Veřejné finance skončí letos podle ministerstva ve schodku ve výši 5,1 procenta HDP

Veřejné finance se letos propadnou do schodku 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňského přebytku 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 procent HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Vyplývá to z Konvergenčního programu, který je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí. V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP a dluh by měl stoupnut na 40 procent HDP.

„Letošní Konvergenční program vznikal v naprosto bezprecedentní situaci. Nejistoty kolem trvání pandemie nového typu koronaviru, délka trvání jednotlivých již přijatých opatření, výčet možných nových opatření a celkový účet za škody v ekonomice, sociální náklady a rezultující dopady do veřejných financí nebudou zřejmě s jistotou známy ani do konce roku 2020,“ uvádí úvod materiálu. Kvůli dopadům šíření koronaviru resort prosadil zvýšení schodku letošního rozpočtu ze 40 na 300 miliard korun.

Podle ministerstva si je Evropská komise těchto aspektů plně vědoma, a proto byly požadavky na obsah konvergenčních programů citelně zredukovány a Komise požaduje data pouze k rokům 2020 a 2021. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.

Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Ministerstvo financí například počítá v materiálu letos s poklesem daňových příjmů včetně příspěvků na sociální zabezpečení o 3,8 procenta. Příští rok by pak ale měly stoupnout o 7,2 procenta.

Protikrizová opatření v souvislosti se šířením koronaviru úřad vyčíslil na příjmech veřejných rozpočtů na 1,8 procenta HDP, tedy 98,4 miliardy korun. Jde například o podporu OSVČ, prominutí záloh některých daní i sociálního a zdravotního pojištění.

U výdajů protikrizová opatření v programu ministerstvo vyčíslilo na 121,4 miliardy korun, tedy 2,2 procenta HDP. Zařadilo tam například ošetřovné, nákup ochranných pomůcek, záruky za úvěry nebo zvýšení plateb za státní pojištěnce.

Dokument rovněž uvádí, že ekonomická úroveň Česka vyjádřená jako HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly činila loni zhruba 92 procent ekonomické úrovně EU a 75 procent ekonomické úrovně Německa.

Průměrná mzda v soukromém sektoru přepočtená měnovým kurzem loni stoupla podle materiálu na 50 procent úrovně EU. „Přibližně na této úrovni by mohla po nějakou dobu setrvat,“ uvádí materiál.

Resort financí v programu počítá letos s poklesem ekonomiky o 5,6 procenta a příští rok s růstem o 3,1 procenta.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Výdaje rozpočtu a fondů navrhuje resort příští rok na 1,792 bilionu

Ministerstvo financí navrhuje také pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů na 1,792 bilionu korun. V roce 2022 by to mělo být 1,811 bilionu korun a o rok později 1,825 bilionu korun, jek vyplývá z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí. Resort zvýšil rámce proti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky pro rok 2021 o 86 miliard korun a pro rok 2022 o 32 miliard korun.

Způsob určení výdajových rámců se odvíjí od pravidel stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Konstrukce pravidel zajišťuje, že hospodaření vládních institucí nepřekročí střednědobý rozpočtový cíl. V aktuálním materiálu ovšem MF upozornilo na to, že odvození výdajových rámců se přechodně neřídí střednědobým rozpočtovým cílem, nýbrž pevně stanovenými hodnotami strukturálního salda.

Kvůli dopadům šíření koronaviru na příjmy státu ministerstvo totiž už prosadilo vedle zmíněného navýšení schodku rozpočtu také novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle ní je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP, letos podle materiálu skončí ve schodku 1,7 procenta HDP.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že bez novely by musela v rozpočtu na rok 2021 udělat buď škrty za 150 miliard korun, nebo zvýšit o 150 miliard korun daně. S návrhem změn v zákoně o rozpočtové odpovědnosti nesouhlasila Národní rozpočtová rada.

„V důsledku výrazného propadu příjmů v roce 2020, který bude ovlivňovat i úroveň příjmů v následujících letech, by dodržení původního postupu vyžadovalo v roce 2021 konsolidaci v desítkách miliard korun. Tak silná fiskální restrikce by zcela nepochybně vedla k eliminaci ekonomického oživení, a naopak by vyvolala další recesi,“ uvádí rozpočtová strategie ministerstva financí.

Schválení rozpočtové strategie vládou je jedním z prvních kroků k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Vláda by měla materiál projednat do konce dubna, jeho součástí je i Konvergenční program. Vláda ho musí poslat do Bruselu každoročně do konce dubna.