Restauratéři a hospodští žádají stát o pomoc. Navrhli Národní program pro gastronomii

Se žádostí o pomoc restauracím a hospodám se na stát obrátila Asociace malých a středních podniků a Český svaz pivovarů a sladoven. Společně navrhly Národní program pro gastronomii, který zahrnuje například nižší daň, dotace či legalizaci spropitného. Ministři už o tom začali jednat. 

Video Události
video

Události: Pomoc gastronomii

Tržby českých hospod a restaurací klesly za první pololetí o desítky miliard korun. Provozovatelé předpokládají pokračování tohoto trendu. Za celý rok by se tak mohly útraty zákazníků v meziročním srovnání snížit v případě katastrofického scénáře až o 80 miliard.

Limitovaný počet lidí u stolu platí v restauracích od pondělního zavedení nouzového stavu. Už od 24. září však pro všechny platí 22:00 coby zavírací hodina. Hostinští tvrdí, že dřívější zavírání je každý den připraví až o třetinu tržeb. Ale ani přes den se momentálně k běžným výdělkům nepřibližují. „Máme pokles kolem třiceti čtyřiceti procent,“ řekl restauratér Václav Vojíř.

Samotná gastronomie v Česku zaměstnává přes 150 tisíc lidí. Pro zachování pracovních míst by podle oborových asociací mohl pomoci národní program, o kterém už  jednají s vládou.

„Z úterní schůzky vypadlo plno různých návrhů, například daňových. Některé návrhy jsou v rozporu s bruselskými pravidly. Ale je třeba se na to podívat, jsou tam konkrétní věci, o kterých diskutujeme,“ řekl ke vzájemnému setkání premiér Andrej Babiš (ANO). 

Dojde k legalizaci spropitného? 

Program je rozdělen na čtyři krátkodobá opatření a pět střednědobých. Do těch střednědobých patří i požadavek na legalizaci spropitného. To by mělo být příjmem zaměstnance, neplatil by z něj daně ani sociální odvody. Spolumajitel skupiny Hospodska a člen Asociace malých a středních podniků Luboš Kastner sdělil agentuře ČTK, že si asociace nechala na jaře udělat rešerši na téma spropitného.

Podobnou definici, jako si ji přeje v Česku, má podle něj Rakousko, Německo, Irsko, Velká Británie a Irsko. V Německu a Rakousku se spropitné nedaní, ani se z něj neplatí odvody. Podobně je tomu v Rumunsku, kde jde ale jenom o spropitné pro zaměstnance restaurací a barů, v obou předchozích státech jde o spropitné ve všech oborech. V Spojeném království a v Irsku se daní, ale neodvádí se z něj pojistné.

Spropitné v tuzemsku není upraveno žádným právním předpisem. Podle loňského průzkumu STEM/MARK nechávají Češi v restauracích jako spropitné nejčastěji 20 až 40 korun. Deset procent z útraty personálu nechává jen každý pátý host, stejný podíl nechává spropitné větší než desetinu. Zhruba 70 procent lidí obsluhu odmění jen pár desetikorunami, třetina pak zaokrouhluje pouze na koruny.

Návrh na dočasné snížení daně

Krátkodobým opatřením by bylo například snížení DPH na stravovací služby na pět procent. A to dočasně do konce roku 2021. Už v létě takové opatření, s platností do konce letošního roku, zavedli například v Rakousku nebo Německu. 

„Existují sice názory, podle nichž tam k žádnému výraznému posílení sektoru díky tomu nedošlo, ale já si myslím, že je to o nějakém signálu vyslat sektoru konkrétní pomoc,“ soudí poslanec ODS Jan Bauer.

Vedle Prahy patří k nejvýrazněji postiženým regionům Karlovy Vary, ztráty ale hlásí restauratéři ze všech krajů. Propad se teď s novými opatřeními zrychlil.

Podobně to vidí například i v malé restauraci ve Velkém Březně. Manželé ji provozují už dvacet let. Hostů mají nyní sotva polovinu. „Mají strach. Spíš si volají pro jídlo s sebou na telefon, ale ta návštěvnost je menší,“ komentovala situaci Petra Pavlová z restaurace Adonis ve Velkém Březně. 

Pevně daná otevírací doba jim tady nevadí. Pro podniky ve větších městech je ale výrazným omezením. Asociace tak tlačí na její prodloužení alespoň do 23. hodiny. 

Bez státní pomoci hrozí zrušení 40 tisíc pracovních míst, uvádí asociace. „Aktuální situace v gastronomii je bez přehánění kritická. Po lednu a únoru, které jsou tradičně nejslabší měsíce v roce, přišlo tříměsíční uzavření hospod následované ekonomicky podprůměrným létem,“ uvedl Kastner.

Jak vypadají omezení v zahraničí

Provoz restaurací a hospod omezilo i Slovensko. Od 1. října musejí zavírat nejpozději ve 22 hodin a obsluhují pouze sedící hosty. Mezi stoly má být alespoň dvoumetrový odstup – maximální počet lidí u stolu stanovený není.

Na Slovensku je možné sundat roušku jen při pití a konzumaci jídla, uvedl zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. „V praxi je ale přístup lidí volnější, často ji mívají odloženou po celou dobu, kdy sedí u stolu. A zpřísnila se i hygiena. Například příbor nesmí být volně dostupný na stole, ale obsluha ho musí přinést zabalený v papírovém ubrousku.“

Německá vláda přitvrdila minulý týden. Pravidla se liší podle jednotlivých zemí. Nejtvrdší jsou v Bavorsku. V nejpostiženějších místech se mezi 23. a 6. hodinou smí alkohol konzumovat jen na zvláštních akcích a na zahrádkách restaurací. Úřady požadují rozestupy mezi stoly i pravidelné větrání. Od jara musí návštěvníci zapsat do formulářů v podniku své kontaktní údaje.

Právě na kontrolu správnosti zadávaných údajů se chtějí nyní zaměřit německé úřady, poznamenal zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš. „Minimální pokuta za chybně uvedené jméno, adresu či telefon nově dělá 50 eur. V některých spolkových zemích ale může dosáhnout i jednoho tisíce eur.“

Také v Anglii zpřísnili pravidla v restauracích. Zavírat musí v deset hodin večer a u stolu může sedět maximálně šest lidí. Skupiny hostů se navzájem nemůžou mísit. Za nedodržení hrozí provozovatelům pokuta v přepočtu až 300 tisíc korun. Roušky musí nosit obsluha i zákazníci, pokud právě nesedí u stolu.

Všichni, kdo míří do hospody či baru v Británii, se musí povinně zaregistrovat buď přes speciální aplikaci, nebo písemně předat své jméno a telefon, doplnil zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal. „Stejně jako v Anglii, tak i ve Skotsku hospody zavírají v deset hodin večer. Ve Walesu ovšem ve 22:20 a v Severním Irsku až ve 23 hodin.“