V listopadu a v prosinci odpadne u energií platba DPH

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády z 18. října
Zdroj: ČT24

Vláda v pondělí zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Státní rozpočet to podle ní bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Domácnostem bude také odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, maximálně má jít o 1500 korun za rok.

Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 korun měsíčně, ve vyúčtování ušetří za listopad a prosinec zhruba 350 korun, uvedla Schillerová. Prominutí daně umožňuje ustanovení v daňovém řádu, které umožňuje ministryni financí hromadně prominout odvod daně při mimořádných, zejména živelních událostech.

Na generální pardon by podle ministryně měla od 1. ledna navázat novela zákona o DPH, která nulovou DPH prodlouží na potřebně dlouhou dobu. Vláda by ji měla projednat na mimořádném zasedání ve středu. Odpuštění DPH je podle Schillerové mimořádný úkon, který zatím využila jen v případě respirátorů. U nich vláda v pondělí také prodloužila nulovou DPH až do konce roku.

„Podobně jako u respirátorů, kde se snížení DPH okamžitě promítlo do cen pro konečné spotřebitele, chceme podpořit české domácnosti zavedením nulové sazby DPH na elektrickou energii. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 Kč měsíčně, ve vyúčtování ušetří jen za listopad a prosinec zhruba 350 Kč,“ uvedla Schillerová.

Ministryně má dále podle rozhodnutí vlády požádat evropský výbor pro DPH, aby Česku povolil trvale snížit sazbu daně u energií. Vedle toho má Schillerová ještě také podle vlády oslovit komisaře EU pro hospodářství Paola Gentiloniho s možností vyjednat nulovou sazbu DPH u energií. „Uvidíme, na jak dlouho výjimku dostaneme. Pro mě by byl ideální celý rok 2022. Inflace má totiž podle predikcí začít klesat až počátkem roku 2023,“ uvedla ještě před jednáním vlády Schillerová.

Celkový dopad na veřejné rozpočty by měl být v případě nulové sazby DPH měsíčně zhruba dvě miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Celkem na DPH získal stát letos ke konci března 323,6 miliardy korun, z toho do státního rozpočtu putovalo 208,7 miliardy korun.

Nahrávám video
Brífink premiéra Babiše a vicepremiérů Havlíčka a Schillerové k cenám energií
Zdroj: ČT24

Domácnostem se odpustí poplatek za obnovitelné zdroje

Vláda také schválila, že domácnostem s průměrnou spotřebou do tří megawatthodin bude odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, jde o částku maximálně 1500 korun za rok. Stát na specifickou podporu vyčlení maximálně osm miliard korun.

Týkat se to bude zhruba 5,3 milionu odběrných míst, z toho zhruba 4,3 milionu domácností. Zbytek jsou například chaty a chalupy.

„Protože každá megawatthodina se rovná 495 korunám, tak tato částka bude odpuštěna. Protože se jedná maximálně o tři megawatthodiny, tak maximálně 1500 korun za rok. Pokud někdo bude mít nižší spotřebu, například dvě megawatthodiny, tak to bude 1000 korun podpory,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Toto bude realizováno od příštího roku, bude to už zúčtováváno v rámci průběžných záloh,“ dodal.

Podle vicepremiéra jde pro domácnosti o nejjednodušší nástroj. „Nebude nikoho trápit, nikdo nebude o nic žádat, pouze zaplatí o částku méně,“ dodal.

Po pondělním jednání tripartity Havlíček uvedl, že až osm miliard korun na poplatcích za obnovitelné zdroje by mohl stát odpustit také firmám. To ale zatím vláda neschválila.

Nahrávám video
Brífink po jednání tripartity 18. října
Zdroj: ČT24

U ceny elektřiny pro domácnosti tvoří přibližně polovinu výsledné ceny regulovaná část stanovována Energetickým regulačním úřadem, u plynu je to necelá třetina. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také právě příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé. Energetický regulační úřad svoji část ceny na další rok pravidelně oznamuje na konci listopadu.

Na takzvané podporované zdroje energie jde celkový roční příspěvek kolem 45 miliard korun, z toho 27 miliard platí stát a zbylých zhruba 20 miliard hradí ve svých platbách domácnosti a firmy. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
17:12Aktualizovánopřed 34 mminutami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
14:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
14:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
10:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 3 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali start ruských a běloruských sportovců na paralympiádě

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami
Načítání...