Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni meziročně klesl z předloňských 14,5 miliardy korun na 5,5 miliardy. Podle ČEZu za poklesem stály vyšší tvorba opravných položek kvůli prodeji rumunských aktiv, zhoršení podmínek pro uhelnou energetiku a zdražení emisních povolenek. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy ale čistý zisk naopak vzrostl o 21 procent na 22,8 miliardy. Tržby skupiny stouply meziročně o čtyři procenta na 213,7 miliardy.
Čistý zisk ČEZu loni klesl, podílel se na tom úpadek uhlí nebo emisní povolenky
Provozní zisk ČEZu před odpisy (EBITDA) za rok 2020 oproti předchozímu roku stoupl o osm procent na 64,8 miliardy korun. Důvodem byl podle skupiny hlavně růst cen elektřiny díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu. Negativní dopady pandemie nemoci covid-19 skupina vyčíslila zhruba na tři miliardy korun. Podařilo se je podle ČEZu plně nahradit především vyššími zisky z obchodování a poklesem nákladů.
Provozní výnosy jsou díky meziročnímu nárůstu 213,7 miliardy nejvyšší od roku 2013. Také čistý zisk po očištění o mimořádné vlivy je nejvyšší za několik let. Vyšší než loni byl naposledy v roce 2015.
Výroba elektřiny v roce 2020 vzrostla skupině ČEZ u takzvané nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, a to o čtyři procenta. Přispěly k tomu podle ČEZu lepší povětrnostní podmínky v zahraničí. Naopak u tradičních zdrojů výroba meziročně o šest procent klesla.
Úpadek uhlí
U výroby elektřiny z uhlí pokles dosáhl 16 procent, zejména kvůli růstu cen emisních povolenek a útlumu uhelných elektráren. Loni ke 30. červnu například ukončila provoz po 53 letech od dostavby hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku.
„Evropa stále rychleji směřuje k bezemisní energetice. Skupina ČEZ udělala v tomto další významný krok a snížila emisní intenzitu o deset procent a v roce 2021 očekáváme další pokles o více než 12 procent,“ sdělil předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZu loni meziročně poklesla o 3,3 procenta. Za poklesem podle skupiny stála epidemie covidu-19. Kvůli epidemii stát loni opakovaně omezil obchod, služby nebo cestování a řada zaměstnanců firem začala pracovat z domova. Spotřeba u velkých podniků v roce 2020 podle ČEZu klesla dokonce o 7,5 procenta, zatímco spotřeba domácností naopak o 5,4 procenta vzrostla.
Letos ČEZ očekává čistý zisk asi 17 až 20 miliard. „Meziročně dojde jednak k nárůstu realizačních cen vyrobené elektřiny díky růstu cen na velkoobchodním trhu, dále předpokládáme vyšší výrobu v jaderných elektrárnách a věříme ve stabilizaci segmentu Prodej po negativních dopadech covidu-19 na firemní zákazníky,“ popsal situaci člen představenstva a ředitel divize finance ČEZu Martin Novák.
Prodej zahraničních aktiv
„Výsledný zisk roku 2021 bude ovlivněn termíny vypořádání prodejů aktiv v Rumunsku, v Bulharsku a v Polsku,“ doplnil také Novák.
Prodej rumunských aktiv chce ČEZ dokončit 31. března. Termín vypořádání transakce, včetně úhrady kupní ceny, byl stanoven po dohodě s kupujícím, firmou MIRA. Prodej aktiv v Bulharsku podle něj společnost plánuje uzavřít do poloviny roku.
Strategie ČEZu počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.
Prodaná aktiva v Rumunsku zahrnují podle ředitele Beneše distribuční společnost, prodejní společnost, větrné parky Fântânele a Cogealac, čtyři malé vodní elektrárny a servisní společnost CEZ Romania.
Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Smlouvu o prodeji firmy uzavřely loni v říjnu. Analytici odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun.
„V prosinci loňského roku obdržel kupující antimonopolní souhlas s transakcí od evropského generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v Bruselu. V lednu následně transakci schválila bezpečnostní rada rumunského státu. Termín vypořádání transakce, včetně úhrady kupní ceny, byl po dohodě s kupujícím stanoven na konec tohoto měsíce, tedy 31. března 2021,“ řekl v úterý Beneš. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005.
Do konce června podle něj ČEZ očekává také vypořádání transakce spojené s prodejem aktiv v Bulharsku. ČEZ podepsal dohodu o prodeji aktiv s bulharskou pojišťovací a finanční skupinou Eurohold. Bulharský antimonopolní úřad nejprve transakci zablokoval, správní soud ale jeho rozhodnutí zrušil a úřad nakonec loni v říjnu transakci povolil. Hodnota transakce podle dřívějších informací činí 8,8 miliardy korun.
ČEZ do Bulharska vstoupil v roce 2004, kdy tam za 281,5 milionu eur koupil tři distribuční firmy. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Firma dostala například milionové pokuty za zneužívání dominantního postavení.
Letošek bude pro ČEZ spíš negativní
Oznámené výsledky o hospodaření ČEZu nepřekvapily a trhy na oznámení reagují vlažně. Oslovení analytici vnímají výhled na letošní rok spíše negativně, a to především kvůli očekávanému poklesu provozního zisku EBITDA i čistého zisku, očištěného o mimořádné vlivy.
„Očekávaný pokles EBITDA proti minulému roku je dán především vyšším růstem cen emisních povolenek oproti cenám elektřiny, kdy předprodeje byly ovlivněny dalšími faktory jako propadem cen komodit v minulosti. Z dlouhodobějšího pohledu by se však měl tento negativní rozdíl vyrovnat a růst cen povolenek by měl mít přes růst cen elektřiny pozitivní dopad na hospodaření,“ řekl analytik J&T Banky Milan Lávička.
Analytik České spořitelny Petr Bártek uvedl, že loňské výsledky ČEZu byly na provozní úrovni lehce lepší než konzervativní výhled firmy. Důvodem podle něj byla solidní spotřeba elektřiny ve čtvrtém čtvrtletí, která podpořila výsledky v segmentech distribuce a koncového prodeje.
„Naopak výsledky ve výrobě z konvenčních zdrojů byly o něco za naším očekáváním kvůli vyšším cenám povolenek CO2 a vyšším provozním nákladům. Upravený čistý zisk splnil výhled firmy, ale byl o něco horší, než jsme čekali kvůli úpravám souvisejícím s prodávanými aktivy. Reportovaný čistý zisk byl slabý také kvůli odpisům v Rumunsku a hlavně v Polsku, což není příznivá indikace pro probíhající prodej polských aktiv,“ dodal Bártek.