Vláda zatím podle Stanjury nepočítá s růstem platových tarifů od ledna, odbory to kritizují

Nahrávám video

Vláda zatím nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům.  Po jednání s odborovými předáky to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odboráři s tím nesouhlasí. Žádají aspoň část prostředků do tarifů.

Ostatním profesím se má suma na platy navýšit o čtyři procenta, peníze mají putovat podle Stanjury do odměn.

Podle informačního systému o průměrném výdělku veřejný sektor zaměstnával letos v prvním pololetí 651 200 lidí. Průměrný plat činil 43 093 korun hrubého. Odměny, příplatky a náhrady činily celkem 30,3 procenta výdělku.

„Vláda nepřistoupila k dalšímu navýšení tarifů, ale k navýšení celkového objemu platů… Nebyl žádný velký spor, co se týče celkového objemu platů. Rozcházíme se v názoru, jestli dát více do tarifů. Odbory by do tarifů chtěly všechno, my jsme nedali do tarifů od 1. ledna nic,“ popsal Stanjura.

Podle ministra financí se proti srpnové verzi navrhovaného rozpočtu na příští rok suma na výdělky zvedá o devatenáct miliard korun. Ozbrojené složky mají v roce 2023 mít o osm procent peněz víc než letos, ostatní profese o čtyři procenta, uvedl ministr financí.

Fialův kabinet podle odborů trestá zaměstnance

Odboráři žádají aspoň část peněz do tarifů. „Jsme nespokojeni. Situace není dobrá. Vláda trestá zaměstnance. Výsledek může být až katastrofální. Nejedná se o garanci v tarifech, ale jen o odměny,“ prohlásil po jednání šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Předákům vadí také rozdílné navýšení částky u bezpečnostních sborů a ostatních profesí.

Odbory požadovaly kvůli inflaci přidání už pro letošek. Prosadily navýšení tarifů od září jen pro pracovníky, jimž se letos v lednu plat nezvedl. Pro všechny profese žádali předáci od ledna stejný růst tarifů jako pro bezpečnostní sbory. Školský svaz chtěl navýšení sumy na výdělky učitelů a nepedagogů celkem o patnáct procent.

Podle poslední predikce ministerstva financí ceny za letošek vzrostou v průměru o 16,2 procenta a příští rok o 8,8 procenta. Suma na platy by se měla podle srpnových odhadů zvýšit v roce 2023 o 7,9 procenta.

Vystoupení Stanjury a Středuly před novináři skončilo nakonec slovní potyčkou. Na přístupu k odměňování se neshodli. Odborář označil odměny za „ksichtovné“, které vedoucí uděluje podle oblíbenosti zaměstnanců. 

Nahrávám video

Podle šéfa stání pokladny tak odboráři říkají, že nadřízení nejsou schopni posoudit výkon zaměstnanců a ohodnotit ty nejlepší. Podle Středuly je ministr nezkušený a odbory na rozdíl od něj posuzují odměňování už několik desítek let. „Každý krok, který uděláme směrem k odborům, je vyhodnocen jako nedostatečný,“ posteskl si pak Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 10 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 10 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 11 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 16 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026
Načítání...