Hrozí nedostatek nafty, tvrdí Bloomberg. Zasáhnout může především chudší státy

V nejbližších měsících bude téměř každý region na světě zápolit s nedostatkem nafty, tvrdí agentura Bloomberg. A to v době, kdy krize v zásobování téměř všech globálních trhů s energiemi zhoršila inflaci a utlumila ekonomický růst. Důsledky mohou být obrovské, upozornila agentura Bloomberg. Nejvíce může krize zasáhnout chudší státy. Komodity si nemůže dovolit dostatek třeba Srí Lanka, odhaduje agentura.

Cena nafty se na promptním trhu v newyorském přístavu v souvislosti s poklesem zásob a napjatým vývozem od začátku letošního roku zvýšila zhruba o padesát procent. Odborník na energetiku z Bakerova institutu pro veřejnou politiku při Riceově univerzitě Mark Finley odhaduje, že ve Spojených státech růst cen nafty bude znamenat pro ekonomiku dodatečné náklady sto miliard dolarů (2,4 bilionu korun).

„Všechno, co se v naší ekonomice pohybuje, je spojeno s naftou,“ říká Finley. „Přesun je jedna věc. Další je, že lidé by mohli případně zmrznout,“ varuje. V USA jsou zásoby nafty a topného oleje pro toto roční období nejnižší za čtyřicet let, kdy se tento údaj sleduje.

Severozápadní Evropa se také potýká s nízkými zásobami, které by tento měsíc měly klesnout na minimum a do března příštího roku se snížit ještě více. Globální vývozní trhy jsou tak napjaté, že chudší země jako Pákistán jsou odstřiženy od trhu.

„Ohledně nafty je to určitě největší krize, jakou jsem kdy zažil,“ prohlásil bývalý ředitel italské rafinerie Saras Dario Scaffardi.

Vliv pandemie

Dodávky ropy na trh jsou sice napjaté, velkým problémem je ale přeměna ropy na paliva, jako je nafta a benzin. Částečně je to důsledkem pandemie. Když pandemická omezení prudce snížila poptávku, rafinerské firmy zavřely některé ze svých nejméně ziskových provozů.

Odklon od fosilních paliv také snížil investice do tohoto odvětví. Od roku 2020 se kapacita rafinerií ve Spojených státech snížila o více než jeden milion barelů denně. V Evropě snížily produkci rafinerií také stávky zaměstnanců a narušení lodní dopravy.

Situace by se mohla dál zhoršit s blížícím se odklonem Unie od ruských dodávek. Evropa je závislá na naftě více než jakýkoliv jiný region na světě. Podle údajů společnosti Vortexa se ročně do regionu dopraví zhruba pět set milionů barelů na lodích, z toho asi polovina je naložena v ruských přístavech. Spojené státy také zastavily dovoz z Ruska, které bylo minulou zimu důležitým dodavatelem na jeho východní pobřeží.

Trhlina

Na východním pobřeží USA již nedostatek způsobil zavedení přídělového systému a zahájení nouzových protokolů, a to zima ještě nezačala. Dlouhodobý nedostatek nafty v celých Spojených státech je ale nepravděpodobný, protože země je čistým vývozcem tohoto paliva.

Lokální výpadky a prudký nárůst cen však budou pravděpodobně častější. Spotřebitelé na severovýchodě USA budou mít i v tom nejlepším případě tuto zimu nejvyšší účty za energie za poslední desetiletí. Severovýchod USA je nejhustěji osídlený kout, kde teploty v zimě klesají pod bod mrazu, a je tak nejvíce závislý na topném oleji pro udržení tepla v domácnostech.

Od února sankce EU zakážou dodávky ropy z Ruska po moři. Ruské barely bude nutné nějak nahradit, aby ekonomika regionu fungovala jako v současnosti. Zda a jak se to podaří, zatím není jasné. Vzhledem k tomu, že se termín sankcí rychle blíží, Evropa stále dováží obrovské množství nafty z Ruska, ale také ze Saúdské Arábie, Indie a dalších zemí. Podle společnosti Vortexa byl říjnový dovoz po moři nejvyšší nejméně od začátku roku 2016.

