Vláda na středečním mimořádném jednání schválila novelu zákona, která od 1. ledna příštího roku umožní snížit u elektřiny a plynu sazbu DPH, a to na celý nadcházející rok. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Předpis podle ní míří do sněmovny. Kabinet už v pondělí odsouhlasil, že v listopadu a prosinci bude nulová sazba DPH na energie, Schillerová ve středu potřebný dokument podepsala. Vláda také znovu schválila návrh rozpočtu se schodkem bezmála 380 miliard korun, musí ho předložit dolní komoře. Kvůli zmírnění dopadů zdražování energií má pak přejít do státního rozpočtu část peněz z aukcí emisních povolenek.
Vláda už v pondělí odsouhlasila, že nulová sazba DPH na energie bude v listopadu a prosinci. To dovoluje ustanovení v daňovém řádu, které umožňuje ministryni financí hromadně prominout odvod daně při mimořádných, zejména živelních událostech. Odpuštění DPH je mimořádný úkon, který zatím ministerstvo financí využilo jen v případě respirátorů.
Osvobození od DPH u energií by mělo připravit veřejné finance měsíčně o 2,08 miliardy korun. V případě samotného státního rozpočtu jde o 1,3 miliardy.
Na elektřinu a plyn platí nyní sazba DPH 21 procent. Ke snížení na nulu je potřeba souhlas Evropské komise. Vláda si je přitom vědoma, že do udělení výjimky půjde o úpravu, která bude v rozporu s evropskou směrnicí, vyplývá z pondělního materiálu.
Kabinet v pondělí zmocnil Schillerovou k podání žádosti o aplikaci nulové sazby DPH k evropskému komisaři pro hospodářství a paralelně k jednáním s evropským výborem pro DPH o možnosti zavedení snížení sazby DPH pro dodání elektřiny a plynu. „Nicméně z důvodů nutnosti reagovat na aktuální kritický stav v oblasti energií a jejich negativní dopad na domácnosti a malé podniky je tato navrhovaná úprava předkládána, aniž by tato úprava na úrovni Evropské unie byla schválena,“ upozorňuje materiál.
Změna zákona o podporovaných zdrojích energie
Z vládních materiálů vyplývá, že kabinet také schválil změnu zákona o podporovaných zdrojích energie. Jejím cílem je umožnit, aby mohla být domácnostem kompenzována část regulované ceny elektřiny.
Na změnu může podle ministerstva průmyslu a obchodu navázat úprava nařízení o odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje domácnostem se spotřebou do tří megawatthodin ročně. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pondělí řekl, že pro stát by to mělo znamenat výdaj maximálně osm miliard korun ročně. Domácnost bude podle něj moci uspořit maximálně 1500 korun. Pomoc by se měla týkat zhruba 5,3 milionu odběrných míst, z toho zhruba 4,3 milionu domácností. Zbytek jsou například chaty a chalupy.
Převod peněz z emisních povolenek
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na tiskové konferenci informoval, že vláda schválila návrh na převedení části peněz z výnosů z prodejů emisních povolenek do státního rozpočtu. Peníze chce následně použít na zmírnění sociálních dopadů současného zvyšování cen energií, jelikož výnosy jsou podle Brabce vyšší, než se původně očekávalo.
Peníze měly původně směřovat do Modernizačního fondu, který je určen na investice do modernizace energetiky ve východní Evropě. Do státního rozpočtu by v následujících dvou letech měla jít asi polovina z těchto peněz. Pro rok 2022 má podle současných odhadů jít asi o osm miliard korun, pro rok 2023 dalších devět miliard korun.
Návrh, který vláda schválila formou novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, musí nyní projednat s Evropskou komisí. Následně bude návrh řešit český parlament.
Vláda podle Babiše také debatovala o nastavení horního limitu cen energií. Chce prověřit, jak systém funguje v Maďarsku a Polsku. Problém s růstem cen energií vytvořila podle něj Evropská unie, když dovoluje vstup spekulativního kapitálu do emisních povolenek. Členské státy to nyní musejí řešit. Je to podle něj absurdní stav.
