Čína snižuje povinné rezervy bank, uvolní 550 miliard jüanů. Ekonomiku podpoří i Německo a další země

Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.

Čínská centrální banka se snaží povzbudit komerční banky k většímu poskytování úvěrů malým podnikům a dalším zranitelným odvětvím. Vyzývá je rovněž k rozsáhlejší nabídce levných úvěrů a k tolerování pozdních splátek od podniků, které se potýkají s dopady koronaviru, uvedla agentura Reuters.

Ohlášené snížení požadavků na povinné rezervy bank, které je od začátku roku 2018 už deváté, vstoupí v platnost v pondělí. Koronavirus prohloubil problémy čínské ekonomiky, která se již delší dobu potýká se zpomalováním růstu.

Tamní centrální banka od lednové eskalace šíření nové nákazy prohlubuje uvolňování měnové politiky. Vláda se pak hospodářství snaží podporovat rozpočtovými opatřeními, včetně různých subvencí a daňových úlev.

Analytici podle průzkumu agentury Reuters přepokládají, že meziroční růst čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalí na 3,5 procenta z šesti procent v předchozích třech měsících. Někteří se dokonce domnívají, že mezičtvrtletně by mohla zaznamenat pokles. 

I další centrální banky podpoří své ekonomiky

S pomocí v boji s ekonomickými následky epidemie přicházejí i další finanční instituce. Norská centrální  banka v pátek například překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovné jedno procento. Opatření představila i švédská centrální banka, která prostřednictvím komerčních bank půjčí tamním podnikům až půl bilionu švédských korun (1,2 bilionu korun), aby jim zabezpečila přístup k úvěrům.

„Panuje značná nejistota ohledně délky trvání a dopadu šíření koronaviru spojená s rizikem výraznějšího ekonomického útlumu,“ uvedla v prohlášení norská centrální banka. Dodala, že je v případě potřeby připravena úroky znovu snížit. Oznámila rovněž nabídku mimořádných úvěrů pro bankovní sektor.

Švédská centrální banka zároveň varovala, že koronavirus bude mít jasně negativní dopady na ekonomickou aktivitu. V případě potřeby je ale připravena podniknout další opatření. Svou hlavní úrokovou sazbu ponechala na nule.

Základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu kvůli koronaviru už také snížila Americká centrální banka (Fed). Nová stimulační opatření zavádí i Evropská cetrální banka (ECB), úroky však zatím nezměnila. 

Poskytovat co nejrychleji pomoc odvětvím, která jsou v Evropské unii zasažena koronavirem nejvíce, umožní členským státům také Evropská komise (EK). Brusel je připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu. EK podle své šéfky Ursuly von der Leyenové hodlá mobilizovat investice v objemu 37 miliard eur (963 miliard korun).

Německá vláda zvažuje, že některé podniky bude muset zestátnit

Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur (zhruba 13 bilionů korun). Státní banka KfW je také připravena poskytnout firmám úvěry bez omezení, oznámil v pátek ministr financí Olaf Scholz.

Ministr také řekl, že společnostem bude poskytnuta daňová úleva, včetně odkladů splátek. Vláda podle něj zvažuje, že některé podniky bude muset i zestátnit, respektive v nich převzít majetkový podíl. „Zatím to ale není nutné,“ zdůraznil Scholz. „Přijímáme veškerá nezbytná opatření k ochraně zaměstnanců a firem,“ uvedl ministr.

Kabinet podle něj nebude s uvolněním pomoci váhat, je připraven jednat okamžitě, aby ukázal, že je ve svém odhodlání silnější než všechny případné ekonomické problémy. Vláda učiní vše, aby zabránila spekulacím v krizi kolem koronaviru, dodal.

Scholz nevyloučil případnou další pomoc na posílení konjunktury. Teď je ale zavádět nechce, protože by podle něj mohly vést k tomu, že lidé vyrazí do ulic utrácet. Proto se zatím pomoc soustředí na firmy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Krátce se dostal i na nejnižší úroveň za poslední tři týdny.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 12 hhodinami

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025

Špinavý byznys agentur práce je propojený, zjistili Reportéři ČT

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.
10. 6. 2025

Zadlužená VoZP jedná o sloučení s pojišťovnou ministerstva vnitra, píše Aktuálně.cz

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má nesplacené závazky za skoro miliardu korun, uvedl server Aktuálně.cz. Instituce se 700 tisíci klienty proto podala návrh na sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, řekl portálu člen správní rady VoZP Zoltán Bubeník.
9. 6. 2025

Tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo

V prvních třech měsících letošního roku zrychlilo tempo růstu cen u všech typů nemovitostí – pozemků, rodinných domů i bytů. Právě byty přitom zdražily nejvíce – skoro o čtyři procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Oproti loňsku jejich ceny stouply o deset procent. V Praze a Brně zároveň roste zájem o takzvané mikrobyty s výměrou kolem dvaceti metrů čtverečních. Vyplývá to z indexu bydlení ČSOB.
9. 6. 2025

Euro o hospodářském úspěchu země nerozhoduje, zaznělo v 90' ČT24

Bulharsko by se příští rok mohlo stát jednadvacátým členem eurozóny. V Česku většina lidí přijetí eura odmítá. Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček a hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek mluvili v 90’ ČT24 mimo jiné o tom, že přijetí či nepřijetí eura nerozhoduje o hospodářském úspěchu země.
9. 6. 2025

Od těch z dovozu je odlišuje slupka. Rané brambory z tuzemska jsou opět k mání

Po roce jsou k dostání opět české rané brambory. V obchodech budou zhruba do konce června. Z celkových produkčních ploch tvoří asi pět procent. Na rozdíl od klasických brambor je ale může každý jasně rozeznat od těch z dovozu. U tuzemských raných brambor je totiž možné slupku jednoduše odloupnout prsty. Nemají ale tak dlouhou skladovatelnost. Ideální je spotřebovat je ihned po zakoupení. Česko je v produkci brambor soběstačné ze 75 procent. Největší bramborářskou oblastí je Vysočina, následuje Středočeský kraj.
9. 6. 2025
Načítání...