Šéf firmy Boeing Dave Calhoun předpověděl, že v důsledku pandemie způsobené šířením koronaviru množství cestujících přepravených v září aerolinkami nedosáhne ani čtvrtiny dřívější úrovně. Firmy v Evropě pak už požádaly o kurzarbeit pro 50 milionů lidí. A česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru klesne o 7,6 procenta, ukazuje průzkum ministrstva financí. Příští rok by ale měla stoupnout o 5,8 procenta. Ryanair chce v červenci obnovit 40 procent svého letového řádu, pasažérům bude měřit teplotu a vyžadovat nošení roušek. Spotřebitelské ceny v USA klesly v dubnu nejvíce od roku 2008.
„Úroveň přepravy se nevrátí ke sto procentům. Nebude to ani dvacet pět procent. Možná koncem roku se přiblížíme padesáti procentům, čemuž se letecké společnosti budou muset přizpůsobit,“ řekl Dave Calhoun televizi NBC podle krátké ukázky z interview, ze které citovaly agentury AFP a Reuters. Celý rozhovor má televize odvysílat během úterý.
Calhoun označil za „velice pravděpodobné“, že některé z velkých amerických aerolinek budou nuceny ukončit činnost v důsledku tvrdých dopadů pandemie na leteckou dopravu. „Hovořil o všeobecné nejistotě v odvětví, a ne o nějaké konkrétní letecké společnosti,“ zareagoval na Calhounovo vyjádření podle Reuters mluvčí Boeingu Gordon Johndroe.
Leteckou dopravu dostaly na kolena zákazy cestovat do zahraničí a další omezení, přijaté mnoha státy ve snaze omezit šíření nákazy. Sám Boeing, obří výrobce letadel, je také ve velkých potížích, připomněla AFP. Dodala, že Calhoun, dlouholetý člen představenstva, se ocitl v čele firmy počátkem roku v důsledku vážné krize, způsobené zákazem letů nejprodávanějšího typu boeingu po dvou leteckých katastrofách v loňském a předloňském roce s celkem 346 oběťmi na životech.
Propouštět se chystá belgická letecká společnost Brussels Airlines. Dotkne se to asi čtvrtiny zaměstnanců, což je zhruba tisíc lidí. Firma, která spadá do německé skupiny Lufthansa, v úterý tento krok vzhledem k dopadům pandemie označila za nezbytný k přežití společnosti. Podnik také o třicet procent zmenší svou flotilu.
„Tato bezprecedentní krize zhoršila naši finanční situaci a donutila nás učinit důležitá a nezbytná opatření,“ konstatoval šéf podniku Dieter Vranckx. „Restrukturalizace je nezbytná k tomu, abychom tu krizi přežili,“ dodal.
Aerolinky Brussels Airlines požádaly belgickou vládu o hotovostní injekci 290 milionů eur (téměř osm miliard korun). Vláda na oplátku žádá po Lufthanse jako po dceřiné společnosti záruky. Jednání ale zatím pokračují, informovala agentura Belga.
Ryanair chce v červenci obnovit 40 procent svého letového řádu
Irská letecká společnost Ryanair chce v červenci obnovit bezmála tisíc letů denně, což by znamenalo asi 40 procent jejího běžného letového řádu. Největší nízkonákladové aerolinky v Evropě plánují měřit pasažérům teplotu a vyžadovat nošení roušek. Cestujícím nebude povoleno vytvářet frontu na toalety, kam se dostanou pouze na požádání, oznámila firma. Její plán ovšem závisí na tom, jak se budou v Evropě uvolňovat cestovní omezení.
V Evropské unii si každý stát nastavuje cestovní omezení sám. Například Británie, která Unii k 1. únoru opustila, je ale v regionu důležitým dopravním uzlem. Pro ty, kteří do země vstoupí, Londýn plánuje zavést dvoutýdenní karanténu, připomíná agentura Bloomberg. Podle britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka je nepravděpodobné, že Britové letos budou trávit dovolenou v zahraničí.
Zmíněná opatření už zavedla tento týden vláda Španělska, kde je cestovní ruch klíčovým hospodářským odvětvím. Lidé, kteří do země vstoupí, musejí povinně na 14 dní do karantény. Nařízení bude platit až do konce nouzového stavu.
Možné zavedení karantény v Británií vyvolává pochybnosti ohledně toho, kdy začnou letecké společnosti vracet odstavené stroje do provozu. Majitel British Airways uvedl, že bude muset revidovat plán, který počítal s červencem.
Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) vyzvalo, aby se evropské země otevíraly koordinovaně. Uznává však, že v různých státech se koronavirus šířil s odlišnou intenzitou.
Firmy v Evropě požádaly o kurzarbeit pro 50 milionů lidí, říká studie
V zemích Evropské unie, v Británii a ve Švýcarsku firmy požádaly o takzvaný kurzarbeit už pro zhruba padesát milionů zaměstnanců, jak ukazuje studie, kterou na svém webu zveřejnila německá Nadace Hanse Böcklera. Ta se věnuje dopadům, které má na trh práce pandemie způsobená koronavirem.
