Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.
Zisk českého zemědělství loni skokově vzrostl na 22 miliard korun, oznámil svaz
Na zisk zemědělců podle svazu mělo vliv také to, že loni používali osiva a hnojiva nakoupená ještě před začátkem energetické krize a dobíhaly jim fixace nižších cen energií. Organizace upozornila na to, že od loňského podzimu ceny řady zemědělských produktů klesají.
„Predikovaný nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Zemědělci mají ve skladech hnojiva, osiva a další vstupy za miliardy, které budou používat až letos, a proto je do loňských nákladů nemohli zaúčtovat. Tyto vstupy přitom byly nakupovány již za velmi vysoké ceny, což se negativně promítne až do letošního hospodaření,“ vysvětlil předseda svazu Martin Pýcha.
Před vývojem v letošním roce varoval i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který loňský rok označil za mimořádný vzhledem k vnějším podmínkám. „Loňský rok byl úspěšný co do ziskovosti pro zemědělské podniky, letošní rok může vyjít obráceným způsobem, může dojít k velkým problémům,“ řekl novinářům po jednání vlády. Současný pokles cen energií a hnojiv se podle něj může ve výsledcích zemědělců projevit až v příštím roce.
Pýcha už delší dobu také upozorňuje, že velká část hlavně větších podniků dostane méně peněz z dotací kvůli změnám dotační politiky. Od letošního roku začalo další pětileté období Společné zemědělské politiky EU. Česko ve svém strategickém plánu přesunulo větší část dotací k menším farmářům úpravou takzvané redistributivní platby. Svaz spolu s Agrární komorou loni kvůli změnám dotační politiky pořádal několik protestů.
Pýcha poznamenal, že zemědělci loni kvůli obavám z vývoje ekonomiky a vysoké inflace odkládali investice, což lze očekávat i letos. Dodal, že podíl surovin ve finální ceně potravin neustále klesá. Podle odhadu svazu, který vychází z dat Evropské komise, se podíl zemědělců pohybuje na úrovni dvaceti procent. „Máme velmi malý vliv na finální cenu. Podíl obchodu se pohybuje na úrovni 51 procent,“ doplnil.
Odmítl, že by zemědělci způsobovali růst cen potravin. „I přes zvýšení cen komodit jsou zemědělci těmi, kdo v dlouhodobém horizontu brzdí inflaci a přispívají k sociálnímu smíru v ekonomice,“ řekl.
Zemědělcům pomohl vstup do EU
Svaz uvádí, že v zemědělství v Česku podniká téměř třicet tisíc fyzických a právnických osob, které zaměstnávají přes 97 tisíc lidí v přepočtu na plné úvazky.
Podle svazu se české zemědělství dostalo do zisku po vysoce ztrátových 90. letech zhruba od roku 2000. Situace se poté zlepšila se vstupem do Evropské unie v roce 2004 a evropskými dotacemi. Podle svazu celé odvětví vykazuje solidní rentabilitu posledních deset let, kdy se zisk zemědělství pohyboval kolem jedenácti miliard.
Svaz upozorňuje, že zisk nelze zaměňovat s podnikatelským důchodem, který zveřejňuje Český statistický úřad na konci března. Kromě zisku započítává také prostředky na investice nebo mzdy. Údaje, se kterými pracuje svaz, vychází z hospodářských výsledků po zdanění. ČSÚ loni zemědělský důchod předběžně odhadl na pětadvacet miliard korun.