Evropské akcie se po propadu nadechly a opět klesly. Posílily naopak trhy v Asii a USA

Akcie po pondělním hlubokém propadu obnovily na některých trzích růst. Zpevnily asijské. Zpočátku se dařilo i těm evropským, které však nakonec den zakončily ve ztrátě. Výrazně naopak vzrostly v úterý americké indexy. Naději investorům dává vyhlídka na vládní opatření pro povzbuzení ekonomiky, která v pondělí avizoval americký prezident Donald Trump.

Akcie v Evropě zahájily úterní obchodování svižným růstem, index Stoxx 600 krátce před 10:00 přidával asi 2,8 procenta na 349 bodů. Zvýraznil tak zisky, které měl hned v úvodu dne. K růstu cen akcií přispěla situace na trhu s ropou, kde se ceny stabilizovaly. 

Den však evropské akcie končily ve ztrátě. Evropský index Stoxx 600 ztratil 1,14 procenta, německý DAX klesl o 1,4 procenta, francouzský CAC 40 o 1,50 % a britský FTSE 100 jen o 0,09 %. Pokles pražské burzy se po čtyřech dnech téměř zastavil. Index PX v úterý oslabil o 0,08 procenta na 912,76 bodu.

Čekání na velké kroky

Americké akcie začaly úterý jen mírnými vzestupy, ale postupně nabíraly na síle. Index Dow Jones pak uzavřel den nárůstem o 1167,14 bodu, tedy 4,89 procenta, na 25 018,16 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 vzrostl o 135,67 bodu, čili 4,94 procenta, na 2882,23 bodu. Index technologického trhu Nasdaq posílil o 393,58 bodu, neboli 4,95 procenta, na 8344,25 bodu.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že podnikne „velké kroky“, aby zmírnil obavy trhu, a požádá kongres o balíček fiskálních pobídek, který bude mimo jiné zahrnovat snížení daně ze mzdy. Obchodníci také všeobecně očekávají tento měsíc další snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed), které by mělo podpořit americkou ekonomiku v době rostoucích globálních nejistot. Měnový výbor Fedu zasedá příští týden.

Akciové trhy ve světě v pondělí přitom zažily nejhlubší propad od finanční krize v roce 2008. Prudký pokles cen ropy a šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem vyvolaly mezi investory paniku a obavy z globální recese. 

Dobře si vedly asijské akcie

Zatímco v pondělí se propadl hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 na tříleté minimum, v úterý po počátečním propadu zaznamenal nejprudší jednodenní nárůst od února 2018, když uzavřel se ziskem 0,85 procenta na 19.867,12 bodu.

Naději investorům na akciových trzích dává i Trumpův slib opatření na podporu hospodářství. Šlo by patrně o výrazné snížení daně z příjmu. Index čínských akcií CSI 300 po silných výkyvech na obě strany v úterý přidal 2,14 procenta na 4082,73 bodu.

Japonské akcie uklidnilo prohlášení premiéra Šinzóa Abeho, který řekl, že jeho vláda bude ve snaze povzbudit ekonomiku úzce spolupracovat s centrální bankou.

Podobným vývojem jako v Japonsku v úterý prošly také akcie v Jižní Koreji, které po prvotním poklesu zakončily v plusu. Index jihokorejských akcií Kospi tak posílil o 0,42 procenta na 1962,93 bodu.

Z prudkého dvoudenního poklesu se v úterý vzpamatovaly hongkongské akcie. Jejich hlavní index Hang Seng přidal 1,41 procenta a den uzavřel na 25.392,51 bodu.

Ropa přidávala deset procent

Na světových trzích zpevňuje také ropa.  Severomořský Brent přidával skoro deset procent a dostal se nad 38 dolarů za barel. Smazal tak část citelných ztrát z předchozího dne. Obchodníci předpokládají, že vlády připraví opatření na podporu ekonomiky a optimismus na trh vrátil i postoj Ruska, které naznačilo nová jednání s členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Brent, který je považován za referenční typ pro ceny dalších druhů ropy ve světě, krátce před 16:00 SEČ přidával 8,5 procenta na 37,25 USD za barel. Během úterý se jeho cena vyšplhala až na 38,22 USD. Po sedmé hodině večerní se však Brent pohyboval jen těsně nad 37 dolary za barel.  

„Cenové války a pandemie nejsou pro komoditní trhy ničím novým. Ale aby se oba tyto jevy objevily současně, to je něco, s čím jsme se za svou kariéru ještě nesetkali,“ poznamenali v poznámce klientům analytici banky RBC.

Ruská centrální banka připravuje intervenci

Ruská centrální banka připravuje intervenci na podporu měny, protože ruský rubl po kolapsu cen ropy oslabil k dolaru na čtyřleté minimum. Rozhodla se tak poprvé po pěti letech. Banka v úterý uvedla, že začne na devizových trzích preventivně prodávat cizí měny, aby omezila celkovou kolísavost. Není ale jasné, v jak velkém rozsahu bude takto intervenovat, informovala agentura Reuters.

Centrální banka už na 30 dní přerušila denní nákupy deviz do státních rezerv, aby snížila tlak na další pokles domácí měny. Dolar k ruské měně v úterý přidává skoro čtyři procenta na 71,90 rublu za dolar a je nejsilnější od roku 2016.

Kurz rublu do značné míry ovlivňuje cena ropy, příjmy z jejího prodeje totiž plní velkou část ruské státní pokladny. Cena ropy v pondělí spadla zhruba o třicet procent a zaznamenala nejhlubší propad od války v Perském zálivu v roce 1991. 

Ruská centrální banka je připravena použít i další nástroje měnové politiky, aby zachovala finanční stabilitu. Analytici se domnívají, že přijatá opatření by mohla stačit na to, aby se trh stabilizoval. „Tyto kroky posilují názor, že trhy se dnes zotaví,“ řekl šéf investic ze společnosti Loko-Invest Kirill Tremasov.

Propad rublu často vede k obavám z růstu inflace. Silnější euro a dolar totiž mají tendenci promítnout se v Rusku do růstu cen, neboť prodražují zboží z dovozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
14:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
10:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 7 hhodinami

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
před 13 hhodinami

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
před 22 hhodinami

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
včera v 16:00

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
včera v 14:57

EU schválila vstup Bulharska do eurozóny

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
včeraAktualizovánovčera v 14:24
Načítání...