O kurzarbeit, tedy o zkrácenou pracovní dobou s příspěvky státu na mzdy, nejčastěji žádají firmy ve Francii, kde se to týká 11,3 milionu zaměstnanců, a v Německu, kde jich je 10,1 milionu. Následuje Itálie s 8,3 milionu a Británie se 7,9 milionu zaměstnanců.
Studie, která hodnotí situaci na přelomu dubna a května, pro Česko uvádí počet zhruba dvě stě tisíc, pro Slovensko jen deset tisíc.
Procentuálně je forma kurzarbeitu nejčastější ve Švýcarsku (48,1 procenta), dále ve Francii (47,8 procenta) a v Itálii (46,6 procenta).
Podmínky kurzarbeitu jsou v evropských zemích často zásadně odlišné. Zatímco například v Rumunsku ho mohou firmy využít maximálně na dva týdny, ve Finsku až na 13 měsíců. V Polsku dostávají zaměstnanci od státu padesát procent mzdy, o kterou přišli, v Nizozemsku až sto procent.
Ekonomika letos klesne o 7,6 procenta, předpovídá ministerstvo financí
Česká ekonomika v letošním roce kvůli dopadům šíření koronaviru klesne o 7,6 procenta, vyplývá z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 13 tuzemských odborných institucí. Příští rok by ale měla stoupnout o 5,8 procenta a v letech 2022 a 2023 by měl růst ekonomiky být kolem 2,5 procenta.
„S výjimkou spotřeby sektoru vládních institucí by letos měly klesnout všechny složky domácí poptávky a i saldo zahraničního obchodu by mělo k vývoji HDP přispívat negativně. K oživení v příštím roce by měla přispět domácí i zahraniční poptávka,“ uvádí průzkum.
Inflace by pak podle průzkumu měla letos činit průměrných 2,7 procenta, v následujícím roce by ale měla klesnout na 1,6 procenta. K nižšímu růstu cen by měl přispět pokles cen ropy a oslabení domácí poptávky. V dalších letech by se inflace měla držet kolem dvou procent.
Zároveň oslovené instituce počítají s tím, že růst objemu mezd a platů letos citelně zpomalí na 1,6 procenta ze 7,1 procenta loni. Příští rok by pak měly výdělky stoupnout v průměru o 3,2 procenta.
Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, společnosti Akcenta CZ, ČSOB, společnosti Deloitte Czech Republic, investiční společnosti Generali Investments CEE, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise z května a Mezinárodního měnového fondu z dubna.
Ministerstvo financí v dubnové prognóze čeká letošní pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Česká národní banka očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Podle EK české hospodářství kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru zaznamená letos propad o 6,2 procenta. Podle MMF česká ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru klesne o 6,5 procenta. Loni ekonomika vykázala růst o 2,5 procenta.
Zaměstnavatelé žádají o odpuštění plateb sociálního pojištění
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR vzhledem ke koronavirové krizi představila v úterý také několik svých požadavků. Žádá například o odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění po dobu opatření nouzového stavu a po dobu následujících tří měsíců, odložení plateb DPH za druhé a třetí čtvrtletí do konce roku 2020, zákaz zvyšování cen energií, vodného a stočného do 31. prosince 2020 či kompenzace 50 procent nájmů státem.
Dále také požaduje prodloužení programu Antivirus minimálně do 31. srpna 2020 včetně úprav a nastartování nového programu Antivirus od 1. června do 31. prosince 2020. Chce, aby výplata z programu Antivirus byla prováděna dopředu zálohově, nikoliv až na základě vyplacených mezd.
Mezi její návrhy patří také zajištění rekvalifikace v regionech v úzké spolupráci se zaměstnavatelskými a podnikatelskými organizacemi podle jejich potřeb, dořešení problematiky statutárních orgánů s.r.o., kde je jenom jeden jednatel a má uzavřenu pracovní smlouvu a platí všechny odvody, a odložení 80 procent plateb ze sociálního pojištění při prokázaném poklesu tržeb o 30 procent proti stejnému období v roce 2019.
V zemědělství žádá pokračovat v řešení kůrovcové kalamity v lesích a strategii dalšího rozvoje lesů, zajištění finanční podpory na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů včetně seštěpkování jehličnatých porostů do 40 let věku poškozených lýkožroutem nebo václavkou, opatření proti kalamitnímu přemnožení hraboše polního nebo opatření v boji proti suchu a k zadržování vody v krajině.
Konfederace rovněž volá po pokračovaní v legislativních pracích a dokončení a schválení rekodifikace stavebního práva, pokračování běžících projektů financovaných z veřejných prostředků a obnovení přípravných prácí na projektech. Chce podporu bytové výstavby za spolupráce veřejného a soukromého kapitálu, investiční pobídky pro bytovou výstavbu a obchodní obslužnost venkova.
