Volkswagen zatím odkládá rozhodnutí o továrně v Turecku. Důvodem je vojenská operace Ankary v Sýrii

Automobilový koncern Volkswagen zatím odkládá konečné rozhodnutí o výstavbě továrny v Turecku. Důvodem je mezinárodní kritika vojenských operací, které Ankara provádí v Sýrii, a také obavy z případného dopadu na pověst firmy, uvedl mluvčí společnosti. V továrně se mají vyrábět i vozy Škoda.

Na začátku měsíce Volkswagen oficiálně založil dceřinou společnost v Turecku, v západní provincii Manisa. Firma současně uvedla, že je v závěrečné fázi jednání o výstavbě továrny, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo.

„Situaci pečlivě sledujeme a s obavami se díváme na současný vývoj,“ prohlásil mluvčí s odkazem na vojenskou operaci v syrském pohraničí, kterou Ankara ospravedlňuje protiteroristickým tažením proti Kurdům. 

Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli prohlásila, že prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vyzvala k zastavení útoku. Jinak podle ní hrozí humanitární krize. Země Evropské unie se pak v pondělí dohodly na omezení vývozu zbraní do Turecka a americký prezident Donald Trump uvalil na zemi sankce.

O výstavbě nového závodu se mluví od loňského listopadu, kdy Volkswagen představil nový pětiletý plán zaměřený na výrobu elektrických aut. Předseda představenstva společnosti Škoda Auto Bernhard Maier v září na frankfurtském autosalonu uvedl, že konečné rozhodnutí o novém evropském výrobním závodě koncernu by mělo padnout do konce roku a že koncern stále vybírá ze dvou zemí. Podle zdrojů měly být těmito zeměmi Turecko a Bulharsko.

Podle dřívějších informací zdrojů by nová továrna měla ročně vyrábět 300 tisíc aut na export do východní Evropy. Závod by měl přijít na více než jednu miliardu eur (25,7 miliardy korun) a zaměstnat skoro 4000 lidí. Výstavba by mohla začít koncem příštího roku, výroba by mohla být zahájena v roce 2022. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 3 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 14 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 22 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled