Velká Británie přistoupí k asijsko-pacifické dohodě CPTPP

Velká Británie ohlásila, že se dohodla na přistoupení k asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu, tedy Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP). Stalo se tak po 21 měsících vyjednávání. Jde o nejdůležitější novou obchodní dohodu od odchodu Spojeného království z Evropské unie před třemi lety, uvedly tiskové agentury s odvoláním na úřad britského premiéra.

Velká Británie se stává první evropskou zemí v CPTPP, která se tak dočká prvního rozšíření od svého vzniku. Členy CPTPP dosud bylo jedenáct zemí, které mají na světové hospodářské produkci více než desetiprocentní podíl.

Úřad britského premiéra Rishiho Sunaka v komuniké zdůraznil, že členské země CPTPP po přistoupení Spojeného království budou vytvářet hrubý domácí produkt ve výši 11 bilionů liber (asi 294 bilionů korun) nebo-li patnáct procent celosvětového HDP.

Kritici pokládají dohodu se zeměmi vzdálenými tisíce kilometrů za bezvýznamnou v porovnání s obchodem Velké Británie s jejími sousedy v EU. Brexit vytvořil překážky obchodu mezi Londýnem a Unií, která zůstává zdaleka největším ekonomickým partnerem ostrovního království, podotkla agentura AP.

Washington od CPTPP odstoupil v roce 2017 za prezidenta Donalda Trumpa. Jeho nástupce Joe Biden největší světovou ekonomiku k dohodě znovu nepřipojil.

Na znamení příklonu k indo-pacifickému regionu po odchodu z EU se Velká Británie stala první netichomořskou zemí, která oficiálně požádala o připojení k CPTPP. Žádost podaly také Čína, Tchaj-wan a Uruguay. Členství v dohodě vyžaduje souhlas všech zúčastněných zemí.

Analytička: Velký geopolitický zisk, malý ekonomický přínos

Asijsko-pacifická dohoda CPTPP vstoupila v platnost koncem roku 2018. Signatáři jsou Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Peru, Singapur a Vietnam. Dohoda ruší mezi členy 95 procent všech cel a stanovuje i společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí.

CPTPP nezahrnuje společný trh zboží či služeb, a tak nevyžaduje slaďovat právní normy jako v EU. Velká Británie tvrdí, že její vývoz do zemí CPTPP během dvanácti měsíců do konce loňského září dosáhl výše 60,5 miliardy liber (asi 1,618 bilionu korun).

Členství v uskupení v dlouhodobém výhledu přidá dalších 1,8 miliardy liber každý rok a možná i více, pokud se připojí další země, napsala agentura Reuters. Připomněla, že sama Velká Británie ve vyhodnocení dopadů dohody odhadla, že dlouhodobě zvýší britský HDP jen o 0,08 procenta.

Zatímco dlouhodobý prospěch pro britskou ekonomiku se zdá být skromný, Spojené království má pro připojení k uskupení jiné důvody. Britské přistoupení se jeví „velkým ziskem geopolitické strategie s malým ekonomickým přínosem“, řekla Reuters analytička Monika Moritaová-Jaegerová.

Připomněla, že Velká Británie, přiklánějící se k indo-pacifické oblasti, vnímá Čínu jako „epochální výzvu“. „CPTPP by mohla Spojenému království umožnit posílit vazby s podobně smýšlejícími státy při ochraně svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 korun. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
před 3 mminutami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 19 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...