V listopadu a v prosinci odpadne u energií platba DPH

22 minut
Brífink po jednání vlády z 18. října
Zdroj: ČT24

Vláda v pondělí zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Státní rozpočet to podle ní bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Domácnostem bude také odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, maximálně má jít o 1500 korun za rok.

Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 korun měsíčně, ve vyúčtování ušetří za listopad a prosinec zhruba 350 korun, uvedla Schillerová. Prominutí daně umožňuje ustanovení v daňovém řádu, které umožňuje ministryni financí hromadně prominout odvod daně při mimořádných, zejména živelních událostech.

Na generální pardon by podle ministryně měla od 1. ledna navázat novela zákona o DPH, která nulovou DPH prodlouží na potřebně dlouhou dobu. Vláda by ji měla projednat na mimořádném zasedání ve středu. Odpuštění DPH je podle Schillerové mimořádný úkon, který zatím využila jen v případě respirátorů. U nich vláda v pondělí také prodloužila nulovou DPH až do konce roku.

„Podobně jako u respirátorů, kde se snížení DPH okamžitě promítlo do cen pro konečné spotřebitele, chceme podpořit české domácnosti zavedením nulové sazby DPH na elektrickou energii. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 Kč měsíčně, ve vyúčtování ušetří jen za listopad a prosinec zhruba 350 Kč,“ uvedla Schillerová.

Ministryně má dále podle rozhodnutí vlády požádat evropský výbor pro DPH, aby Česku povolil trvale snížit sazbu daně u energií. Vedle toho má Schillerová ještě také podle vlády oslovit komisaře EU pro hospodářství Paola Gentiloniho s možností vyjednat nulovou sazbu DPH u energií. „Uvidíme, na jak dlouho výjimku dostaneme. Pro mě by byl ideální celý rok 2022. Inflace má totiž podle predikcí začít klesat až počátkem roku 2023,“ uvedla ještě před jednáním vlády Schillerová.

Celkový dopad na veřejné rozpočty by měl být v případě nulové sazby DPH měsíčně zhruba dvě miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Celkem na DPH získal stát letos ke konci března 323,6 miliardy korun, z toho do státního rozpočtu putovalo 208,7 miliardy korun.

20 minut
Brífink premiéra Babiše a vicepremiérů Havlíčka a Schillerové k cenám energií
Zdroj: ČT24

Domácnostem se odpustí poplatek za obnovitelné zdroje

Vláda také schválila, že domácnostem s průměrnou spotřebou do tří megawatthodin bude odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, jde o částku maximálně 1500 korun za rok. Stát na specifickou podporu vyčlení maximálně osm miliard korun.

Týkat se to bude zhruba 5,3 milionu odběrných míst, z toho zhruba 4,3 milionu domácností. Zbytek jsou například chaty a chalupy.

„Protože každá megawatthodina se rovná 495 korunám, tak tato částka bude odpuštěna. Protože se jedná maximálně o tři megawatthodiny, tak maximálně 1500 korun za rok. Pokud někdo bude mít nižší spotřebu, například dvě megawatthodiny, tak to bude 1000 korun podpory,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Toto bude realizováno od příštího roku, bude to už zúčtováváno v rámci průběžných záloh,“ dodal.

Podle vicepremiéra jde pro domácnosti o nejjednodušší nástroj. „Nebude nikoho trápit, nikdo nebude o nic žádat, pouze zaplatí o částku méně,“ dodal.

Po pondělním jednání tripartity Havlíček uvedl, že až osm miliard korun na poplatcích za obnovitelné zdroje by mohl stát odpustit také firmám. To ale zatím vláda neschválila.

25 minut
Brífink po jednání tripartity 18. října
Zdroj: ČT24

U ceny elektřiny pro domácnosti tvoří přibližně polovinu výsledné ceny regulovaná část stanovována Energetickým regulačním úřadem, u plynu je to necelá třetina. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také právě příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé. Energetický regulační úřad svoji část ceny na další rok pravidelně oznamuje na konci listopadu.

Na takzvané podporované zdroje energie jde celkový roční příspěvek kolem 45 miliard korun, z toho 27 miliard platí stát a zbylých zhruba 20 miliard hradí ve svých platbách domácnosti a firmy. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 6 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 7 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...