Velká Británie přistoupí k asijsko-pacifické dohodě CPTPP

Velká Británie ohlásila, že se dohodla na přistoupení k asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu, tedy Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP). Stalo se tak po 21 měsících vyjednávání. Jde o nejdůležitější novou obchodní dohodu od odchodu Spojeného království z Evropské unie před třemi lety, uvedly tiskové agentury s odvoláním na úřad britského premiéra.

Velká Británie se stává první evropskou zemí v CPTPP, která se tak dočká prvního rozšíření od svého vzniku. Členy CPTPP dosud bylo jedenáct zemí, které mají na světové hospodářské produkci více než desetiprocentní podíl.

Úřad britského premiéra Rishiho Sunaka v komuniké zdůraznil, že členské země CPTPP po přistoupení Spojeného království budou vytvářet hrubý domácí produkt ve výši 11 bilionů liber (asi 294 bilionů korun) nebo-li patnáct procent celosvětového HDP.

Kritici pokládají dohodu se zeměmi vzdálenými tisíce kilometrů za bezvýznamnou v porovnání s obchodem Velké Británie s jejími sousedy v EU. Brexit vytvořil překážky obchodu mezi Londýnem a Unií, která zůstává zdaleka největším ekonomickým partnerem ostrovního království, podotkla agentura AP.

Washington od CPTPP odstoupil v roce 2017 za prezidenta Donalda Trumpa. Jeho nástupce Joe Biden největší světovou ekonomiku k dohodě znovu nepřipojil.

Na znamení příklonu k indo-pacifickému regionu po odchodu z EU se Velká Británie stala první netichomořskou zemí, která oficiálně požádala o připojení k CPTPP. Žádost podaly také Čína, Tchaj-wan a Uruguay. Členství v dohodě vyžaduje souhlas všech zúčastněných zemí.

Analytička: Velký geopolitický zisk, malý ekonomický přínos

Asijsko-pacifická dohoda CPTPP vstoupila v platnost koncem roku 2018. Signatáři jsou Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Peru, Singapur a Vietnam. Dohoda ruší mezi členy 95 procent všech cel a stanovuje i společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí.

CPTPP nezahrnuje společný trh zboží či služeb, a tak nevyžaduje slaďovat právní normy jako v EU. Velká Británie tvrdí, že její vývoz do zemí CPTPP během dvanácti měsíců do konce loňského září dosáhl výše 60,5 miliardy liber (asi 1,618 bilionu korun).

Členství v uskupení v dlouhodobém výhledu přidá dalších 1,8 miliardy liber každý rok a možná i více, pokud se připojí další země, napsala agentura Reuters. Připomněla, že sama Velká Británie ve vyhodnocení dopadů dohody odhadla, že dlouhodobě zvýší britský HDP jen o 0,08 procenta.

Zatímco dlouhodobý prospěch pro britskou ekonomiku se zdá být skromný, Spojené království má pro připojení k uskupení jiné důvody. Britské přistoupení se jeví „velkým ziskem geopolitické strategie s malým ekonomickým přínosem“, řekla Reuters analytička Monika Moritaová-Jaegerová.

Připomněla, že Velká Británie, přiklánějící se k indo-pacifické oblasti, vnímá Čínu jako „epochální výzvu“. „CPTPP by mohla Spojenému království umožnit posílit vazby s podobně smýšlejícími státy při ochraně svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace n Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 46 mminutami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 11 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 16 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.