Stát v září spustí dotační program Oprav dům po babičce – podle původního plánu. Potvrdil to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), a to i přes kritiku, kterou sklidil i v rámci koalice. Vládním stranám i opozici vadilo, že je podpora domácností příliš štědrá a že na ni dosáhnou i ti, kteří ji nepotřebují. Na zateplení starých domů získají předem až milion korun a od ledna i výhodnou půjčku. Nárok na podporu ale nakonec podle Hladíka budou mít jen rodiny s jednou nemovitostí. Podle resortu je hlavním cílem ušetřit energie a splnit klimatické závazky.
Program Oprav dům po babičce odstartuje v září. Dosáhnou na něj rodiny s jednou nemovitostí
Události: Stát v září spustí dotační program Oprav dům po babičce (zdroj: ČT24)
Dotace na komplexní renovace starých domů doplní podle šéfa resortu životního prostředí tradiční program Nová zelená úsporám. Pokračovat bude po letní dvouměsíční přestávce také od září.
„Oprav dům po babičce jako takový se měnit nebude. Dojde k drobnému zpřesnění, které jsme fakticky vždycky chtěli tak, aby tento dotační titul – na rozdíl od klasické Nové zelené úsporám – byl zacílen na rodiny, které vlastní jednu nemovitost,“ přiblížil Hladík. Současně zdůrazňuje vazbu, kterou oba programy mají.
Zateplení a komplexní renovace
V Česku se loni prodalo celkem šedesát tisíc tepelných čerpadel, což je dvojnásobek toho co předloni, přičemž podle šéfa společnosti Master Therm Jiřího Svobody prodejům pomáhá právě Nová zelená úsporám. Vyrábět začalo také 34 tisíc fotovoltaik (meziročně třikrát víc) a letos růst dál zrychluje.
Podle ministra životního prostředí by se ale Nová zelená úsporám měla vrátit k podstatě – k zateplování a komplexním renovacím, které mají co do energetických úspor největší efekt. Motivovat k nim mají i nové dotace Oprav dům po babičce, a to hlavně mladé rodiny se starším, často prázdným domem.
Výtky po oznámení programu mířily na to, že je moc štědrý. Podle kritiků by nárok měli mít jen lidé s nižšími příjmy nebo například menšími domy. „Majetkový test byl za nás úplné minimum, a to se podařilo vyjednat. Takže za mě je to posun k lepšímu. Je to také odstranění určitého nedostatku, který tam byl,“ zhodnotila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Otázka určitých majetkových testů je určitě věc, která by se podle nás měla propsat do všech vládních politik,“ dodal první místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Nárok na podporu by nakonec měly mít podle Hladíka pouze rodiny s jednou nemovitostí. „Diskuze proběhla s kolegy, já jsem za ni rád. Nejlepší energie je taková, která se vůbec nemusí vyrobit, a právě segment rodinných a bytových domů má ještě velký potenciál,“ uvedl.
Na renovace budov půjde v příštích letech několik desítek miliard. Stát na to využije modernizační fond a příjmy z emisních povolenek.
Obavy z krachu dodavatelů
Sama Nová zelená úsporám má nyní za sebou historicky nejsilnější období. Od předloňského září, kdy se naposledy měnily podmínky, přišlo 168 tisíc žádostí o dotace za 37 miliard. Suverénně vede zájem o fotovoltaiku, pořizuje si ji 117 tisíc domácností. Naopak zateplení budov netvoří ani desetinu žádostí. Vedle klasické funguje od ledna ještě Nová zelená úsporám Light pro seniory a rodiny s nízkými příjmy – 38 tisíc jich požádalo o čtyři miliardy, nejčastěji na výměnu oken a vstupních dveří.
Z průzkumu pro ČEZ vyplývá, že solární systémy nebo tepelná čerpadla si lidé pořizují hlavně v očekávání, že ušetří. Motivací je také soběstačnost, ekologie už méně. O investici se rozhodují v průměru čtvrt roku, a nyní i s obavami kvůli krachu některých dodavatelů.
„Češi, kteří si plánují pořídit fotovoltaiku nebo tepelná čerpadla, výběr dodavatele poměrně řeší a zohledňují v tuto chvíli hlavně jeho spolehlivost a stabilitu. To je zapříčiněno jednoznačně tím, že zaznamenali na jaře kauzu Malina Group,“ připomněl jednatel společnosti IBRS Miloš Rybáček.
„Diskvalifikovat všechny nově vzniklé projekty, firmy, to je špatné. Ale opravdu je dobré si dodavatele prověřit. Historie firmy je opravdu velké plus,“ poradil předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.