Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027, chovatelé nosnic nevylučují protesty

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal. Sněmovna v doprovodném usnesení podpořila také celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030, což Toman podporoval.

Zastánci zákazu argumentují tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Uvádějí, že lidé už sami dávají přednost vejcím od nosnic v halách nebo z volných chovů a že obchodní řetězce se tomu přizpůsobují.

Odpůrci zase poukazovali na to, že zákaz poškodí české chovatele vůči ostatním v EU a umožní dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí.

Sněmovna zákaz schválila poměrně těsně hlasy 53 ze 101 přítomných poslanců. Pro byli především zástupci opozice s výjimkou téměř všech poslanců KSČM a většinově také sociální demokraté. Z poslanců ANO byl pro pouze Jaroslav Kytýr, který později svůj souhlas odvolal. ANO podle šéfa poslanců tohoto hnutí Jaroslava Faltýnka chtělo většinově podpořit návrh Martina Kolovratníka (ANO), který chtěl postupný zákaz v letech 2027 až 2033, jenž by se týkal i takzvaných obohacených klecí.

Zákaz klecových chovů prosazovala skupina poslanců kolem Jana Pošváře (Piráti), podle něhož nosnice v klecích jsou týrané a trpí stresem a deprivací. Termín zákazu podle Pošváře souvisí s patnáctiletou životností klecí. Zákaz používání tak zvaných neobohacených klecí začal platit od roku 2012.  

Chovatelé nosnic nevylučují protesty proti zákazu klecí

Chovatelé nosnic v reakci na sněmovní souhlas zákazu klecových chovů slepic od roku 2027 nevylučují protestní akce, sdělila tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá.

Komoru podle Dlouhé mrzí to, že nejde o evropský zákaz, čeští chovatelé tak budou v konkurenční nevýhodě. Poukazuje mimo jiné na to, že do voliér se na stejnou plochu vejde o třetinu méně slepic než do klecového chovu, což se promítne na provozních nákladech. Chovatelé jenom na přestavbu podle ní budou potřebovat zhruba čtyři miliardy korun. Ty by v budoucnu mohl nabídnout evropský rozvojový program.

Část chovatelů podle ní s chovem skončí, podle předchozích odhadů by mohlo jít až o třetinu. Tím se zhorší soběstačnost Česka v této komoditě, upozornila Dlouhá.

Jednou ze společností, která zvažuje ukončení chovu, je koncern Agrofert, který do únoru 2017 vlastnil současný premiér Andrej Babiš (ANO), následně jej vložil do svěřenských fondů.

„Agrofert bude respektovat platnou legislativu, nicméně stále zvažujeme, že podnikání v této oblasti ukončíme a své chovy nosnic prodáme,“ sdělil Hanzelka. Pokud nepřijme Evropská unie plošný zákaz, budou se do Česka vozit levná vejce z jiných evropských států, uvedl.

Firma podle něj ročně vyprodukuje 195 milionů vajec z klecových chovů, což je zhruba desetina spotřeby. „Vajec z podestýlkových chovů dodáme na trh 35 milionů. V součtu tedy 230 milionů a stále méně než desetina celkové spotřeby. Z hlediska objemu produkce všech vajec jsme mezi českými výrobci na čtvrtém místě,“ dodal.

Naopak aktivisté jsou ze zákazu nadšení. „Je to fantastický úspěch nejen pro čtyři miliony českých slepic, ale i pro ochranu zvířat celkově. Děkujeme všem poslancům, kteří zákaz klecí podpořili,“ uvedl předseda spolku Obraz - Obránci zvířat Marek Voršilka. Teď už podle něj zbývá přesvědčit Senát.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ochráncům ve středu ve sněmovně doporučil, aby se snažili přemluvit evropské orgány a pomohli mu za zákaz lobbovat v Bruselu. Sněmovna tak v doprovodném usnesení s Tomanovým souhlasem podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030.

Komora uvádí, že ve státech mimo EU se v takzvaných neobohacených klecích, tedy v horší kvalitě než v EU, chová 90 procent nosnic. V EU to je 47 procent, v Česku 69 procent nosnic. Soběstačnost Česka je kolem 82 procent. Komora se také obává zdražení vajec pro spotřebitele ze strany obchodních řetězců.

Komora nevylučuje protesty, které plánovala už před středečním jednáním sněmovny. Bude ale záležet na nákazové situaci ohledně koronaviru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 4 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 6 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026
Načítání...