Posouzení fúze Agrofertu a První žatecké se protahuje

Brno - Antimonopolní úřad bude posuzovat kontroverzní fúzi skupiny Agrofert Holding s První žateckou déle než zákonem stanovených pět měsíců. Nyní pozastavil běžící lhůty a vyžádal si od Agrofertu další podklady. Kdy verdikt padne, nyní nelze s určitostí říci. Případ vyvolal zájem médií poté, co se šéf úřadu Martin Pecina sešel v Praze v autosalonu s majitelem Agrofertu Andrejem Babišem.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) většinu fúzí vyhodnotí během kratší, měsíční lhůty. Pět měsíců si vyžádá jen ojediněle, na složitější případy. Spojení jedné z největších tuzemských zemědělských a potravinářských skupin a První žatecké je podle všeho komplikovanější než většina ostatních případů z poslední doby. ÚOHS ji posuzuje od ledna. Babišův holding v minulosti skoupil řadu menších podniků a úřad chce nyní pečlivě zvážit, zda by další posílení skupiny nemohlo poškodit trh.

„Firma už na některých trzích dosáhla takové velikosti, že by to mohl být problém,“ uvedl nedávno šéf sekce hospodářské soutěže ÚOHS Robert Neruda. Naznačil také, že pokud úřad fúzi povolí, bude to zřejmě s podmínkami, které zajistí rovnováhu na trhu. K tomu ÚOHS přistupuje jen velmi zřídka. Naprostou většinu z více než 150 posuzovaných fúzí za poslední skoro tři roky povolil bez podmínek.

Sám Babiš si prý několikrát stěžoval na průtahy v řízení, také proto se s ním Martin Pecina začátkem července sešel. Vysloužil si ostrou kritiku, zejména za to, že ke schůzce došlo mimo půdu úřadu. Šéf ÚOHS ale tvrdí, že schůzky mimo úřad jsou běžnou součástí jeho programu.

Agrofertu klesají zisky, přesto expanduje

Skupině Agrofert loni podle auditovaných výsledků klesl čistý zisk z 1,215 miliardy na 861,25 milionu korun. Její tržby naopak vzrostly z 15,94 miliardy korun v roce 2006 na 17,69 miliardy korun. Podle Babiše jsou za horším hospodářským výsledkem vysoké ceny energií a surovin. Dodal, že zisky skupiny, která značnou část produkce vyváží, snižuje i posilující koruna. „Výsledky, kterých jsme dosáhli, proto považuji za velký úspěch. V budoucnosti asi bude problém takovéto výsledky zopakovat,“ uvedl již dříve Babiš.

Skupina Agrofert loni přitom pokračovala v expanzi a koupila například druhou polovinu firmy Agrobohemia, dále společnosti Agrotec a Agri CS, OSEVA a Kostelecké uzeniny. V zahraničí Agrofert získal tři německé společnosti změřené na nákup zemědělských komodit, které by měly od příštího roku zásobovat řepkou nový provoz na její zpracování v Lovochemii Lovosice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 23 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...