Politici selhali, je třeba se vrátit k lidem. Jako řešení brexitu vidí Niedermayer referendum, nebo nové volby

26 minut
Luděk Niedermayer v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Jsme svědky selhání politického systému, který není schopný se dohodnout, řekl k současné nepřehledné brexitové situaci ve Spojeném království europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). V pořadu Interview ČT24 zmínil, že za racionální řešení by považoval vrátit se k lidem, kteří rozhodnutí o odchodu Britů z Evropské unie spustili, nebo vypsat nové parlamentní volby.

Když situaci nevyřeší britští poslanci, je „návrat k lidem“ jedním ze dvou čistě racionálních řešení, konstatoval europoslanec. Pod ním si představuje buď opakovat referendum o odchodu Velké Británie z EU, nebo udělat referendum o odchodové smlouvě. Ta přitom byla tento týden výraznou většinou členů britského parlamentu odmítnuta. 

Niedermayer připustil, že nové referendum by bylo znevážením demokracie, která jednou rozhodla, ale „jsme v situaci, kdy každé řešení je úplně špatné“. Dodal rovněž, že v původním referendu lidé nehlasovali o tom, zda Britové vystoupí, či nevystoupí ze společného trhu, zda vystoupí, či nevystoupí z celní unie, a každý to dnes interpretuje úplně jinak. 

Druhým možným řešením by byly podle europoslance nové volby, do nichž by strany musely přijít s jasnějším programem. V této souvislosti poznamenal, že labouristé jsou ochotni udělat pro nové volby všechno, zatímco konzervativci jsou rozpadnuti do mnoha názorových proudů a bez labouristů nedokážou sami řešení najít. 

„Je to absolutní chaos. Jedna z nejvíce respektovaných demokracií na světě se dostala do dříve nepředstavitelné situace. To je věc, na které se shodují snad všichni,“ zdůraznil.  

Prostor pro podnikatele

Europoslanec se v rozhovoru s Danielem Takáčem věnoval některým možným scénářům, jak se může současné brexitové jednání vyvinout. Při schválení odchodové smlouvy, kterou Londýn dojednal s EU, by krátkodobá změna byla malá. Vzájemný obchod by nebyl nijak narušen, jen firmy by s postupujícím časem zvažovaly, jak řešit zejména logistiku. 

V této souvislosti Niedermayer uvedl, že premiérka Theresa Mayová vyjednala v odchodové smlouvě přechodné období po 29. březnu, kdy má Británie z EU odejít. To by dalo podnikatelům prostor, aby se připravili na „ekonomické vzdálení Velké Británie od Evropské unie“. Mělo by trvat méně než dva roky a dát možnost vyjednat budoucí ekonomické vztahy. Aby byly buď tak vzdálené, jako má s EU Kanada, nebo tak blízké jako má s EU Norsko. 

Tvrdý brexit přinese recesi, soudí europoslanec

Další varianta by byla, že se obě strany domluví na prodloužení dohodovacího období. Europoslanec však upozornil, že Mayová stále trvá na odchodu 29. března a žádné prodloužení nechce. Tato varianta by navíc předpokládala, že se v tomto mezidobí něco stane a od toho se vše odvine. Tedy že Britové například rozhodnou o nových volbách, či o novém referendu. 

Pokud by došlo k tvrdému brexitu, znamenalo by to podle něj recesi na obou stranách, hlavně v Británii, jako slabší straně sporu. Bylo by zároveň nutné se rychle domluvit například na letech komerčních letadel, na celním režimu či na pracovních povoleních. Nejvyšší rizika vidí pro logistiku dodávek zboží a narušení současného Just in Time systému. Méně významné by pro něho byly nově vzniklé celní bariéry mezi Británií a Unií, protože současná cla se pohybují v řádu jednotek procent a vyšší jsou pouze u citlivých položek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 17 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...