Strany vládní koalice čeká střet o platy státních zaměstnanců. Jisté sice už je, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuhájí své původní stanovisko, že by se neměly zvyšovat vůbec. ANO ale chce, aby platy vzrostly o inflaci, tedy o 3,5 procenta. ČSSD naproti tomu žádá plošný růst platu každého státního zaměstnance o 3000 korun, s čím dříve souhlasily i odbory. Ze státního rozpočtu by to ovšem odčerpalo zhruba dvojnásobnou částku než nárůst o inflaci. S růstem o inflaci souhlasí i část opozičních stran.
Vládu čeká boj o platy. ANO chce státním zaměstnancům přidat o inflaci, ČSSD dvakrát víc
Události: Platy zhruba půl milionu státních zaměstnanců příští rok vzrostou aspoň o inflaci (zdroj: ČT24)
Své postoje k růstu platů státních zaměstnanců si ve čtvrtek vyjasňovali politici z ANO. Alena Schillerová zdůraznila, že její návrh rozpočtu nepočítá s žádným navyšováním platů s výjimkou učitelů, kteří by měli dostat tři procenta navíc.
Její postoj ovšem další ministři za ANO nesdíleli. Šéfka resortu místního rozvoje Klára Dostálová (za ANO) by chtěla, aby přidáno dostali nejméně ještě příslušníci integrovaného záchranného systému. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zase doufal, že by pedagogové mohli dostat ještě více než tři procenta. „Bylo by adekvátní bavit se o zvýšení okolo pěti procent,“ avizoval.
Nakonec se shodli na návrhu, s nímž přišel premiér Andrej Babiš (ANO), aby všichni zaměstnanci ve veřejné sféře dostali přidáno o inflaci, tedy o 3,5 procenta. Souhlasila s tím i Schillerová. Zdůraznila však, že je to zatím obecný návrh, který teprve rozpracuje. Není tedy jasné, zda dostane každý z policistů, hasičů, vojáků či úředníků ke svému platu 3,5 procenta, nebo jestli stát navýší o 3,5 procenta celkový objem platů a z toho pak vypočítá jednu pevnou částku pro všechny. V tom případě by každý státní zaměstnanec dostal zhruba o 1400 korun měsíčně více než letos.
Obě možnosti ale vzápětí zkritizovala ministryně práce Jana Maláčová z koaliční ČSSD. Ta totiž požaduje zhruba dvojnásobný růst – každému státnímu zaměstnanci chce přidat 3000 korun. „Nadstandardně pomůžeme nízkopříjmovým a ušetříme na manažerech,“ je přesvědčena.
Opoziční strany se vesměs kloní pouze k tomu, aby lidé pracující pro stát dostali napřesrok k platu navíc jen tolik, kolik činí předpokládaný růst cen. Přihlásila se k tomu předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru a poslankyně KSČM Miloslava Vostrá i předseda SPD Tomio Okamura. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová by chtěla, „aby rostly platy nejenom podle inflace, ale také podle produktivity“.
ODS naopak zaměstnancům státu plošně přidávat nechce, tím spíše se jí nezamlouvá myšlenka, že by každému vzrostl příjem o stejnou částku. „Je to typicky socialistické, všem přidám stejně. Ale když se podívám na státní zaměstnance, tak někteří byli v první linii a někteří byli na home office,“ uvedl místopředseda strany Zbyněk Stanjura.
Na tom, co poslancům nakonec předloží – včetně toho, kolik dostanou státní zaměstnanci přidáno – se musí celá vláda shodnout do konce září. Hned poté poputuje zákon do sněmovny. Definitivně ho ale budou schvalovat až poslanci, kteří vzejdou z říjnových voleb.