V listopadu a v prosinci odpadne u energií platba DPH

Nahrávám video

Vláda v pondělí zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Státní rozpočet to podle ní bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Domácnostem bude také odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, maximálně má jít o 1500 korun za rok.

Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 korun měsíčně, ve vyúčtování ušetří za listopad a prosinec zhruba 350 korun, uvedla Schillerová. Prominutí daně umožňuje ustanovení v daňovém řádu, které umožňuje ministryni financí hromadně prominout odvod daně při mimořádných, zejména živelních událostech.

Na generální pardon by podle ministryně měla od 1. ledna navázat novela zákona o DPH, která nulovou DPH prodlouží na potřebně dlouhou dobu. Vláda by ji měla projednat na mimořádném zasedání ve středu. Odpuštění DPH je podle Schillerové mimořádný úkon, který zatím využila jen v případě respirátorů. U nich vláda v pondělí také prodloužila nulovou DPH až do konce roku.

„Podobně jako u respirátorů, kde se snížení DPH okamžitě promítlo do cen pro konečné spotřebitele, chceme podpořit české domácnosti zavedením nulové sazby DPH na elektrickou energii. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 Kč měsíčně, ve vyúčtování ušetří jen za listopad a prosinec zhruba 350 Kč,“ uvedla Schillerová.

Ministryně má dále podle rozhodnutí vlády požádat evropský výbor pro DPH, aby Česku povolil trvale snížit sazbu daně u energií. Vedle toho má Schillerová ještě také podle vlády oslovit komisaře EU pro hospodářství Paola Gentiloniho s možností vyjednat nulovou sazbu DPH u energií. „Uvidíme, na jak dlouho výjimku dostaneme. Pro mě by byl ideální celý rok 2022. Inflace má totiž podle predikcí začít klesat až počátkem roku 2023,“ uvedla ještě před jednáním vlády Schillerová.

Celkový dopad na veřejné rozpočty by měl být v případě nulové sazby DPH měsíčně zhruba dvě miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Celkem na DPH získal stát letos ke konci března 323,6 miliardy korun, z toho do státního rozpočtu putovalo 208,7 miliardy korun.

Nahrávám video

Domácnostem se odpustí poplatek za obnovitelné zdroje

Vláda také schválila, že domácnostem s průměrnou spotřebou do tří megawatthodin bude odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, jde o částku maximálně 1500 korun za rok. Stát na specifickou podporu vyčlení maximálně osm miliard korun.

Týkat se to bude zhruba 5,3 milionu odběrných míst, z toho zhruba 4,3 milionu domácností. Zbytek jsou například chaty a chalupy.

„Protože každá megawatthodina se rovná 495 korunám, tak tato částka bude odpuštěna. Protože se jedná maximálně o tři megawatthodiny, tak maximálně 1500 korun za rok. Pokud někdo bude mít nižší spotřebu, například dvě megawatthodiny, tak to bude 1000 korun podpory,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Toto bude realizováno od příštího roku, bude to už zúčtováváno v rámci průběžných záloh,“ dodal.

Podle vicepremiéra jde pro domácnosti o nejjednodušší nástroj. „Nebude nikoho trápit, nikdo nebude o nic žádat, pouze zaplatí o částku méně,“ dodal.

Po pondělním jednání tripartity Havlíček uvedl, že až osm miliard korun na poplatcích za obnovitelné zdroje by mohl stát odpustit také firmám. To ale zatím vláda neschválila.

Nahrávám video

U ceny elektřiny pro domácnosti tvoří přibližně polovinu výsledné ceny regulovaná část stanovována Energetickým regulačním úřadem, u plynu je to necelá třetina. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také právě příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé. Energetický regulační úřad svoji část ceny na další rok pravidelně oznamuje na konci listopadu.

Na takzvané podporované zdroje energie jde celkový roční příspěvek kolem 45 miliard korun, z toho 27 miliard platí stát a zbylých zhruba 20 miliard hradí ve svých platbách domácnosti a firmy. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čechům v cizině pomáhá nouzová linka ministerstva. Evidujeme nárůst hovorů, říká Pešek

Hovorů na nouzovou linku Ministerstva zahraničních věcí pro české občany v cizích zemí přibývá. Za první tři týdny července jich bylo 437. Vedle nouzové linky funguje i ta informační. „Pozorujeme větší zájem, nejen o nouzovou, ale i o informační linku, v řádu desítek hovorů denně,“ uvedl ředitel konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí Pavel Pešek. Linka funguje čtyřiadvacet hodin denně a je dostupná po celém světě.
před 2 hhodinami

Vrátí se tropické počasí

Během pondělí se budou teploty držet většinou do 25 stupňů Celsia, pak nastoupí slunečné a horké počasí. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit čtyřiceti stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého lidi v nadcházejícím týdnu čeká extrémní zátěž teplem.
před 4 hhodinami

VideoSokolské jednoty prodávají budovy. Nemají peníze

Řada sokolských jednot v menších městech a obcích už nemá peníze na údržbu svých budov ani na jejich rekonstrukci. Se souhlasem vedení proto některé prodávají, často radnicím. Zatímco v Hrotovicích vznikl na místě původní sokolovny nový společenský dům a město zajistilo jednotě nové sportovní zázemí i podporu její činnosti, jinde prodeje teprve připravují. Nyní jedná Sokol o prodeji budovy a sportoviště ve Světlé nad Sázavou, právě kvůli nedostatku peněz.
před 6 hhodinami

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
před 6 hhodinami

Vláda se chystá umožnit registraci vozidel bez návštěvy úřadů

Na posledním zasedání před vládními prázdninami kabinet Andreje Babiše (ANO) projedná návrh novely, která umožní převody vozidel bez návštěvy úřadů nebo doručování registračních značek a osvědčení o registraci do výdejních boxů a výdejen. Novela o podmínkách provozu vozidel navrhuje i přenositelnost registračních značek a automatické vyřazení z provozu třeba ukradených aut. Novelou zákona o účetnictví chce kabinet snížit počet firem, které musejí zpracovávat nefinanční výkazy o ekologických a společenských dopadech svého podnikání.
před 7 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 16 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Přeshraniční eRecepty jsou v kurzu, tuzemské lékárny jich vyřizují stále víc

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.
včera v 09:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.