Green Dealu se dá vyhnout jen odchodem z EU. To by ale bylo špatné, říká velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Nahrávám video

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Bartuška uvedl, že mu připadá riskantní, jak se Evropa dělí na dva tábory – jedním je východ a jih, který Zelenou dohodu pro Evropu vnímá jako ohrožení a riziko, druhý tábor pak představuje západ a sever, který má naopak Green Deal za velkou šanci.

„Je to největší projekt, jaký kdy Evropská unie měla, větší než společný trh, větší než Schengen, větší než cokoliv, co Evropa zatím zkusila,“ řekl. Green Deal je podle Bartuška něco, co změní životy lidí, ale může to být i něco, co může Evropu zruinovat, pokud se to udělá špatně. 

Jak se bude elektřina skladovat?

„Evropa podstupuje obrovský modernizační krok nebo spíš skok, přitom technologie, které chce použít, ještě z velké části nemá. Čili je v tom velká míra rizika,“ sdělil Bartuška s tím, že problém je především skladování energie, tedy tepla a elektřiny.

„To jsou základní technologie, které nemáme. Pokud tento problém nevyřešíme, bude mít zelený úděl velká úskalí,“ dodal.  

Bartuška řekl, že část Evropy chce přechod zpomalit kvůli problémům s růstem cen energií. Druhá část Unie ale podle něj naopak říká, že by se proces měl ještě urychlit. Argumentují tím, že když se přechod uskuteční rychle, donutí to firmy vyvinout technologie pro ukládání elektrické energie. 

Přechod k udržitelnějšímu způsobu života bude podle Bartušky znamenat velké finanční náklady. „Celkové náklady budou v desítkách procent HDP jednotlivých zemí. Bavíme se totiž o společenské změně – o změně dopravy, bydlení, práce. Bavíme se o zásadní technologické změně celé společnosti. Pro řadu lidí to zní jako pohádka,“ upozornil. 

Základní cíl (Zelené dohody) je jasný – udržet Evropu jako vyspělý a bohatý kontinent, kde se příjemně žije.
Václav Bartuška
zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Podle Bartušky se celý problém v západní části Evropy vnímá jinak proto, že jde o bohatší země než na východě či jihu kontinentu. „Dokud nebudou ty technologie vyvinuté, tak bude (na východě Evropy) jistá ostražitost,“ sdělil. Náklady na tak razantní změnu podle něj počítají například i v Německu, názor tam však nezměnili. 

Bartuška: Energie jsou zčásti dražší i kvůli Green Dealu

Bartuška potvrdil, že cena energií šla výrazně nahoru zčásti i kvůli Zelené dohodě pro Evropu. „Je to primárně proto, že jsme se rozhodli zavřít velkou část fosilních paliv – uhlí a zemního plynu. Zároveň máme nový systém emisních povolenek, který je poměrně náročnější než ten minulý. Zavíráme stávající zdroje elektřiny, některé uhelné a plynové (elektrárny), a ty nové se nestaví dost rychle,“ uvedl. 

Pokud jde ale o skokové zvýšení cen energií z loňského podzimu, Bartuška řekl, že bylo způsobeno tím, jak tvoříme cenu elektřiny v Evropě. „Myslím, že i ta debata musí být o tom, jak tvoříme cenu elektřiny,“ míní.

Otázka jádra je podle Bartušky v Německu mrtvá. „Není žádná politická strana, která by chtěla jádro jakkoliv prodlužovat. U uhlí jsou velcí pragmatici. Němci už před sedmi lety požádali Evropskou komisi o to, aby mohli část uhelných elektráren přeřadit do takzvané strategické rezervy. Takže nejsou ve statistikách a energii v (uhelných) elektrárnách vyrábějí ve špičkových obdobích, především v zimě,“ řekl a připomněl, že emise CO2 v Německu loni stouply o čtyři procenta. 

Cesta k vyvázání se z dohody

Bartuška také uvedl, že jedinou možností, jak se Zelené dohodě vyhnout, je odejít z Evropské unie. „My jsme s tím (Green Dealem) už souhlasili. My jsme se jako země připojili ke Green Dealu ústy svého premiéra už před dvěma lety,“ uvedl a zdůraznil, že odejít z Evropské unie by nebylo dobré. „Já jsem rád, že v ní jsme, takže ode mě neuslyšíte argumenty proti (setrvání v EU),“ doplnil. Přiznává však, že vůči Zelené dohodě má jisté výhrady. 

„Němci, Francouzi i další hledají reálné nastavení toho, co vlastně ten zelený úděl má být. Varianta, že bychom říkali pouze ‚ne, nechceme‘, to nás pouze vyhodí z kola ven. Když budeme říkat ‚ano, jdeme s vámi, ale zde jsou problémy, které musíme řešit‘, pak si myslím, že můžeme být velmi dobře slyšet. Máme velkou šanci ovlivnit, jak ten zelený úděl bude nakonec vypadat,“ doplnil.
 

Bartuška také vyjádřil přesvědčení, že jaderná energie bude nakonec zařazena mezi technologie, které jsou v souladu se zelenými potřebami. „Je to první dokument Evropské unie, který uvádí jádro jako součást řešení, nikoli jako součást problému. Je to první dokument EU, který říká ‚jádro je legitimní a legální zdroj v rámci boje s klimatickou změnou‘. Samozřejmě tam budou podmínky,“ řekl, ale i přesto to označil za úspěch. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 8 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 14 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
včera v 16:43

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánovčera v 14:48

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včera v 14:14

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled