Podle Zaorálka nejsou závěry komise k OKD podložené. Pirát Černohorský oponuje: Máme nové důkazy

60 minut
Události, komentáře: Komise chce obvinit bývalého premiéra i ministry
Zdroj: ČT24

Závěry vyšetřovací komise k OKD, která chce podat řadu trestních oznámení, jsou podle ministra kultury a jejího bývalého člena Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nepodložené. Připomněl, že například expremiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) policie již kvůli privatizaci OKD vyšetřovala a případ odložila. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) je ale přesvědčen, že vyšetřovatelé neměli k dispozici všechny důkazy, které dali poslanci dohromady. Důkazů je podle něj dost. Černohorský a další člen komise Josef Hájek (ANO) hovořili o jejích závěrech v Událostech, komentářích. V pořadu 90' ČT24 se práci komise věnoval i její člen Leo Luzar (KSČM).

Lubomír Zaorálek musel vyšetřovací komisi k OKD opustit dříve, než skončila její práce, protože se v září stal ministrem. Nyní ale dal najevo, že s jejími závěry nesouhlasí. V komisi zastupoval ČSSD, na jejíž bývalé ministry míří část z trestních oznámení, která vyšetřovací komise připravila; ve finále tedy jednala bez zastoupení sociální demokracie.

„To, s čím přišla, čtrnáct trestních oznámení, nemá podloženo důkazy, žádnou evidencí,“ míní Zaorálek. Připomněl, že některé lidi, na které chtějí poslanci podat oznámení, již kvůli OKD policie vyšetřovala.

„Tvrdím, že všechna tato trestní oznámení prohrají. Na pana Sobotku bylo podáno trestní oznámení třikrát. Dokonce jsem byl u toho, když policie upozorňovala komisi, že to, co dává, není podložené,“ dodal.

Máme nové důkazy, ujistil šéf komise

Předseda vyšetřovací komise k OKD Lukáš Černohorský to však odmítl. „Nestřílíme od pasu, je to zpracované. Když se podíváte do přílohy, kde jsou skutky, ze kterých jsou ty osoby podezírány, tak je tam soupis možných trestných činů, kterých se mohly dopustit,“ upozornil.

Poslanci navíc podle něj shromáždili nové důkazy proti Sobotkovi nebo někdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Milanu Urbanovi (ČSSD). „Policie neměla třeba audionahrávku z vlády, která je docela důležitá. Tam se Milan Urban přiznává, že byl na jednání, na kterém dojednali s panem Sobotkou cenu. U soudu tvrdil, že se na vyjednávání ceny nepodílel,“ podotkl.

Člen komise za vládní ANO Josef Hájek potom odmítl tvrzení, kterým na závěry její práce reagoval bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Ten uvedl, že vnímá trestní oznámení jako politický krok. „Z mého pohledu byla komise absolutně apolitická,“ řekl Hájek.

Že komise vznikla až nyní, s mnohaletým odstupem, je podle něj důsledkem toho, jaká byla politická konstelace v minulosti. „Předcházející období, kdy byla ve většině ODS nebo ČSSD, neměla sněmovna sílu tuto komisi zřídit,“ soudí poslanec ANO a bývalý zaměstnanec OKD.

Podle Lukáše Černohorského cílí čtrnáct trestních oznámení na čtrnáct lidí. „Jedná se o různá časová období. Konkrétně u pana Sobotky je potřeba zdůraznit, že byl předsedou prezidia Fondu národního majetku, zároveň ministrem financí, který měl na starost vyjednávání o ceně. Problém nastal ve chvíli, kdy s panem Urbanem předložili cenu, která ve výsledku neodpovídala skutečné tržní ceně,“ řekl.

Upozornil, že nemuselo jít pouze o trestné činy podvodu, u Sobotky hovoří komise o případném zneužití pravomoci veřejného činitele. „Může to být i nedbalostní trestní čin, čili nemuseli to provést vědomě, ale svou nedbalostí způsobili státu škodu,“ podotkl Černohorský. 

Luzar: Vláda byla podvedena

Lubomír Zaorálek míní, že klíčové rozhodnutí pro další vývoj nemá na svědomí žádný sociální demokrat, protože padlo již v roce 1996, kdy byla ČSSD v opozici. Další z členů komise Leo Luzar (KSČM) ale řekl v Devadesátce ČT24, že i děním v 90. letech se poslanci zabývali. Poslanecká vyšetřovací komise k OKD podle něj odvedla velký kus práce i ve zmapování začátku privatizace OKD v roce 1993.

Osobně se pak domnívá, že členové vlády byli v roce 2004 podvedeni. V dobré vůli se domnívali, že minoritní podíl prodávají manažerům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi, ale již tehdy se vědělo, že za nimi stál finančník Zdeněk Bakala, řekl Luzar. Vinu za nesprávné informace nicméně klade tehdejším ministrům Sobotkovi a Urbanovi.

63 minut
Devadesátka ČT24: Trestní oznámení za privatizaci OKD
Zdroj: ČT24

Poslanec také kritizoval nízkou cenu prodeje, danou i nereálně ohodnocenými cenami bytů, které byly do privatizace zahrnuty. Dodal, že vyšetřovací komise pracovala se záznamy z jednání vlády i s privatizační smlouvou, která nebyla veřejná. „Doufám, že i vyšetřovatelé poznají, že je tam hodně nových věcí, podle kterých mohou jednat.“ K dosavadním vyšetřováním, která končila osvobozovacími rozsudky, řekl, že nebyla až tak důkladná a byla poplatná době, kdy probíhala.

Vyšetřovatelé by podle něj měli nyní minimálně zjistit, zda se tenkrát postupovalo správně, když byl do privatizace zahrnut i bytový fond. To klade komise za vinu tehdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému (dnes prezident Hospodářské komory ČR).

Řežábek: Neznámá smlouva a prošlá exkluzivita

Ekonom a přizvaný expert vyšetřovací komise OKD Pavel Řežábek uvedl, že se komisi podařilo zajistit dříve neznámou smlouvu. Podle ní firma Karbon Invest patřila do Bakalovy skupiny ještě předtím, než jí vláda minoritní podíl v OKD prodala. Prodej navíc probíhal na základě exkluzivity, která v té době již skončila, doplnil. 

Advokát Jaroslav Ortman je skeptický k výsledkům možného dalšího vyšetřování, už vzhledem k dlouhé době, která mezitím uběhla. Obnova řízení si podle něho vyžaduje nové důkazy, nikdy nepoužité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 13 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...