Babiš se chce ve čtvrtek na evropské radě dotázat na „zastropování“ cen energií v dalších zemích. Premiér chce zároveň položit otázku, proč se nenaplňují scénáře Evropské unie v emisních povolenkách.
Pražská plynárenská zdraží u části zákazníků plyn téměř o čtvrtinu
Vláda kroky reaguje na rostoucí ceny energií na světových trzích. Kvůli nepříznivé situaci od 1. listopadu zdraží u části svých zákazníků plyn v průměru o 24,6 procenta Pražská plynárenská. Ve středu o tom informoval mluvčí firmy Miroslav Vránek. „Pražská plynárenská se i přes zmíněný průběžný nepřetržitý růst cen zemního plynu po celý letošní rok snažila nepřenášet důsledky této situace na své zákazníky. To je však za současného stavu dlouhodobě neudržitelné,“ uvedl.
Zvýšení cen se nedotkne klientů se zafixovanými cenami, naopak s ním musí počítat domácnosti a maloodběratelé, kteří nyní využívají základní ceník Standard. Ten mají z velké části zákazníci, kteří na plynu třeba jen vaří a mají tedy malou spotřebu. Taková domácnost při ročním odběru 0,4 megawatthodin plynu si podle mluvčího od listopadu měsíčně připlatí 49 korun, zatímco domácnost, která využívá plyn na vaření, ohřev vody a topení s ročním odběrem 11 megawatthodin, nově zaplatí měsíčně o 356 korun více.
Pražská plynárenská není jediným dodavatelem plynu, který zdražuje. Minulý týden oznámil navýšení cen největší dodavatel plynu v ČR – firma innogy. Také generální ředitel polostátního ČEZ Daniel Beneš pro pondělní Hospodářské noviny řekl, že firma od ledna zdraží elektřinu i plyn.
Vláda znovu schválila návrh rozpočtu se schodkem 376,6 miliardy
Vláda ve středu také znovu schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Kvůli parlamentním volbám ho musela opětovně odsouhlasit, znovu ho musí předložit také sněmovně. Druhý schválený návrh státního rozpočtu proti prvnímu doznal podle ministerstva financí jen drobných změn. Nezavedla se nová daň z digitálních služeb, což znamená snížení příjmů o 2,5 miliardy korun, o půl miliardy korun se snížily kapitálové příjmy resortu.
Aktuální návrh počítá s vyšším výběrem příjmů pojistného na sociálním zabezpečení, což přinese tři miliardy korun. „Na výdajové straně byly provedeny technické změny v rámci rozpočtu kapitol Správa státních hmotných rezerv a ministerstva dopravy,“ napsalo v tiskové zprávě ministerstvo financí.
Příjmy státního rozpočtu na příští rok vláda už v září schválila 1551,1 miliardy korun a výdaje 1927,7 miliardy korun. S návrhem už při zářijovém schvalování na schůzi vlády nesouhlasila koaliční ČSSD, která požadovala větší nárůst platů hasičů, policistů, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách. Návrh kritizovali i někteří ekonomové, mimo jiné kvůli výši schodku.
Vznikající koaliční vláda chce podle nedělního vyjádření kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun, což má Schillerová za nereálné. Návrh rozpočtu končící vlády podle Fialy dosavadní opoziční koalice ve sněmovně nepodpoří. Česko by tak do příštího roku vstoupilo podle něj v rozpočtovém provizoriu, které by trvalo v řádu týdnů až dvou měsíců.
Kabinet se na středečním jednání také zabýval protiepidemickými opatřeními. Od 25. října bude nově povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorách včetně pracovišť. Personál restaurací bude muset od 1. listopadu kontrolovat u hostů doklad o bezinfekčnosti. Od stejného data budou také testy na covid-19 zdarma jen pro lidi do 18 let, se zahájeným očkováním nebo kontraindikací.
