Vláda zatím podle Stanjury nepočítá s růstem platových tarifů od ledna, odbory to kritizují

12 minut
Jednání vlády s odbory o platech
Zdroj: ČT24

Vláda zatím nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům.  Po jednání s odborovými předáky to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odboráři s tím nesouhlasí. Žádají aspoň část prostředků do tarifů.

Ostatním profesím se má suma na platy navýšit o čtyři procenta, peníze mají putovat podle Stanjury do odměn.

Podle informačního systému o průměrném výdělku veřejný sektor zaměstnával letos v prvním pololetí 651 200 lidí. Průměrný plat činil 43 093 korun hrubého. Odměny, příplatky a náhrady činily celkem 30,3 procenta výdělku.

„Vláda nepřistoupila k dalšímu navýšení tarifů, ale k navýšení celkového objemu platů… Nebyl žádný velký spor, co se týče celkového objemu platů. Rozcházíme se v názoru, jestli dát více do tarifů. Odbory by do tarifů chtěly všechno, my jsme nedali do tarifů od 1. ledna nic,“ popsal Stanjura.

Podle ministra financí se proti srpnové verzi navrhovaného rozpočtu na příští rok suma na výdělky zvedá o devatenáct miliard korun. Ozbrojené složky mají v roce 2023 mít o osm procent peněz víc než letos, ostatní profese o čtyři procenta, uvedl ministr financí.

Fialův kabinet podle odborů trestá zaměstnance

Odboráři žádají aspoň část peněz do tarifů. „Jsme nespokojeni. Situace není dobrá. Vláda trestá zaměstnance. Výsledek může být až katastrofální. Nejedná se o garanci v tarifech, ale jen o odměny,“ prohlásil po jednání šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Předákům vadí také rozdílné navýšení částky u bezpečnostních sborů a ostatních profesí.

Odbory požadovaly kvůli inflaci přidání už pro letošek. Prosadily navýšení tarifů od září jen pro pracovníky, jimž se letos v lednu plat nezvedl. Pro všechny profese žádali předáci od ledna stejný růst tarifů jako pro bezpečnostní sbory. Školský svaz chtěl navýšení sumy na výdělky učitelů a nepedagogů celkem o patnáct procent.

Podle poslední predikce ministerstva financí ceny za letošek vzrostou v průměru o 16,2 procenta a příští rok o 8,8 procenta. Suma na platy by se měla podle srpnových odhadů zvýšit v roce 2023 o 7,9 procenta.

Vystoupení Stanjury a Středuly před novináři skončilo nakonec slovní potyčkou. Na přístupu k odměňování se neshodli. Odborář označil odměny za „ksichtovné“, které vedoucí uděluje podle oblíbenosti zaměstnanců. 

5 minut
Události: Deficit rozpočtu
Zdroj: ČT24

Podle šéfa stání pokladny tak odboráři říkají, že nadřízení nejsou schopni posoudit výkon zaměstnanců a ohodnotit ty nejlepší. Podle Středuly je ministr nezkušený a odbory na rozdíl od něj posuzují odměňování už několik desítek let. „Každý krok, který uděláme směrem k odborům, je vyhodnocen jako nedostatečný,“ posteskl si pak Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 13 hhodinami

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
před 15 hhodinami

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
včera v 11:34

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
včera v 07:10

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
27. 4. 2025

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
27. 4. 2025

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
27. 4. 2025
Načítání...