Vládu čeká boj o platy. ANO chce státním zaměstnancům přidat o inflaci, ČSSD dvakrát víc

Nahrávám video

Strany vládní koalice čeká střet o platy státních zaměstnanců. Jisté sice už je, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuhájí své původní stanovisko, že by se neměly zvyšovat vůbec. ANO ale chce, aby platy vzrostly o inflaci, tedy o 3,5 procenta. ČSSD naproti tomu žádá plošný růst platu každého státního zaměstnance o 3000 korun, s čím dříve souhlasily i odbory. Ze státního rozpočtu by to ovšem odčerpalo zhruba dvojnásobnou částku než nárůst o inflaci. S růstem o inflaci souhlasí i část opozičních stran.

Své postoje k růstu platů státních zaměstnanců si ve čtvrtek vyjasňovali politici z ANO. Alena Schillerová zdůraznila, že její návrh rozpočtu nepočítá s žádným navyšováním platů s výjimkou učitelů, kteří by měli dostat tři procenta navíc.

Její postoj ovšem další ministři za ANO nesdíleli. Šéfka resortu místního rozvoje Klára Dostálová (za ANO) by chtěla, aby přidáno dostali nejméně ještě příslušníci integrovaného záchranného systému. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zase doufal, že by pedagogové mohli dostat ještě více než tři procenta. „Bylo by adekvátní bavit se o zvýšení okolo pěti procent,“ avizoval.

Nakonec se shodli na návrhu, s nímž přišel premiér Andrej Babiš (ANO), aby všichni zaměstnanci ve veřejné sféře dostali přidáno o inflaci, tedy o 3,5 procenta. Souhlasila s tím i Schillerová. Zdůraznila však, že je to zatím obecný návrh, který teprve rozpracuje. Není tedy jasné, zda dostane každý z policistů, hasičů, vojáků či úředníků ke svému platu 3,5 procenta, nebo jestli stát navýší o 3,5 procenta celkový objem platů a z toho pak vypočítá jednu pevnou částku pro všechny. V tom případě by každý státní zaměstnanec dostal zhruba o 1400 korun měsíčně více než letos.

Obě možnosti ale vzápětí zkritizovala ministryně práce Jana Maláčová z koaliční ČSSD. Ta totiž požaduje zhruba dvojnásobný růst – každému státnímu zaměstnanci chce přidat 3000 korun. „Nadstandardně pomůžeme nízkopříjmovým a ušetříme na manažerech,“ je přesvědčena.

Opoziční strany se vesměs kloní pouze k tomu, aby lidé pracující pro stát dostali napřesrok k platu navíc jen tolik, kolik činí předpokládaný růst cen. Přihlásila se k tomu předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru a poslankyně KSČM Miloslava Vostrá i předseda SPD Tomio Okamura. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová by chtěla, „aby rostly platy nejenom podle inflace, ale také podle produktivity“.

ODS naopak zaměstnancům státu plošně přidávat nechce, tím spíše se jí nezamlouvá myšlenka, že by každému vzrostl příjem o stejnou částku. „Je to typicky socialistické, všem přidám stejně. Ale když se podívám na státní zaměstnance, tak někteří byli v první linii a někteří byli na home office,“ uvedl místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Na tom, co poslancům nakonec předloží – včetně toho, kolik dostanou státní zaměstnanci přidáno – se musí celá vláda shodnout do konce září. Hned poté poputuje zákon do sněmovny. Definitivně ho ale budou schvalovat až poslanci, kteří vzejdou z říjnových voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 4 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 12 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 14 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 20 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.