Green Dealu se dá vyhnout jen odchodem z EU. To by ale bylo špatné, říká velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Nahrávám video
Václav Bartuška hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Bartuška uvedl, že mu připadá riskantní, jak se Evropa dělí na dva tábory – jedním je východ a jih, který Zelenou dohodu pro Evropu vnímá jako ohrožení a riziko, druhý tábor pak představuje západ a sever, který má naopak Green Deal za velkou šanci.

„Je to největší projekt, jaký kdy Evropská unie měla, větší než společný trh, větší než Schengen, větší než cokoliv, co Evropa zatím zkusila,“ řekl. Green Deal je podle Bartuška něco, co změní životy lidí, ale může to být i něco, co může Evropu zruinovat, pokud se to udělá špatně. 

Jak se bude elektřina skladovat?

„Evropa podstupuje obrovský modernizační krok nebo spíš skok, přitom technologie, které chce použít, ještě z velké části nemá. Čili je v tom velká míra rizika,“ sdělil Bartuška s tím, že problém je především skladování energie, tedy tepla a elektřiny.

„To jsou základní technologie, které nemáme. Pokud tento problém nevyřešíme, bude mít zelený úděl velká úskalí,“ dodal.  

Bartuška řekl, že část Evropy chce přechod zpomalit kvůli problémům s růstem cen energií. Druhá část Unie ale podle něj naopak říká, že by se proces měl ještě urychlit. Argumentují tím, že když se přechod uskuteční rychle, donutí to firmy vyvinout technologie pro ukládání elektrické energie. 

Přechod k udržitelnějšímu způsobu života bude podle Bartušky znamenat velké finanční náklady. „Celkové náklady budou v desítkách procent HDP jednotlivých zemí. Bavíme se totiž o společenské změně – o změně dopravy, bydlení, práce. Bavíme se o zásadní technologické změně celé společnosti. Pro řadu lidí to zní jako pohádka,“ upozornil. 

Základní cíl (Zelené dohody) je jasný – udržet Evropu jako vyspělý a bohatý kontinent, kde se příjemně žije.
Václav Bartuška
zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Podle Bartušky se celý problém v západní části Evropy vnímá jinak proto, že jde o bohatší země než na východě či jihu kontinentu. „Dokud nebudou ty technologie vyvinuté, tak bude (na východě Evropy) jistá ostražitost,“ sdělil. Náklady na tak razantní změnu podle něj počítají například i v Německu, názor tam však nezměnili. 

Bartuška: Energie jsou zčásti dražší i kvůli Green Dealu

Bartuška potvrdil, že cena energií šla výrazně nahoru zčásti i kvůli Zelené dohodě pro Evropu. „Je to primárně proto, že jsme se rozhodli zavřít velkou část fosilních paliv – uhlí a zemního plynu. Zároveň máme nový systém emisních povolenek, který je poměrně náročnější než ten minulý. Zavíráme stávající zdroje elektřiny, některé uhelné a plynové (elektrárny), a ty nové se nestaví dost rychle,“ uvedl. 

Pokud jde ale o skokové zvýšení cen energií z loňského podzimu, Bartuška řekl, že bylo způsobeno tím, jak tvoříme cenu elektřiny v Evropě. „Myslím, že i ta debata musí být o tom, jak tvoříme cenu elektřiny,“ míní.

Otázka jádra je podle Bartušky v Německu mrtvá. „Není žádná politická strana, která by chtěla jádro jakkoliv prodlužovat. U uhlí jsou velcí pragmatici. Němci už před sedmi lety požádali Evropskou komisi o to, aby mohli část uhelných elektráren přeřadit do takzvané strategické rezervy. Takže nejsou ve statistikách a energii v (uhelných) elektrárnách vyrábějí ve špičkových obdobích, především v zimě,“ řekl a připomněl, že emise CO2 v Německu loni stouply o čtyři procenta. 

Cesta k vyvázání se z dohody

Bartuška také uvedl, že jedinou možností, jak se Zelené dohodě vyhnout, je odejít z Evropské unie. „My jsme s tím (Green Dealem) už souhlasili. My jsme se jako země připojili ke Green Dealu ústy svého premiéra už před dvěma lety,“ uvedl a zdůraznil, že odejít z Evropské unie by nebylo dobré. „Já jsem rád, že v ní jsme, takže ode mě neuslyšíte argumenty proti (setrvání v EU),“ doplnil. Přiznává však, že vůči Zelené dohodě má jisté výhrady. 

„Němci, Francouzi i další hledají reálné nastavení toho, co vlastně ten zelený úděl má být. Varianta, že bychom říkali pouze ‚ne, nechceme‘, to nás pouze vyhodí z kola ven. Když budeme říkat ‚ano, jdeme s vámi, ale zde jsou problémy, které musíme řešit‘, pak si myslím, že můžeme být velmi dobře slyšet. Máme velkou šanci ovlivnit, jak ten zelený úděl bude nakonec vypadat,“ doplnil.
 

Bartuška také vyjádřil přesvědčení, že jaderná energie bude nakonec zařazena mezi technologie, které jsou v souladu se zelenými potřebami. „Je to první dokument Evropské unie, který uvádí jádro jako součást řešení, nikoli jako součást problému. Je to první dokument EU, který říká ‚jádro je legitimní a legální zdroj v rámci boje s klimatickou změnou‘. Samozřejmě tam budou podmínky,“ řekl, ale i přesto to označil za úspěch. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...