I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.
Dienstbier řekl, že před 34 lety získali Češi a Slováci svobodu, kterou zatím neztratili. „V tomto směru jsme šanci nepochybně využili. Ale to, že v té době měl každý asi trochu jiné představy, jak svobodu naplnit, to je určitě také pravda,“ zmínil. Dodal však, že důležité bylo to, že se země přidala k evropským hodnotám svobody, demokracie či ochrany lidských práv.
Očekávání lidí však podle Dientsbiera zahrnovala například i zlepšení hospodářských a sociálních podmínek a také zlepšení ochrany životního prostředí. „V tomto směru se ledacos stalo, ale na druhou stranu i dnes je spousta lidí, kteří si asi nemyslí, že jejich sociální a ekonomické podmínky jsou natolik dobré, aby si stále cenili hodnot jako třeba svoboda,“ dodal.
„Těch posledních třicet let nám přineslo svobodu, demokracii, to, že lidé se mohou rozhodovat tak, jak chtějí, mohou svobodně vyjádřit svůj názor a naplňovat ten odkaz jako takový. To, že se nikdy nenaplní beze zbytku, ani když máme sebepropracovanější politickou změnu, i když se snažíme o transformaci, tak se těch chyb určitě udělá mnoho,“ uvedl Rakušan.
Ministr vnitra by ale určitě nepropadal tomu, čemu se podle něj občas říká „špatná nálada“. Připomněl, že Češi na tom nejsou zle, demokracii a svobodu totiž stále mají. „V tuto chvíli nemáme žádný závažný problém, který by znamenal systémové ohrožení toho, abychom tady nadále mohli žít. Na rozdíl od jiných zemí nedaleko od nás tady nemáme válku,“ dodal.
Podle Jakla byl pád komunismu v Československu součástí zhroucení celého komunistického systému. „U nás to mělo některá svá specifika, některé metody byly umělé, některé spontání. I dnes máme stejné problémy, úspěchy, štěstí, neštěstí i nemoci, jako má zbytek našeho světa, ke kterému se hlásíme,“ řekl.
Jakl přiznal, že listopadové oslavy ho dojímají i po 34 letech. „Tehdejší demonstrace jsem se osobně účastnil, tento den má tak pro mě osobní význam. Nepotřebuji se účastnit nějakých oficiálních akcí, rád si ta místa, na která si vzpomínám, projdu každý rok osobně,“ uvedl.
„Nová totalita“
Z úst některých lidí, dokonce i politiků, občas zaznívají názory, že v Česku vzniká nová totalita. Dienstbier to označil za nesmysl. „Stále jsme si svobodu udrželi. Někdo si může myslet, že současná vláda je špatná, a já bych s tím i souhlasil v řadě věcí, ale pořád máme možnost zvolit nějakou jinou. Ne že by se nabízely ideální varianty, ale to asi nebude nikdy pro nikoho,“ vysvětlil.
Například šéf hnutí ANO Andrej Babiš v pátek řekl, že média a vláda zprivatizovaly demokracii. „Tomu výroku nerozumím. Svobodu a demokracii buď máme, anebo o ni přijdeme, pokud si ji nebudeme vážit a nebudeme usilovat o to, abychom si ji zachovali,“ reagoval Dienstbier.
Někdy se říká, že demokracie v Česku je mladá a může být tak ohrožena. Jakl s tím ale nesouhlasí. „Na zakotvení základních institucí demokratického systému stačí několik let. Měly by vzniknout jasně definované politické strany s jasným programem, stát by měl mít dobře napsanou ústavu a aktivní občany,“ řekl.
Podle průzkumů si ale Češi váží demokracie méně než například v Německu nebo Rakousku, kde demokracii věří víc než sedmdesát procent lidí. V Česku je to zhruba polovina. Podle Rakušana jde o země, kde je tradice demokratického vývoje delší než u nás. „My jsme ji měli přerušenou dvěma totalitami – hnědou a rudou,“ uvedl. Dodal také, že na společenskou změnu a chápání demokracie nestačí jedna, možná ani dvě generace.
