Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předloží vládě nový zákon o státním rozpočtu. Schodek podle ní letos dosáhne 300 miliard korun. „Od minulého návrhu se naše predikce výše příjmů státní kasy snížila o dalších 60 miliard korun,“ vysvětlila Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce. Na konci března sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun. Prezident Miloš Zeman v neděli na Frekvenci 1 uvedl, že se kvůli rozpočtu sejde se Schillerovou na počátku května. Bude apelovat na šetření, navrhuje zrušit podporu pro solární elektrárny.
Návrh rozpočtu se schodkem 300 miliard korun projedná v pondělí vláda. „Mám spočítána všechna opatření, která jsme aplikovali, i ta, která aplikovat budeme. Už teď jsme na výdajích státního rozpočtu přes 120 miliard korun,“ uvedla ministryně.
Podle ní se propadly příjmy stání kasy o dalších 60 miliard korun. Už dříve ministerstvo financí počítalo s propadem ve výši 80 miliard korun. „Propad na příjmech je větší, než jsem předpokládala před třemi týdny. Je propad na sociálním pojištění, na DPH, na příjmových daních, firmy stojí a neprodukují, a nebudou proto platit žádné daně,“ uvedla ministryně Schillerová.
Dosud nejvyšší deficit byl necelých dvě stě miliard
Sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun z původně plánovaných čtyřiceti. „Abychom zachránili ekonomiku, zachránili firmy, zachránili občany, nedošlo k velikému propadu ve všech oblastech, tak to musíme udělat. Historicky to bude jeden z největších schodků,“ řekla Schillerová. Předpokládá, že znovu už navýšení schodku navrhovat nebude.
„Ani při tom prvním zvýšení paní ministryně nebyla schopna přijít s nějakými relevantními úsporami a já se obávám, že toho nebude schopna ani teď. Paní ministryně se chová jako účetní, který pouze sčítá škody,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).
Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Už dříve Schillerová uvedla, že schodek rozpočtu chce financovat především prodejem státních dluhopisů. Investoři zatím o ně mají enormní zájem, vyplývá ze statistik z posledních týdnů.
V pátek ministerstvo financí uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.
„Pro nás je důležitější, aby peníze šly k těm nejpotřebnějším skupinám. Máme obavu, aby zase dominantní balík nešel k těm největším firmám,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Škrty se zatím neplánují
Škrty v letošním rozpočtu Schillerová neplánuje. Hlubší analýzu výdajů rozpočtu chce udělat až na rok 2021. V souvislosti s tím upozornila, že při sestavování rozpočtu na příští rok by zkomplikovalo situaci, pokud by nebyla schválena novela zákona o rozpočtové odpovědnosti. Tu zamítl tento týden Senát, předloha se tak vrátí do sněmovny.
Ministerstvo v ní navrhovalo zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Strukturální deficit je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
„Pokud sněmovna návrh neschválí, tak budeme mít velký problém při sestavování rozpočtu na rok 2021. Musela bych totiž konsolidovat 150 miliard korun, tedy udělat buď škrty za 150 miliard korun, nebo zvýšit o 150 miliard korun daně. Udělám hlubší analýzu rozpočtu na rok 2021, ale ne za 150 miliard korun,“ uvedla ministryně.
Byli jsme v dobré kondici, hájí výdaje Schillerová
Podle šéfky státní kasy se prodlouží také různé záchranné programy jako Antivirus nebo Pětadvacítka. „Měli bychom přijít s podporou pro ty podniky, které budou vyrábět. U Pětadvacítky plánuji, že podnikatelé dostanou pět set korun na den a o ukončení programu rozhodne vláda,“ zvažuje ministryně.
Zvýší se také platby za pojištěnce. „O víkendu finalizujeme analýzu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) o jejich propadu příjmů. Chceme navyšovat platby za pojištěnce, protože musíme dát do zdravotnictví peníze,“ plánuje Schillerová. „Čeká nás debata o sociálních službách. A nemůžeme v žádném případě omezit investice, které budou motorem ekonomiky.“
Plán navýšit platby za státní pojištěnce o 500 korun od června zmínil tento týden premiér Andrej Babiš (ANO). Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.
Podle ministryně financí si stát takové výdaje dovolit může. „Stojím si za tím. Makroekonomická čísla, ze kterých Česká republika vyšla, byla jedna z nejlepších na světě. Měli jsme přebytkové nebo vyrovnané veřejné finance, druhý nebo třetí nejnižší dluh, přebytkové municipality, přebytkové zdravotní pojišťovny, extrémně zdravý bankovní sektor. Měli jsme v přebytku i výběr sociálního pojištění. To jsou benefity, na kterých stojíme,“ řekla Schillerová.
Ministryně dále uvedla, že Česko je v ekonomické recesi. „A čím bude delší, tím bude i hlubší,“ uvedla. Proto by jako ministryně financí přivítala rychlejší uvolňování opatření proti šíření koronaviru. „Ale musí to jít ruku v ruce s vyjádřením epidemiologů. Stojím si za tím, že zdraví musí být na prvním místě,“ dodala s tím, že vláda dělá „všechno pro to, abychom si neprošli ještě dluhovou recesí.“
Výkonný ředitel think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd Daniel Münich upozornil, že plošnými opatřeními si země pouze koupila čas. „Lidé ale postupně přestanou poslouchat, zpřetrháme nitě ekonomických vazeb a začnou docházet síly. Stát spoléhá, že má peníze. Ale pokud to bude trvat dlouho, tak i stát bude mít prázdné ruce,“ uvedl.
Zeman chce škrty, sejde se se Schillerovou
Prezident Miloš Zeman v neděli na Frekvenci 1 oznámil, že se na počátku května sejde s ministryní financí. Bude apelovat na to, aby se zasadila o úspory v rozpočtu, navrhuje přitom zrušit podporu pro solární elektrárny.
Zeman řekl, že nechce hrozit vetem rozpočtu se zvýšeným deficitem, se Schillerovou ale bude chtít jednat o možných úsporách.
S ministryní financí chce Zeman mluvit také o jejím zvažovaném záměru, aby stát kvůli krizi majetkově vstoupil do Českých aerolinií (ČSA). Zeman se k návrhu postavil vstřícně. Podle něj majetkový vstup státu a záchrana firmy mohou být přínosné, protože zabrání krachu firmy a propouštění, které by se projevilo ve zvýšených nárocích na státní rozpočet kvůli vypláceným dávkám v nezaměstnanosti.
