Vládu čeká boj o platy. ANO chce státním zaměstnancům přidat o inflaci, ČSSD dvakrát víc

Nahrávám video
Události: Platy zhruba půl milionu státních zaměstnanců příští rok vzrostou aspoň o inflaci
Zdroj: ČT24

Strany vládní koalice čeká střet o platy státních zaměstnanců. Jisté sice už je, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuhájí své původní stanovisko, že by se neměly zvyšovat vůbec. ANO ale chce, aby platy vzrostly o inflaci, tedy o 3,5 procenta. ČSSD naproti tomu žádá plošný růst platu každého státního zaměstnance o 3000 korun, s čím dříve souhlasily i odbory. Ze státního rozpočtu by to ovšem odčerpalo zhruba dvojnásobnou částku než nárůst o inflaci. S růstem o inflaci souhlasí i část opozičních stran.

Své postoje k růstu platů státních zaměstnanců si ve čtvrtek vyjasňovali politici z ANO. Alena Schillerová zdůraznila, že její návrh rozpočtu nepočítá s žádným navyšováním platů s výjimkou učitelů, kteří by měli dostat tři procenta navíc.

Její postoj ovšem další ministři za ANO nesdíleli. Šéfka resortu místního rozvoje Klára Dostálová (za ANO) by chtěla, aby přidáno dostali nejméně ještě příslušníci integrovaného záchranného systému. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zase doufal, že by pedagogové mohli dostat ještě více než tři procenta. „Bylo by adekvátní bavit se o zvýšení okolo pěti procent,“ avizoval.

Nakonec se shodli na návrhu, s nímž přišel premiér Andrej Babiš (ANO), aby všichni zaměstnanci ve veřejné sféře dostali přidáno o inflaci, tedy o 3,5 procenta. Souhlasila s tím i Schillerová. Zdůraznila však, že je to zatím obecný návrh, který teprve rozpracuje. Není tedy jasné, zda dostane každý z policistů, hasičů, vojáků či úředníků ke svému platu 3,5 procenta, nebo jestli stát navýší o 3,5 procenta celkový objem platů a z toho pak vypočítá jednu pevnou částku pro všechny. V tom případě by každý státní zaměstnanec dostal zhruba o 1400 korun měsíčně více než letos.

Obě možnosti ale vzápětí zkritizovala ministryně práce Jana Maláčová z koaliční ČSSD. Ta totiž požaduje zhruba dvojnásobný růst – každému státnímu zaměstnanci chce přidat 3000 korun. „Nadstandardně pomůžeme nízkopříjmovým a ušetříme na manažerech,“ je přesvědčena.

Opoziční strany se vesměs kloní pouze k tomu, aby lidé pracující pro stát dostali napřesrok k platu navíc jen tolik, kolik činí předpokládaný růst cen. Přihlásila se k tomu předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru a poslankyně KSČM Miloslava Vostrá i předseda SPD Tomio Okamura. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová by chtěla, „aby rostly platy nejenom podle inflace, ale také podle produktivity“.

ODS naopak zaměstnancům státu plošně přidávat nechce, tím spíše se jí nezamlouvá myšlenka, že by každému vzrostl příjem o stejnou částku. „Je to typicky socialistické, všem přidám stejně. Ale když se podívám na státní zaměstnance, tak někteří byli v první linii a někteří byli na home office,“ uvedl místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Na tom, co poslancům nakonec předloží – včetně toho, kolik dostanou státní zaměstnanci přidáno – se musí celá vláda shodnout do konce září. Hned poté poputuje zákon do sněmovny. Definitivně ho ale budou schvalovat až poslanci, kteří vzejdou z říjnových voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 4 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 16 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...