Problémy zhorší také zimní mrazy v Evropě. Podle poradenské společnosti Wood Mackenzie se očekává, že v březnu klesnou zásoby v celé severozápadní Evropě nejníže od roku 2011. „Pokud přestane být Rusko dodavatelem, způsobí to velkou trhlinu v systému, kterou bude opravdu obtížné opravit,“ myslí si Scaffardi.

Trpí hlavně chudší státy

Kvůli globálnímu nedostatku a vysokým cenám je pro vývozce, jako jsou Čína a Indie, finančně výhodnější posílat náklady do zemí v Evropě, které jsou ochotny platit velkou přirážku. Konzultační společnosti FGE odhaduje, že celkový vývoz pohonných hmot z Číny stoupne do konce roku o 500 tisíc barelů denně na téměř 1,2 milionu barelů denně. Zda to bude stačit k zaplnění celosvětového výpadku v dodávkách, to se teprve uvidí.

Zatím touto situací trpí chudší země, které si nemohou dovolit platit tolik. Například Srí Lanka, která bojuje s nedostatkem financí, si není schopna při současných cenách zajistit dostatek pohonných hmot. Thajsko prodloužilo snížení daně z nafty, aby ochránilo spotřebitele před rostoucími cenami, a vláda očekává, že tak přijde na příjmech o 551 milionů dolarů. Vietnam hodlá přijmout mimořádná opatření, aby zvýšil dodávky.

Krize v dodávkách nafty uškodila globální ekonomice, říká šéfka výzkumu společnosti Energy Aspects Amrita Senová. K řešení nedostatku nafty budou podle ní nakonec nutné nové kapacity rafinerií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropské akcie kvůli Trumpovým clům zažily nejhorší den za více než tři měsíce

Evropské akcie utrpěly v pátek nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
před 5 hhodinami

Státní rozpočet v červenci skončil v deficitu 168,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump podepsal exekutivní příkaz, který za sedm dní zavádí cla

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Weby policie či ministerstva vnitra čelily kyberútoku, uvedl Radiožurnál

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
31. 7. 2025

Univerzita řeší, jak třetině Ostravanů pomoci z energetické chudoby

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.
31. 7. 2025

Kurýři si stěžují na algoritmy platforem, úřady vyšetřují možné podvody „flotil“

Někteří kurýři a řidiči digitálních platforem si podle průzkumu Národního systému SYRI stěžují na algoritmus, který jim přiřazuje objednávky. Prý mu nerozumí. Platformy i jiní kurýři oponují, že tato zakázková, nárazová práce má výhodu flexibility. Finanční správa v souvislosti s tímto segmentem ekonomiky dle informací ČT24 řeší stamilionové daňové úniky. Políčeno má na takzvané „flotily“, samostatné subjekty, s nimiž platformy spolupracují.
31. 7. 2025

Spotřeba energií roste. I kvůli počasí

V prvním pololetí Češi zvýšili spotřebu plynu oproti loňsku o dvanáct procent, využití elektřiny stouplo meziročně o 2,6 procenta. Vliv na růst spotřeby má letos zejména chladnější počasí. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). V předchozích letech přitom spotřeba naopak klesala.
31. 7. 2025

Kde leží český zlatý poklad? V trezorech v Londýně i v hoře v Jeseníkách

Česká národní banka rekordně investuje do zlata. Za poslední dva a půl roku na tom vydělala čtyřicet miliard korun. A zlato se u nás dost možná brzy začne i těžit. Ve Zlatých Horách na Bruntálsku finišují přípravy na projekt dolování a následné výroby zlata až za devět miliard korun. Tématu se obšírně věnuje podcast publicistické série Bilance.
30. 7. 2025
Načítání...