Ruské síly oddělují v Manbidži syrskou armádu od turecké

Nahrávám video
Události: USA uvalily sankce na Turecko kvůli operaci v Sýrii
Zdroj: ČT24

Syrská armáda vstoupila do severosyrského města Manbidž, odkud se stáhla mezinárodní koalice, která tam doposud působila. Rusko je odhodláno zabránit střetu syrské a turecké armády a ruské síly začaly hlídkovat na linii mezi jednotkami obou zemí. Americký prezident Donald Trump vyzval svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana k okamžitému zastavení bojů proti Kurdům. Ministerstvo financí USA zařadilo na sankční seznam turecká ministerstva obrany a energetiky a také šéfy těchto resortů včetně ministra vnitra.

Město Manbidž, jež leží západně od Eufratu, pomáhala zajišťovat mezinárodní koalice, v níž byli kromě amerických také francouzští a britští vojáci. Tento kontingent se nyní stáhl a jeho místo zaujala syrská armáda.

Podle ruské tiskové agentury Interfax už kontrolují syrské jednotky tisíc kilometrů čtverečních v okolí Manbidže, ovládají vojenské letiště Tabka, dvě vodní elektrárny a několik mostů přes Eufrat.

Ruský zvláštní zmocněnec pro Sýrii Alexandr Lavrenťjev označil tureckou ofenzivu za nepřípustnou a poznamenal, že Moskva operaci neschválila. Potvrdil, že Rusko zprostředkovalo dohodu mezi syrskou vládou a syrskými Kurdy, na jejímž základě kurdské milice předaly vládním vojskům kontrolu nad územím v regionu.

Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Zdroj: syria.liveuamap.com

Rusko je v syrském konfliktu spojencem Damašku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí ujistil, že Moskva nechce zvažovat možnost, že by se ruští vojáci v Sýrii dostali s tureckou armádou do střetu.

Turecká armáda pokračuje v bombardování pohraničního Rás al-Ajnu a ohlásila další své dva mrtvé. Od začátku ofenzivy tak Turecko podle oficiálních zdrojů přišlo o šest vojáků. Ztráty v řadách arabsko-kurdské koalice SDF jsou v řádu desítek, přesný počet není znám.

Místa bojů už podle Kurdů opustilo zhruba čtvrt milionu civilistů. Byly zde zastaveny veškeré dodávky, svou činnost zde přerušily i humanitární organizace. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla nevylučuje, že se Turecko dopouští na syrských Kurdech válečných zločinů.

Ze syrského Rás al-Ajnu stoupá kouř po ostřelování tureckým dělostřelectvem
Zdroj: ČTK/AP/Cavit Ozgul

USA nebudou tureckou operaci tolerovat. Na představitele Erdoganova režimu uvalily sankce

Americký prezident Donald Trump je znepokojen nestabilitou v regionu, tureckou ofenzivu v Sýrii nehodlají Spojené státy tolerovat. Oznámil to americký viceprezident Mike Pence s tím, že Trump v pondělí telefonicky hovořil s vojenským představitelem Kurdů.

„Spojené státy americké nedaly Turecku zelenou k invazi do Sýrie,“ zdůraznil viceprezident, který se chystá na cestu do Ankary. 

Trump v pondělí na Twitteru avizoval, že již brzy nařídí uvalit sankce na turecké vládní představitele a další osoby zodpovědné za destabilizační akce na severovýchodě Sýrie. Krátce poté ministerstvo financí, které je správcem sankcí, oznámilo, že na černou listinu zařadilo dvě turecká ministerstva a tři turecké ministry: Hulusiho Akara (obrana), Süleymana Soylua (vnitro) a Fatiha Dönmeze (energetika).

„Spojené státy činí tureckou vládu odpovědnou za vystupňování násilí tureckými silami, ohrožení nevinných civilistů a destabilizaci regionu,“ prohlásil americký ministr financí Steven Mnuchin.

Zařazení na americký sankční seznam znamená, že veškerý majetek zmíněné trojice ministrů a také obou ministerstev na území USA bude zmražen. Těm, kteří se navíc se sankcionovanými osobami pokusí obchodovat či uzavírat transakce, hrozí rovněž zapsání na černou listinu. 

Erdogan chce do Sýrie v první vlně přesídlit milion uprchlíků

Operaci proti kurdským milicím na severovýchodě Sýrie zahájili Turci minulou středu krátce poté, co Washington oznámil opuštění regionu. Kurdské ozbrojené síly přitom několik posledních let bojovaly společně s USA proti Islámskému státu a ztratily kolem jedenácti tisíc bojovníků.

Západ postup Turecka odsoudil, to ale operaci hájí s tím, že cílem je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Ankara chce na tomto území vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka část z 3,6 milionu syrských uprchlíků.

„Zajistíme oblast od Manbidže po iráckou hranici a v první fázi umožníme milionu syrských uprchlíků vrátit se domů. Později zajistíme návrat dvou milionů lidí,“ prohlásil prezident Erdogan.

Podle něj oblast nejvíc ohrožují teroristické organizace, tedy Islámský stát stejně jako turecká Strana kurdských pracujících (PKK), milice syrských Kurdů YPG a hnutí FETÖ tureckého duchovního Fethullaha Gülena.

Fahrettin Altun z tiskového oddělení Erdoganova úřadu v úterý prohlásil, že operace v Sýrii bude pokračovat „s podporou nebo bez podpory“ světa. „Budeme dále bojovat proti teroristickým skupinám včetně IS, ať nás svět podpoří, nebo ne,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude kontrolovat celý jižní Libanon po řeku Lítání, řekl ministr Kac

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Litání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu.
před 1 hhodinou

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 6 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 7 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...