Daňové změny jsou špatně připravené a to je neomluvitelné, řekl guvernér Rusnok

28 minut
Interview ČT24: Jiří Rusnok
Zdroj: ČT24

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

Chystané zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů fyzických osob v daňovém balíčku je podle guvernéra špatně zacílené. Řešit problém, kde není problém, je omyl, řekl. Změny by se naopak měly zaměřit na zdravotní a sociálním pojištění. 

Chystané úpravy ovlivní udržitelnost veřejných financí na další desetiletí. Může to vyvolat zlom v jejich dosavadní stabilitě. „Žádné zázračné ozdravení to nespraví.“ Rusnok řekl, že je to fatální proces, který bude sám o sobě generovat škody. 

Velký dopad bude mít také chystaný deficit rozpočtu na příští rok. Zatímco letos se odhaduje na zhruba 400 miliard korun, příští rok by mohl být schodek stejný, nebo dokonce ještě horší. 

Česko má podle guvernéra štěstí, že patří k nejméně zadluženým státům v Evropě. To sice byla výhodná pozice pro razantní rozpočtová opatření v letošním roce, ale není to prostor pro nezodpovědnou rozpočtovou politiku v dalších letech. Za obrovský zásah označil, pokud dojde k situaci, kdy se příjmy rozpočtu sníží o 100 až 150 miliard a výdaje státu se nezmění. 

Blíží se volby

Za současným přístupem politiků vidí blížící se volby, kdy nastává etapa předhánění se, kdo dá víc. A navíc se hledají jednoduchá řešení, zde ve změně jedné sazby (snížení daně z příjmů z dnešní sazby 20 na 15 procent z hrubé mzdy u daně z příjmů pro zaměstnance). Přitom by byly potřeba složitější změny v daňové soustavě u více parametrů. 

Negativa budou podle guvernéra převažovat. Navíc se domnívá, že z toho budou mít větší benefit skupiny s vyšším příjmem, které takto získané prostředky hned neutratí. Naopak nízkopříjmových skupin, které by to obratem vrátily do ekonomiky, se to tolik nedotkne. 

„Protikrizové zacílení je velmi pochybné,“ dodal guvernér. Navíc to považuje za krok, který spíše přidá „další závaží“ na misce vah k návratu k vyšším úrokovým sazbám.

V další části pořadu Rusnok také mluvil o možných scénářích dalšího vývoje ekonomiky. Pro řadu oborů bude návrat velmi těžký. Například v turistice, osobní a letecké dopravě, hotelech a restauracích. 

Reálnost různých scénářů pak ovlivňuje hlavně to, že jsou postaveny jen na předpokladech,  „ale nevíme, jak se ve skutečnosti bude vyvíjet pandemická situace“. Velkou nadějí na změnu je vakcína, která však začne více působit až v roce 2022, odhaduje guvernér. 

Některé obory jsou zasažené, jiné prožívají konjunkturu

Zdůraznil také, že krize probíhá nerovnoměrně, nemá ekonomické kořeny a je velmi selektivní. Jsou velmi zasažené obory, a naopak obory, které prožívají konjunkturu. Proto krize povede k prohlubování nerovnoměrností v příjmech. A pomoc musí být selektivní a ne plošná, což nápravu ztěžuje.

Guvernér ČNB také uvedl, že bankovní sektor má velmi solidní rezervy, značný přebytek kapitálu, což vytváří dostatečný polštář pro případ nesplácení části úvěrů.

  • Základní scénář prognózy ČNB počítá letos s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta, příští rok s růstem o 1,7 procenta a v roce 2022 s růstem o 4,2 procenta. Výkon českého hospodářství ale podle ČNB nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.
  • Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie a déletrvajícími opatřeními, by klesl hrubý domácí produkt i příští rok, a to o 2,7 procenta. Letos by pak podle tohoto scénáře ekonomika klesla o 7,9 procenta. Na druhou stranu v roce 2022 by ekonomika mohla stoupnout až o 6,4 procenta.
  • Další alternativní scénář počítá s přijetím dodatečných rozpočtových opatření, například zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně 15 a 23 procent nebo pokračováním podpory podnikatelům. Podle něj by ekonomika příští rok stoupla o 2,4 procenta a v roce 2022 o 4 procenta. Pro letošek propad odhaduje v tomto scénáři ČNB stejně jako v základním, tedy o 7,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 7 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 14 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
včeraAktualizovánovčera v 18:42

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
včera v 14:54

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...