Podle Zaorálka nejsou závěry komise k OKD podložené. Pirát Černohorský oponuje: Máme nové důkazy

Nahrávám video

Závěry vyšetřovací komise k OKD, která chce podat řadu trestních oznámení, jsou podle ministra kultury a jejího bývalého člena Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nepodložené. Připomněl, že například expremiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) policie již kvůli privatizaci OKD vyšetřovala a případ odložila. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) je ale přesvědčen, že vyšetřovatelé neměli k dispozici všechny důkazy, které dali poslanci dohromady. Důkazů je podle něj dost. Černohorský a další člen komise Josef Hájek (ANO) hovořili o jejích závěrech v Událostech, komentářích. V pořadu 90' ČT24 se práci komise věnoval i její člen Leo Luzar (KSČM).

Lubomír Zaorálek musel vyšetřovací komisi k OKD opustit dříve, než skončila její práce, protože se v září stal ministrem. Nyní ale dal najevo, že s jejími závěry nesouhlasí. V komisi zastupoval ČSSD, na jejíž bývalé ministry míří část z trestních oznámení, která vyšetřovací komise připravila; ve finále tedy jednala bez zastoupení sociální demokracie.

„To, s čím přišla, čtrnáct trestních oznámení, nemá podloženo důkazy, žádnou evidencí,“ míní Zaorálek. Připomněl, že některé lidi, na které chtějí poslanci podat oznámení, již kvůli OKD policie vyšetřovala.

„Tvrdím, že všechna tato trestní oznámení prohrají. Na pana Sobotku bylo podáno trestní oznámení třikrát. Dokonce jsem byl u toho, když policie upozorňovala komisi, že to, co dává, není podložené,“ dodal.

Máme nové důkazy, ujistil šéf komise

Předseda vyšetřovací komise k OKD Lukáš Černohorský to však odmítl. „Nestřílíme od pasu, je to zpracované. Když se podíváte do přílohy, kde jsou skutky, ze kterých jsou ty osoby podezírány, tak je tam soupis možných trestných činů, kterých se mohly dopustit,“ upozornil.

Poslanci navíc podle něj shromáždili nové důkazy proti Sobotkovi nebo někdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Milanu Urbanovi (ČSSD). „Policie neměla třeba audionahrávku z vlády, která je docela důležitá. Tam se Milan Urban přiznává, že byl na jednání, na kterém dojednali s panem Sobotkou cenu. U soudu tvrdil, že se na vyjednávání ceny nepodílel,“ podotkl.

Člen komise za vládní ANO Josef Hájek potom odmítl tvrzení, kterým na závěry její práce reagoval bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Ten uvedl, že vnímá trestní oznámení jako politický krok. „Z mého pohledu byla komise absolutně apolitická,“ řekl Hájek.

Že komise vznikla až nyní, s mnohaletým odstupem, je podle něj důsledkem toho, jaká byla politická konstelace v minulosti. „Předcházející období, kdy byla ve většině ODS nebo ČSSD, neměla sněmovna sílu tuto komisi zřídit,“ soudí poslanec ANO a bývalý zaměstnanec OKD.

Podle Lukáše Černohorského cílí čtrnáct trestních oznámení na čtrnáct lidí. „Jedná se o různá časová období. Konkrétně u pana Sobotky je potřeba zdůraznit, že byl předsedou prezidia Fondu národního majetku, zároveň ministrem financí, který měl na starost vyjednávání o ceně. Problém nastal ve chvíli, kdy s panem Urbanem předložili cenu, která ve výsledku neodpovídala skutečné tržní ceně,“ řekl.

Upozornil, že nemuselo jít pouze o trestné činy podvodu, u Sobotky hovoří komise o případném zneužití pravomoci veřejného činitele. „Může to být i nedbalostní trestní čin, čili nemuseli to provést vědomě, ale svou nedbalostí způsobili státu škodu,“ podotkl Černohorský. 

Luzar: Vláda byla podvedena

Lubomír Zaorálek míní, že klíčové rozhodnutí pro další vývoj nemá na svědomí žádný sociální demokrat, protože padlo již v roce 1996, kdy byla ČSSD v opozici. Další z členů komise Leo Luzar (KSČM) ale řekl v Devadesátce ČT24, že i děním v 90. letech se poslanci zabývali. Poslanecká vyšetřovací komise k OKD podle něj odvedla velký kus práce i ve zmapování začátku privatizace OKD v roce 1993.

Osobně se pak domnívá, že členové vlády byli v roce 2004 podvedeni. V dobré vůli se domnívali, že minoritní podíl prodávají manažerům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi, ale již tehdy se vědělo, že za nimi stál finančník Zdeněk Bakala, řekl Luzar. Vinu za nesprávné informace nicméně klade tehdejším ministrům Sobotkovi a Urbanovi.

Nahrávám video

Poslanec také kritizoval nízkou cenu prodeje, danou i nereálně ohodnocenými cenami bytů, které byly do privatizace zahrnuty. Dodal, že vyšetřovací komise pracovala se záznamy z jednání vlády i s privatizační smlouvou, která nebyla veřejná. „Doufám, že i vyšetřovatelé poznají, že je tam hodně nových věcí, podle kterých mohou jednat.“ K dosavadním vyšetřováním, která končila osvobozovacími rozsudky, řekl, že nebyla až tak důkladná a byla poplatná době, kdy probíhala.

Vyšetřovatelé by podle něj měli nyní minimálně zjistit, zda se tenkrát postupovalo správně, když byl do privatizace zahrnut i bytový fond. To klade komise za vinu tehdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému (dnes prezident Hospodářské komory ČR).

Řežábek: Neznámá smlouva a prošlá exkluzivita

Ekonom a přizvaný expert vyšetřovací komise OKD Pavel Řežábek uvedl, že se komisi podařilo zajistit dříve neznámou smlouvu. Podle ní firma Karbon Invest patřila do Bakalovy skupiny ještě předtím, než jí vláda minoritní podíl v OKD prodala. Prodej navíc probíhal na základě exkluzivity, která v té době již skončila, doplnil. 

Advokát Jaroslav Ortman je skeptický k výsledkům možného dalšího vyšetřování, už vzhledem k dlouhé době, která mezitím uběhla. Obnova řízení si podle něho vyžaduje nové důkazy, nikdy nepoužité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 6 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 16 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled