičemž v první pětici se nevyskytuje žádný umělec věnující se čistě malbě. Jména se ve srovnání s předchozími roky z velké části opakují.
Na prvním místě se drží Eva Koťátková, autorka performativních instalací o vlivu sociálního prostředí na naše životy. Prvenství v žebříčku jí zajistila zejména prestižní výstavní aktivita v zahraničí, až do června ale vystavuje také v Národní galerii Praha. Na druhé místo vynesl index „sociální architektku“ Kateřinu Šedou.
Následuje Krištof Kintera, autor technicky náročných a rafinovaných objektů, k nimž mnohdy využívá různě vyřazené přístroje a materiál. První pětici uzavírají „archeolog nedávné západní minulosti“ Zbyněk Baladrán a sochařka Anna Hulačová.
