Návrh daňových změn a návrh státního rozpočtu na příští rok budou řešit poslanci a senátoři v příštím týdnu. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška je rozpočet mrtvým dokumentem, člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM) kritizuje, že návrh tvoří masivní dluh a Česko by podle něj vydrželo měsíc rozpočtového provizoria. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek věří, že v Senátu dozná daňový balíček rozumných změn. Kraje a obce podle něj musí se státem sdílet dobré i špatné časy. V Otázkách Václava Moravce hosté hovořili také o cestě hradního poradce Martina Nejedlého do Ruska.
Dolejš je dle svých slov zvědavý, jak hlasovací blok ANO, ODS a SPD, který zajistil zelenou pro poslanecký návrh Andreje Babiše (ANO), zareaguje na případnou senátní verzi daňových změn. „Tomuto bloku jde primárně o snížení daní, ať to bolí, jak to bolí. To bychom nechali jejich odpovědnosti, naše koncepce daňová a rozpočtová je jiná,“ říká Dolejš.
Připomíná, že komunističtí poslanci v minulých letech pro návrhy rozpočtů ruce zvedali, nyní ale vnímají rozpory, za problematické považují vypnutí dluhových brzd a nechtějí podporovat návrhy, které trvale sníží veřejné finance.
Dle Bartoška kabinet postupuje chaoticky a nekompetentně, o rozpočtu nyní prý nemá cenu jednat, protože ještě není jasné, jak bude daňový balíček vypadat. Zdůrazňuje, že snižování daní je vždy dobře, jelikož to znamená, že peníze zůstávají v rodinách, současný návrh se mu ale nezamlouvá: „Zrušení superhrubé mzdy pomáhá především lidem s vyššími příjmy,“ podotýká místopředseda KDU-ČSL s tím, že vláda „hodila pracující rodiče s dětmi přes palubu“.
Právě rodinám chce Bartošek pomoci skrze vyšší slevu na poplatníka. Zároveň ale volá po kompenzaci pro obce a kraje skrze příspěvek na občana či úpravu rozpočtového určení daní. „Nemůžeme nechat ve štychu obce a kraje a nemůžeme nechat ve štychu rodiny s dětmi,“ shrnuje poslanec.
Faltýnek se podle svého vyjádření podivuje, že v době, kdy mají lidé problémy s příjmy, se všichni křečovitě brání občanům peníze dát. Připouští, že dopady na rozpočet budou daňové změny mít a zasáhne to i samosprávy. „Jde o sdílené daně. Sdílíme v dobách dobrých plusy, v dobách špatných minusy,“ konstatuje.
Přesto Faltýnek mluví o potřebě o změnách diskutovat. „Musíme najít kompromis, aby peníze dostali především občané, ale aby byly kompenzovány obce a kraje,“ předesílá s tím, že věří, že senátoři materiál ze sněmovny schválí s rozumnými úpravami.
Mrtvý rozpočet, měsíční provizorium Česko přežije
Dolní komoru parlamentu v týdnu čeká druhé čtení zákona o státním rozpočtu na příští rok. Vládní návrh se střetává s kritikou. Dolejš mu vyčítá, že vytvoří masivní dluh, který posléze bude třeba splatit. „Jestliže se vyšroubujeme v roce 2023 na tři biliony a budeme to chtít umazat, tak buď budeme škrtat, nebo si půjčovat a roztáčet dluhovou spirálu,“ varuje.
Připouští možnost, že stát odstartuje příští rok v rozpočtovém provizoriu – k tomu by došlo, pokud parlament rozpočet neschválí. „Rozpočet je špatný a nereálný. Když ho neschválíme, budeme se minimálně měsíc pohybovat na ploše rozpočtového provizoria,“ uvádí poslanec s tím, že měsíc by stát zvládl takto fungovat. Dodává zároveň, že KSČM je připravena rozpočet podpořit, pokud vláda splní její požadavky.
„Státní rozpočet na příští rok je mrtvý, nepravdivý materiál, který neodráží skutečnost,“ přidává se ke kritice lidovecký poslanec. Počítá s tím, že v únoru bude dolní komora diskutovat o změnách v zákoně. Vláda podle Bartoška roztlačila vagon z kopce a odšroubovala mu brzdy.
Faltýnek k diskuzi o rozpočtu a státním dluhu zdůrazňuje, že Česko bylo do roku 2019 premiantem mezi zeměmi Evropské unie, co se dluhu v poměru k HDP týče. „Naše veřejné finance jsou zdravé, podařilo se naší vládě výrazně snížit zadlužení. Přišel virus a všichni v Evropě skáčou,“ upozorňuje s tím, že sestavování rozpočtů provází dluhy i v dalších zemích.
Poslanci by mohli řešit Nejedlého cestu do Ruska
Poslanci by se také mohli zabývat cestou hradního poradce Martina Nejedlého do Ruska, kam vycestoval, aniž by bylo jasné, co v Moskvě hodlá řešit. Na úterní schůzi hodlá navrhnout zařazení bodu na program sněmovny Bartošek. Chce vědět, s jakým mandátem Nejedlý do Ruska jel, za jakým účelem, o čem jednal i kdo cestu hradí.
V Poslanecké sněmovně na Nejedlého cestu při projednávání zákona o Dukovanech upozornil pirátský poslanec Jan Lipavský, který vyzval ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), aby hradnímu poradci odebral diplomatický pas.
Bartošek zdůrazňuje, že zakázka dostavby jaderné elektrárny není pouze ekonomickou a energetickou otázkou, ale také otázkou bezpečnostní. Na tlaky Ruska a Číny na zapojení tamních firem opakovaně upozorňuje BIS. „Nemůžeme prodat naši bezpečnost a suverenitu,“ zdůrazňuje místopředseda lidoveckých poslanců.
Předseda poslaneckého klubu ANO Faltýnek nechtěl říct, jestli zařazení bodu podpoří. Upozorňuje na nabitý program sněmovny a hodlá se ptát kolegů.
„Primárně je to o vtahu mezi Černínem a Hradem, tam informace musí fungovat. Pokud nefungují, není jednotná zahraniční politika,“ podotýká Dolejš. Podle něj by bylo problematické, pokud by informace o Nejedlého cestě nedostal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Proto zatím nechce spekulovat a hodlá vyčkat na informace. Poslanec KSČM také míní, že diskuze o Dukovanech uhýbá, protože současný vládní návrh zákona definuje pouze obecná pravidla, nikoliv konkrétní podmínky tendru.
