Zpřísnění reklamy na alkohol by bylo žádoucí, soudí adiktolog. Regulace je už dostatečná, tvrdí marketér

Nahrávám video
90’ ČT24 Omezení reklamy na alkohol
Zdroj: ČT24

Regulace reklamy na alkohol má vliv na jeho užívání zejména u mladých lidí a smysl tedy určitě má, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 adiktolog Miroslav Barták. Marketingový expert Zdeněk Hašek naopak upozornil, že neplatí rovnice, že vyšší investice do reklamy způsobují vyšší konzumaci alkoholu.

Reklama na alkohol by podle nedávného vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) neměla zobrazovat živé bytosti. Jeho resort připravuje zákon o regulaci reklamy, nově by měl omezit i vysílací čas. 

Takovéto postupy jsou celosvětově nejvíce doporučované, souhlasil s tím vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol pod Klinikou adiktologie 1. lékařské fakulty UK a VFN Miroslav Barták. Podle něj se totiž lidé mohou ztotožnit se známými osobnostmi. Velkou výzvou je podle něj také otázka reklamy v online prostoru. 

Dodal, že žádná regulace není dokonalá, zákonodárce se snaží ochránit určité cílové skupiny. Zejména mladé a dospívající, kteří jsou k vlivům reklamy více náchylní a „často se identifikují se svými influencery“. Dalšími doporučovanými cestami je omezení dostupnosti alkoholu či třeba vyšší zdanění. Jako efektivní vidí souhrn více opatření. Naopak ocenil, že už od roku 1963 platí v Česku, dříve Československu, nulová tolerance alkoholu při řízení vozidel. 

Marketingový expert a spolupracovník Marketingového institutu Zdeněk Hašek připomněl, že  už dnes je reklama regulována (viz box), navíc existuje i oborové omezení, kdy jsou výrobci ještě přísnější než zákon. Zmínil také kampaň Pijte s rozumem. 

Zdůraznil rovněž, že mediální investice do reklamy na alkohol se za deset let zvedly o 90 procent, ale spotřeba klesla o šest procent. Podobně je tomu i v Německu či USA.

„Neplatí tedy, že vyšší investice do reklamy způsobují vyšší konzumaci,“ upozornil. On sám zastává liberální názor: „Stejně jako tři čtvrtiny Čechů si myslím, že omezování reklamy není řešením“. Připomněl i extrémy typu Skandinávie, kde je prakticky prohibice, i negativní zkušenosti s prohibicí v USA v letech 1919 až 1933. Domnívá se rovněž, že omezování reklamy deformuje trh a prospívá silným zavedeným značkám. Ztěžuje to tedy uvádění novinek, vstup nových hráčů na trh i situaci malých firem. 

Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky Vladimír Darebník se domnívá, že všichni výrobci alkoholu se chovají v propagaci velmi zodpovědně. „Téměř všichni mají své etické kodexy, jak propagovat“. Upozornil i na určitou klamavost statistik Českého statistického úřadu o spotřebě. Například v Praze jsou čísla výrazně ovlivněna turisty ze zahraničí či cizinci zde pracujícími. „Tato čísla se zneužívají v náš neprospěch,“ prohlásil.

Argumentoval také tím, že v Česku rychle narůstá spotřeba marihuany, která slouží jako náhrada alkoholu. Dodal, že mladí lidé, kteří stále více hrají na internetu různé počítačové hry, při tom nekonzumují alkohol. Další zpřísnění regulace nepovažuje za příliš vhodné. Soudí rovněž, že alkohol je jen jeden a existuje zde daňová diskriminace lihovin oproti pivu a vínu. 

Hlavní ekonom Roklenu Dominik Stroukal považuje současnou regulaci spíše za přehnanou, i vzhledem k tomu, jaké z ní má stát výnosy. Upozornil také, že jakákoliv daň vede k tomu, aby vznikl černý nebo šedý trh (v takovém případě ekonomická činnost není nelegální, ale stát přichází o daně). 

Reagoval tím i na chystané zvýšení spotřební daně v rámci připravovaného daňového balíčku. To by mělo vést například ke zdražení lihovin či tabákových výrobků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 23 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...