Vládu čeká boj o platy. ANO chce státním zaměstnancům přidat o inflaci, ČSSD dvakrát víc

3 minuty
Události: Platy zhruba půl milionu státních zaměstnanců příští rok vzrostou aspoň o inflaci
Zdroj: ČT24

Strany vládní koalice čeká střet o platy státních zaměstnanců. Jisté sice už je, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuhájí své původní stanovisko, že by se neměly zvyšovat vůbec. ANO ale chce, aby platy vzrostly o inflaci, tedy o 3,5 procenta. ČSSD naproti tomu žádá plošný růst platu každého státního zaměstnance o 3000 korun, s čím dříve souhlasily i odbory. Ze státního rozpočtu by to ovšem odčerpalo zhruba dvojnásobnou částku než nárůst o inflaci. S růstem o inflaci souhlasí i část opozičních stran.

Své postoje k růstu platů státních zaměstnanců si ve čtvrtek vyjasňovali politici z ANO. Alena Schillerová zdůraznila, že její návrh rozpočtu nepočítá s žádným navyšováním platů s výjimkou učitelů, kteří by měli dostat tři procenta navíc.

Její postoj ovšem další ministři za ANO nesdíleli. Šéfka resortu místního rozvoje Klára Dostálová (za ANO) by chtěla, aby přidáno dostali nejméně ještě příslušníci integrovaného záchranného systému. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zase doufal, že by pedagogové mohli dostat ještě více než tři procenta. „Bylo by adekvátní bavit se o zvýšení okolo pěti procent,“ avizoval.

Nakonec se shodli na návrhu, s nímž přišel premiér Andrej Babiš (ANO), aby všichni zaměstnanci ve veřejné sféře dostali přidáno o inflaci, tedy o 3,5 procenta. Souhlasila s tím i Schillerová. Zdůraznila však, že je to zatím obecný návrh, který teprve rozpracuje. Není tedy jasné, zda dostane každý z policistů, hasičů, vojáků či úředníků ke svému platu 3,5 procenta, nebo jestli stát navýší o 3,5 procenta celkový objem platů a z toho pak vypočítá jednu pevnou částku pro všechny. V tom případě by každý státní zaměstnanec dostal zhruba o 1400 korun měsíčně více než letos.

Obě možnosti ale vzápětí zkritizovala ministryně práce Jana Maláčová z koaliční ČSSD. Ta totiž požaduje zhruba dvojnásobný růst – každému státnímu zaměstnanci chce přidat 3000 korun. „Nadstandardně pomůžeme nízkopříjmovým a ušetříme na manažerech,“ je přesvědčena.

Opoziční strany se vesměs kloní pouze k tomu, aby lidé pracující pro stát dostali napřesrok k platu navíc jen tolik, kolik činí předpokládaný růst cen. Přihlásila se k tomu předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru a poslankyně KSČM Miloslava Vostrá i předseda SPD Tomio Okamura. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová by chtěla, „aby rostly platy nejenom podle inflace, ale také podle produktivity“.

ODS naopak zaměstnancům státu plošně přidávat nechce, tím spíše se jí nezamlouvá myšlenka, že by každému vzrostl příjem o stejnou částku. „Je to typicky socialistické, všem přidám stejně. Ale když se podívám na státní zaměstnance, tak někteří byli v první linii a někteří byli na home office,“ uvedl místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Na tom, co poslancům nakonec předloží – včetně toho, kolik dostanou státní zaměstnanci přidáno – se musí celá vláda shodnout do konce září. Hned poté poputuje zákon do sněmovny. Definitivně ho ale budou schvalovat až poslanci, kteří vzejdou z říjnových voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
00:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...