U sociálních služeb pak požaduje spustit jejich mimořádnou dotaci za účelem kompenzace zvýšených nákladů poskytovatelů sociálních služeb a mimořádné odměny pro pracovníky v sociálních službách v souvislosti s pandemií, rozšíření povinného testování pro nově přijímané klienty pobytových zařízení sociálních služeb a rychlejší uvolňování přerušených sociálních služeb za zpřísněných režimových a hygienických opatření.
Ve zdravotnictví chce v souvislosti s uvolňováním restrikcí neprodleně připravit a publikovat ke každé skupině hygienicko-epidemiologická opatření nezbytná pro zahájení provozu. Totéž platí i pro podmínky přeshraničního styku. Do 31. května žádá rozhodnutí o provozu letních dětských táborů.
Konfederace požaduje, aby s dostatečným předstihem bylo rozhodnuto o trvání omezení hromadných akcí, například v období letních prázdnin. Chce navýšit program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů a podporu pro zachování existence knihkupců a pro udržení pestrosti knižního trhu a přežití nakladatelů. Navrhuje zvážení snížení či osvobození knih od DPH.
Ministerstvo financí vyčíslilo opatření na podporu ekonomiky na 1,13 bilionu korun
Celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,13 bilionu korun, tedy 20,4 procenta hrubého domácího produktu, vyplývá z aktualizovaného přehledu, který zveřejnilo ministerstvo financí (MF) na internetu. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu však kritizují nebo zpochybňují.
Ministerstvo vyčíslený objem opatření mírně snížilo, v předchozím přehledu z 22. dubna úřad uváděl 1,19 bilionu korun. Například o sto miliard úřad snížil záruční kapacitu v programu Covid III.
Přímá schválená podpora podle MF činí 255,2 miliardy korun, odklady daní a odvodů 22,2 miliardy korun a záruky 851,5 miliardy korun. „Celkové číslo naopak nezahrnuje některá další opatření a výdaje, které je obtížné vyčíslit, jako je úrokové moratorium, odklad EET nebo vyšší částky směřované na vyplácenou sociální podporu,“ uvedlo MF.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v neděli uvedla, že slibovaná vládní pomoc české ekonomice je mnohonásobně vyšší než reálná pomoc. Činí jednotky desetin procenta hrubého domácího produktu místo slibovaných dvacet procent HDP. „ČR exceluje pouze v jednom, ve slibech. Realita je ale spíš smutná než veselá,“ uvedla.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na twitteru uvedla, že si Česko v objemu pomoci nevede ve srovnání s dalšími státy špatně. Přímá pomoc z rozpočtu podle ní patří po Německu k těm nejvyšším v přepočtu na HDP. Obdobně jsou na tom i přislíbené garance a záruky.
„Hlavním problémem se srovnávacími tabulky státní pomoci je aspekt času. Podpora vyjádřená v procentech HDP je napočítávána v řádech několika příštích měsíců či čtvrtletí. Velká čísla s pomalým náběhem pomoci tak mohou být horší než menší čísla, pokud jsou realizována rychle,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Dodal, že dalším problémem je započítávání garancí. „Pokud stát ručí 150 miliard korun a doufá, že soukromý sektor s využitím garancí rozpůjčuje dalších 450 miliard korun, započítáte do podpory státu formou garancí 150 nebo 600 miliard korun? Jako vždy ďábel je ukryt v detailu,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše je v 15,4 procenta HDP ve formě státních záruk za úvěry z říše snů. „I když programy COVID 3 a COVID plus budou fungovat hladce, úvěry v celkovém objemu přes 800 miliard korun opravdu letos neuvidíme,“ uvedl.
Premiér Andrej Babiš (ANO) 18. března uvedl, že vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun. Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard korun. Sněmovna v dubnu schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 300 miliard korun.
Spotřebitelské ceny v USA klesly v dubnu nejvíce od roku 2008
Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v dubnu kvůli koronaviru podle očekávání prudce klesly, meziměsíčně o 0,8 procenta. Je to nejvýraznější propad cen od roku 2008, ukázala úterní zpráva amerického ministerstva práce. Dolů ceny táhl pokles poptávky po pohonných hmotách a službách, neboť lidé byli nuceni v koronavirové krizi zůstávali doma. V březnu ceny klesly o 0,4 procenta. Výrazný podíl na zlevňování měl pokles cen benzinu, které se v dubnu snížily o 20,6 procenta. Silně klesaly i ceny oděvů, letenek a hotelového ubytování.
V meziročním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly, ale jejich růst zpomalil na 0,3 z březnového nárůstu o 1,5 procenta.
Bez započtení cen potravin a energií se ceny v dubnu snížily o 0,4 procenta, což byl největší propad od roku 1957. V meziročním srovnání tato takzvaná jádrová inflace vykázala růst o 1,4 procenta.
Dubnová hodnota je jak v meziročním srovnání, tak co do jádrové inflace výrazně níže, než kde ji chce mít americká centrální banka. Ta se svou měnovou politikou snaží dosáhnout toho, aby se inflace pohybovala kolem dvou procent.
