Nekompetentní, označil Rusnok slova Schillerové o zvýšení úrokových sazeb ČNB

Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), kterým kritizovala zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta, je podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nekompetentní, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM). Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky Česka na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.

Video Otázky Václava Moravce
video

Vyjádření Schillerové ohledně zvýšení sazeb ČNB je podle Rusnoka nekompetentní

 „Já úplně nerozumím tomu obsahu. Za prvé, měnová politika není výlučnou politikou hospodářské politiky. Vedle toho jsou i možná důležitější politiky, jako je fiskální a strukturální. Takže tady buď mluví paní ministryně o sobě a o nás všech. Nevím, jestli fiskální (rozpočtová) politika převedla také výhybku k rozvojovému světu. Podle mne data o tom nesvědčí (…) Garantuji vám, že budou sazby zvyšovat i další země, které nejsou rozvojové,“ uvedl Rusnok s tím, že slova ministryně jsou naprosto nekompetentní.

„Používají se pojmy, které nesedí. Hospodářskou politiku z padesáti možná až šedesáti procent tvoří i ona,“ uvedl guvernér. Zároveň uvedl, že se necítí pod politickým tlakem.

„Můj negativní postoj k restriktivní měnové politice v době křehkého hospodářského oživení samozřejmě platí,“ sdělila České televizi v reakci na Rusnokova slova Schillerová. Za svým vyjádřením si stojí a domnívá se, že je jasné a srozumitelné. „Že se panu guvernérovi nelíbí, to mě nepřekvapuje,“ dodala.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Jde o nejvýraznější růst sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky.

Hampl: Kritika je možná snahou vybrat obětního beránka

Bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl v OVM uvedl, že kritika může být snahou vlády vybrat si obětního beránka. „Těch kritik ze strany politiků na centrální banku byla řada. Co je nové, že si nepamatuji, že by paní Schillerová řekla kompetentní výrok k hospodářské politice,“ uvedl.

„Důležité je, že centrální banka ví, kde je brána, kde se má kopat a ví, že se má kopat teď,“ zdůraznil Hampl s tím, že není dobré vždy se dívat na to, co dělá okolí. „To nás může zavádět na špatnou cestu. Nezapomínejme, že to byla Česká národní banka, která neudělala měnovou chybu, ani v roce 2008, ani v roce 2011,“ dodal s tím, že sice nyní můžeme být například ve srovnání s kroky Evropské centrální banky nebo amerického Fedu o kousek napřed, i když ne o tolik. Podobně jednají zase v jiných zemích.

„Norská centrální banka zvedla úrokové sazby, maďarská taky, švédská šla ze záporné sazby na nulu dokonce v průběhu pandemie loni,“ dodal s tím, že  česká centrální banka jen ukazuje jasně, že nechce nechat rozhodit inflační očekávání a roztočit inflační spirálu. A ta je podle něho už viditelná jen z toho, co říkávají hosté OVM. Zmínil například předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu, který uvedl, že sice inflace vadí, stejně jako dluhy, ale je potřeba valorizovat mzdy nad její rámec – což je podle Hampla  začátek zmíněné inflační spirály.

„My jsme epizodu, kdy inflace jednorázově vystřelila, zažili v roce 2008, kdy se sešla řada negativních okolností v jednu chvíli. Tedy vysoké ceny ropy, vysoké ceny potravin, u nás ještě zvýšení základní sazby DPH, kdy jsme zvyšovali sníženou sazbu z pěti na devět a inflace byla na šeti procentech. A tehdy jsme měli velkou práci vysvětlit publiku, že to je efekt, který z velké části odezní, ale aby se tak stalo, tak je potřeba komunikovat a něco dělat,“ připomněl s odkazem na to, že právě proto nyní ČNB zvedá úrokové sazby a začíná tlumit.

K rozhodnutí ČNB a její snaze zmírnit inflaci a očekávání lidí a podniků ohledně jejího dalšího vývoje Rusnok také dále uvedl, že v zemi, ve které by nebyla cenová stabilita, nelze dělat solidní investiční rozhodnutí. „Nemůžete se na nic spolehnout a končí to tím, že domácí měna se eliminuje a všichni mají peníze v eurech a dolarech,“ uvedl s tím, že takový scénář v Česku nehrozí.

„Nemyslím si, že směřujeme k delšímu období dramaticky zvýšené inflace,“ dodal. K vývoji inflace Rusnok doplnil, že v současnosti je stejně významná inflace domácí i ovlivněná vývojem v zahraničí, tedy dovezená. 

Růst sazeb bude zřejmě pokračovat 

Podle guvernéra ČNB stále platí, že i na dalších zasedáních bankovní rady k úrokovým sazbám bude rada hlasovat o jejich růstu. Ale již ve čtvrtek uvedl, že tempo dalšího zvyšování bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek zhodnotil krok ČNB negativně. Podle něj zvýšení sazby poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem.

Naopak podle opozičních politiků se ČNB zachovala při posledním zvýšení základní úrokové sazby jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizovali, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit Babiš i Schillerová.