Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027, chovatelé nosnic nevylučují protesty

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal. Sněmovna v doprovodném usnesení podpořila také celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030, což Toman podporoval.

Zastánci zákazu argumentují tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Uvádějí, že lidé už sami dávají přednost vejcím od nosnic v halách nebo z volných chovů a že obchodní řetězce se tomu přizpůsobují.

Odpůrci zase poukazovali na to, že zákaz poškodí české chovatele vůči ostatním v EU a umožní dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí.

Sněmovna zákaz schválila poměrně těsně hlasy 53 ze 101 přítomných poslanců. Pro byli především zástupci opozice s výjimkou téměř všech poslanců KSČM a většinově také sociální demokraté. Z poslanců ANO byl pro pouze Jaroslav Kytýr, který později svůj souhlas odvolal. ANO podle šéfa poslanců tohoto hnutí Jaroslava Faltýnka chtělo většinově podpořit návrh Martina Kolovratníka (ANO), který chtěl postupný zákaz v letech 2027 až 2033, jenž by se týkal i takzvaných obohacených klecí.

Zákaz klecových chovů prosazovala skupina poslanců kolem Jana Pošváře (Piráti), podle něhož nosnice v klecích jsou týrané a trpí stresem a deprivací. Termín zákazu podle Pošváře souvisí s patnáctiletou životností klecí. Zákaz používání tak zvaných neobohacených klecí začal platit od roku 2012.  

Chovatelé nosnic nevylučují protesty proti zákazu klecí

Chovatelé nosnic v reakci na sněmovní souhlas zákazu klecových chovů slepic od roku 2027 nevylučují protestní akce, sdělila tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá.

Komoru podle Dlouhé mrzí to, že nejde o evropský zákaz, čeští chovatelé tak budou v konkurenční nevýhodě. Poukazuje mimo jiné na to, že do voliér se na stejnou plochu vejde o třetinu méně slepic než do klecového chovu, což se promítne na provozních nákladech. Chovatelé jenom na přestavbu podle ní budou potřebovat zhruba čtyři miliardy korun. Ty by v budoucnu mohl nabídnout evropský rozvojový program.

Část chovatelů podle ní s chovem skončí, podle předchozích odhadů by mohlo jít až o třetinu. Tím se zhorší soběstačnost Česka v této komoditě, upozornila Dlouhá.

Jednou ze společností, která zvažuje ukončení chovu, je koncern Agrofert, který do únoru 2017 vlastnil současný premiér Andrej Babiš (ANO), následně jej vložil do svěřenských fondů.

„Agrofert bude respektovat platnou legislativu, nicméně stále zvažujeme, že podnikání v této oblasti ukončíme a své chovy nosnic prodáme,“ sdělil Hanzelka. Pokud nepřijme Evropská unie plošný zákaz, budou se do Česka vozit levná vejce z jiných evropských států, uvedl.

Firma podle něj ročně vyprodukuje 195 milionů vajec z klecových chovů, což je zhruba desetina spotřeby. „Vajec z podestýlkových chovů dodáme na trh 35 milionů. V součtu tedy 230 milionů a stále méně než desetina celkové spotřeby. Z hlediska objemu produkce všech vajec jsme mezi českými výrobci na čtvrtém místě,“ dodal.

Naopak aktivisté jsou ze zákazu nadšení. „Je to fantastický úspěch nejen pro čtyři miliony českých slepic, ale i pro ochranu zvířat celkově. Děkujeme všem poslancům, kteří zákaz klecí podpořili,“ uvedl předseda spolku Obraz - Obránci zvířat Marek Voršilka. Teď už podle něj zbývá přesvědčit Senát.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ochráncům ve středu ve sněmovně doporučil, aby se snažili přemluvit evropské orgány a pomohli mu za zákaz lobbovat v Bruselu. Sněmovna tak v doprovodném usnesení s Tomanovým souhlasem podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030.

Komora uvádí, že ve státech mimo EU se v takzvaných neobohacených klecích, tedy v horší kvalitě než v EU, chová 90 procent nosnic. V EU to je 47 procent, v Česku 69 procent nosnic. Soběstačnost Česka je kolem 82 procent. Komora se také obává zdražení vajec pro spotřebitele ze strany obchodních řetězců.

Komora nevylučuje protesty, které plánovala už před středečním jednáním sněmovny. Bude ale záležet na nákazové situaci ohledně koronaviru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...