Evropské akcie se po propadu nadechly a opět klesly. Posílily naopak trhy v Asii a USA

Akcie po pondělním hlubokém propadu obnovily na některých trzích růst. Zpevnily asijské. Zpočátku se dařilo i těm evropským, které však nakonec den zakončily ve ztrátě. Výrazně naopak vzrostly v úterý americké indexy. Naději investorům dává vyhlídka na vládní opatření pro povzbuzení ekonomiky, která v pondělí avizoval americký prezident Donald Trump.

Akcie v Evropě zahájily úterní obchodování svižným růstem, index Stoxx 600 krátce před 10:00 přidával asi 2,8 procenta na 349 bodů. Zvýraznil tak zisky, které měl hned v úvodu dne. K růstu cen akcií přispěla situace na trhu s ropou, kde se ceny stabilizovaly. 

Den však evropské akcie končily ve ztrátě. Evropský index Stoxx 600 ztratil 1,14 procenta, německý DAX klesl o 1,4 procenta, francouzský CAC 40 o 1,50 % a britský FTSE 100 jen o 0,09 %. Pokles pražské burzy se po čtyřech dnech téměř zastavil. Index PX v úterý oslabil o 0,08 procenta na 912,76 bodu.

Čekání na velké kroky

Americké akcie začaly úterý jen mírnými vzestupy, ale postupně nabíraly na síle. Index Dow Jones pak uzavřel den nárůstem o 1167,14 bodu, tedy 4,89 procenta, na 25 018,16 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 vzrostl o 135,67 bodu, čili 4,94 procenta, na 2882,23 bodu. Index technologického trhu Nasdaq posílil o 393,58 bodu, neboli 4,95 procenta, na 8344,25 bodu.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že podnikne „velké kroky“, aby zmírnil obavy trhu, a požádá kongres o balíček fiskálních pobídek, který bude mimo jiné zahrnovat snížení daně ze mzdy. Obchodníci také všeobecně očekávají tento měsíc další snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed), které by mělo podpořit americkou ekonomiku v době rostoucích globálních nejistot. Měnový výbor Fedu zasedá příští týden.

Akciové trhy ve světě v pondělí přitom zažily nejhlubší propad od finanční krize v roce 2008. Prudký pokles cen ropy a šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem vyvolaly mezi investory paniku a obavy z globální recese. 

Dobře si vedly asijské akcie

Zatímco v pondělí se propadl hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 na tříleté minimum, v úterý po počátečním propadu zaznamenal nejprudší jednodenní nárůst od února 2018, když uzavřel se ziskem 0,85 procenta na 19.867,12 bodu.

Naději investorům na akciových trzích dává i Trumpův slib opatření na podporu hospodářství. Šlo by patrně o výrazné snížení daně z příjmu. Index čínských akcií CSI 300 po silných výkyvech na obě strany v úterý přidal 2,14 procenta na 4082,73 bodu.

Japonské akcie uklidnilo prohlášení premiéra Šinzóa Abeho, který řekl, že jeho vláda bude ve snaze povzbudit ekonomiku úzce spolupracovat s centrální bankou.

Podobným vývojem jako v Japonsku v úterý prošly také akcie v Jižní Koreji, které po prvotním poklesu zakončily v plusu. Index jihokorejských akcií Kospi tak posílil o 0,42 procenta na 1962,93 bodu.

Z prudkého dvoudenního poklesu se v úterý vzpamatovaly hongkongské akcie. Jejich hlavní index Hang Seng přidal 1,41 procenta a den uzavřel na 25.392,51 bodu.

Ropa přidávala deset procent

Na světových trzích zpevňuje také ropa.  Severomořský Brent přidával skoro deset procent a dostal se nad 38 dolarů za barel. Smazal tak část citelných ztrát z předchozího dne. Obchodníci předpokládají, že vlády připraví opatření na podporu ekonomiky a optimismus na trh vrátil i postoj Ruska, které naznačilo nová jednání s členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Brent, který je považován za referenční typ pro ceny dalších druhů ropy ve světě, krátce před 16:00 SEČ přidával 8,5 procenta na 37,25 USD za barel. Během úterý se jeho cena vyšplhala až na 38,22 USD. Po sedmé hodině večerní se však Brent pohyboval jen těsně nad 37 dolary za barel.  

„Cenové války a pandemie nejsou pro komoditní trhy ničím novým. Ale aby se oba tyto jevy objevily současně, to je něco, s čím jsme se za svou kariéru ještě nesetkali,“ poznamenali v poznámce klientům analytici banky RBC.

Ruská centrální banka připravuje intervenci

Ruská centrální banka připravuje intervenci na podporu měny, protože ruský rubl po kolapsu cen ropy oslabil k dolaru na čtyřleté minimum. Rozhodla se tak poprvé po pěti letech. Banka v úterý uvedla, že začne na devizových trzích preventivně prodávat cizí měny, aby omezila celkovou kolísavost. Není ale jasné, v jak velkém rozsahu bude takto intervenovat, informovala agentura Reuters.

Centrální banka už na 30 dní přerušila denní nákupy deviz do státních rezerv, aby snížila tlak na další pokles domácí měny. Dolar k ruské měně v úterý přidává skoro čtyři procenta na 71,90 rublu za dolar a je nejsilnější od roku 2016.

Kurz rublu do značné míry ovlivňuje cena ropy, příjmy z jejího prodeje totiž plní velkou část ruské státní pokladny. Cena ropy v pondělí spadla zhruba o třicet procent a zaznamenala nejhlubší propad od války v Perském zálivu v roce 1991. 

Ruská centrální banka je připravena použít i další nástroje měnové politiky, aby zachovala finanční stabilitu. Analytici se domnívají, že přijatá opatření by mohla stačit na to, aby se trh stabilizoval. „Tyto kroky posilují názor, že trhy se dnes zotaví,“ řekl šéf investic ze společnosti Loko-Invest Kirill Tremasov.

Propad rublu často vede k obavám z růstu inflace. Silnější euro a dolar totiž mají tendenci promítnout se v Rusku do růstu cen, neboť prodražují zboží z dovozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) uvedl, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
před 4 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 21 hhodinami

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 22 hhodinami

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...