Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
Reuters v analýze vychází z dat společností Kpler, Lloyd’s List Intelligence a Signal Ocean. Za normálních okolností se Hormuzským průlivem přepravuje asi pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Dále oblastí prochází výrazná část dodávek hnojiv i velké množství dalšího zboží.
Ze zpráv íránských médií nebylo ve středu večer jasné, zda se průliv otevřel. Íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu (PMO) podle Reuters oznámil, že pro plavbu Hormuzským průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, plavidla ale musí svou plavbu koordinovat s íránskými revolučními gardami. Mimo tyto bezpečné trasy hrozí podle úřadu nebezpečí námořních min.
Press TV zase informovala o tom, že ropný tanker Aurora byl donucen změnit směr o 180 stupňů poté, co se snažil proplout průlivem podél pobřeží ománského poloostrova Musandam. Tanker odplul zpět do Perského zálivu.
Norští rejdaři ve středu oznámili, že Hormuzským průlivem bez bezpečnostních záruk plout nebudou. Podle sdružení německých rejdařů (VDR) zůstává situace námořníků v Perském zálivu napjatá. Německá rejdařská společnost Hapag-Lloyd ale upozornila, že případné úplné otevření průlivu by trvalo šest až osm týdnů.
Výzva Británie a Francie
Na úplné otevření Hormuzského průlivu naléhá britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová. Záměrné blokování Hormuzského průlivu, který je kriticky důležitou tepnou globální ekonomiky, má podle ní dopad na každou zemi na každém kontinentu. „Jde o mezinárodní námořní trasu, tranzitní trasu na volném moři,“ připomíná s tím, že uzavřít takovou trasu je v rozporu se základními principy mořského práva.
K obnovení plavby v úžině ve čtvrtek vyzval také francouzský ministr Jean-Noël Barrot a dal najevo, že případné vybírání poplatků je pro Francii nepřijatelné. Uvedl, že Írán musí přestat podporovat skupiny, jako jsou libanonské šíitské hnutí Hizballáh, palestinské hnutí Hamás a jemenští povstalci hútíové.
Barrot i jeho britská kolegyně chtějí, aby se současné příměří vztahovalo i na Libanon, kde izraelská armáda útočí na cíle Hizballáhu. „Tyto útoky jsou o to nepřijatelnější, že narušují dočasné příměří, kterého včera (ve středu) dosáhly Spojené státy a Írán,“ poznamenal francouzský ministr.
Ostře se proti izraelským útokům vymezil také španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Ten ve čtvrtek podle agentury Reuters obvinil Izrael z porušení mezinárodního práva i nově sjednaného příměří. „Byli jsme svědky toho, jak Izrael ignoroval příměří a v rozporu s mezinárodním právem shodil na Libanon stovky bomb,“ sdělil zákonodárcům v dolní komoře parlamentu. Španělská vláda podle něj konflikt považuje za bezohledný a nezákonný.
Trump: Lodě a letadla zůstanou u Íránu, dokud nebude skutečná dohoda
Americký prezident krátce před půlnocí washingtonského času na své sociální síti Truth Social napsal, že veškeré loďstvo, letectvo a vojenský personál Spojených států zůstanou nasazeny v blízkosti Íránu až do doby, než bude uzavřena a plně dodržována skutečná mírová dohoda.
„Pokud by se tak z nějakého důvodu nestalo, což je velmi nepravděpodobné, pak začne palba nanovo, větší a lepší a silnější, než kdo kdy viděl,“ pohrozil Trump v příspěvku. Zdůraznil také, že součástí dohody musí být to, že Írán nebude mít jaderné zbraně a že otevře pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv.
Do Islámábádu mají koncem týdne přicestovat delegace USA a Íránu, aby zahájily mírové rozhovory. Írán nicméně už ve středu uvedl, že nedává smysl pokračovat v jednáních o uzavření trvalé mírové dohody, když Izrael po uzavření příměří podnikl dosud nejtvrdší údery na území Libanonu, při nichž zahynuly stovky lidí.
Írán zablokoval Hormuzský průliv poté, co proti němu Spojené státy a Izrael koncem února zahájily vzdušné útoky. Znovuotevření průlivu bylo jednou z podmínek amerického prezidenta pro ukončení konfliktu. Washington a Teherán v noci na středu přijaly pákistánský návrh na dvoutýdenní příměří, který zahrnoval i otevření průlivu.
