Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027, chovatelé nosnic nevylučují protesty

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal. Sněmovna v doprovodném usnesení podpořila také celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030, což Toman podporoval.

Zastánci zákazu argumentují tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Uvádějí, že lidé už sami dávají přednost vejcím od nosnic v halách nebo z volných chovů a že obchodní řetězce se tomu přizpůsobují.

Odpůrci zase poukazovali na to, že zákaz poškodí české chovatele vůči ostatním v EU a umožní dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí.

Sněmovna zákaz schválila poměrně těsně hlasy 53 ze 101 přítomných poslanců. Pro byli především zástupci opozice s výjimkou téměř všech poslanců KSČM a většinově také sociální demokraté. Z poslanců ANO byl pro pouze Jaroslav Kytýr, který později svůj souhlas odvolal. ANO podle šéfa poslanců tohoto hnutí Jaroslava Faltýnka chtělo většinově podpořit návrh Martina Kolovratníka (ANO), který chtěl postupný zákaz v letech 2027 až 2033, jenž by se týkal i takzvaných obohacených klecí.

Zákaz klecových chovů prosazovala skupina poslanců kolem Jana Pošváře (Piráti), podle něhož nosnice v klecích jsou týrané a trpí stresem a deprivací. Termín zákazu podle Pošváře souvisí s patnáctiletou životností klecí. Zákaz používání tak zvaných neobohacených klecí začal platit od roku 2012.  

Chovatelé nosnic nevylučují protesty proti zákazu klecí

Chovatelé nosnic v reakci na sněmovní souhlas zákazu klecových chovů slepic od roku 2027 nevylučují protestní akce, sdělila tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá.

Komoru podle Dlouhé mrzí to, že nejde o evropský zákaz, čeští chovatelé tak budou v konkurenční nevýhodě. Poukazuje mimo jiné na to, že do voliér se na stejnou plochu vejde o třetinu méně slepic než do klecového chovu, což se promítne na provozních nákladech. Chovatelé jenom na přestavbu podle ní budou potřebovat zhruba čtyři miliardy korun. Ty by v budoucnu mohl nabídnout evropský rozvojový program.

Část chovatelů podle ní s chovem skončí, podle předchozích odhadů by mohlo jít až o třetinu. Tím se zhorší soběstačnost Česka v této komoditě, upozornila Dlouhá.

Jednou ze společností, která zvažuje ukončení chovu, je koncern Agrofert, který do únoru 2017 vlastnil současný premiér Andrej Babiš (ANO), následně jej vložil do svěřenských fondů.

„Agrofert bude respektovat platnou legislativu, nicméně stále zvažujeme, že podnikání v této oblasti ukončíme a své chovy nosnic prodáme,“ sdělil Hanzelka. Pokud nepřijme Evropská unie plošný zákaz, budou se do Česka vozit levná vejce z jiných evropských států, uvedl.

Firma podle něj ročně vyprodukuje 195 milionů vajec z klecových chovů, což je zhruba desetina spotřeby. „Vajec z podestýlkových chovů dodáme na trh 35 milionů. V součtu tedy 230 milionů a stále méně než desetina celkové spotřeby. Z hlediska objemu produkce všech vajec jsme mezi českými výrobci na čtvrtém místě,“ dodal.

Naopak aktivisté jsou ze zákazu nadšení. „Je to fantastický úspěch nejen pro čtyři miliony českých slepic, ale i pro ochranu zvířat celkově. Děkujeme všem poslancům, kteří zákaz klecí podpořili,“ uvedl předseda spolku Obraz - Obránci zvířat Marek Voršilka. Teď už podle něj zbývá přesvědčit Senát.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ochráncům ve středu ve sněmovně doporučil, aby se snažili přemluvit evropské orgány a pomohli mu za zákaz lobbovat v Bruselu. Sněmovna tak v doprovodném usnesení s Tomanovým souhlasem podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030.

Komora uvádí, že ve státech mimo EU se v takzvaných neobohacených klecích, tedy v horší kvalitě než v EU, chová 90 procent nosnic. V EU to je 47 procent, v Česku 69 procent nosnic. Soběstačnost Česka je kolem 82 procent. Komora se také obává zdražení vajec pro spotřebitele ze strany obchodních řetězců.

Komora nevylučuje protesty, které plánovala už před středečním jednáním sněmovny. Bude ale záležet na nákazové situaci ohledně koronaviru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 13 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 21 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...