Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí šest podzemních zásobníků plynu od skupiny RWE. Dohromady mají kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Cílem nákupu zásobníků je podle Fialy získat kontrolu nad zacházením s plynem. Cenu zveřejní ve čtvrtek, kdy by měla být podepsána smlouva. Nákup by měl financovat samotný ČEPS z vlastních zdrojů. Návratnost investice bude podle premiéra do deseti let.
„Vlastnictví zásobníků dá státu jistotu, že bude schopen ovládat to, jak se bude s plynem v případě krize zacházet,“ řekl Fiala. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že nákup zásobníků je dalším krokem v rámci posilování české energetické bezpečnosti. Upozornil, že plyn minimálně do roku 2045 bude klíčovou surovinou pro rozvoj české energetiky, a proto je výhodné mít přímý a okamžitý vliv státu na strategickou infrastrukturu.
Skladovací kapacita pokryje až tři zimní měsíce
ČEPS koupí celou společnost RWE Gas Storage CZ, která zásobníky nyní vlastní. Podle ministerstva průmyslu a obchodu by to mělo pomoci zachovat současnou funkčnost a operabilitu společnosti. Největší je podzemní zásobník Dolní Dunajovice, který má kapacitu skoro miliardu metrů krychlových. Dohromady jde o většinu skladovací kapacity v Česku, která umožní pokrýt českou spotřebu až na tři celé zimní měsíce, uvedl Síkela.
„Už jsem před dvěma lety říkal, kupte to, stálo to dvanáct a půl miliardy. Cena by měla být stejná, nebo podobná, protože teď se to zase posunulo, že spotřebou plynu klesá poptávka. Pokud to bude za tuto cenu, tak je to určitě dobrý krok,“ přidal pohled analytik Vladimír Štěpán.
Akciová společnost ČEPS, kterou plně vlastní stát, působí jako výhradní provozovatel přenosové soustavy v Česku. Společnosti loni meziročně vzrostl zisk před zdaněním o 57 procent na 6,6 miliardy korun. Celkové výnosy meziročně stouply o 98,3 miliardy na 173,7 miliardy.
RWE Gas Storage CZ je se šesti zásobníky největším provozovatelem plynových zásobníků v Česku. V posledních třech letech podle MPO společnost hospodařila se ziskem 1,91 miliardy korun, naposledy v roce 2022 zisk činil 363 milionů. Dosud šlo o dceřinou společnost německé energetické firmy RWE. Ta v minulosti o prodeji zásobníků jednala například s ČEZ nebo Energetickým průmyslovým holdingem (EPH) miliardáře Daniela Křetínského, avšak bez výsledku.
Evropská komise posoudí půjčku ve výši 19,4 miliardy korun
Vláda ve středu také schválila žádost o redukovanou půjčku od Evropské komise ve výši 19,4 miliardy korun. Původní návrh počítal s 137,4 miliardy korun. Žádost české vlády posoudí Komise.
Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo získat 8,4 miliardy, vnitro osm miliard a resort průmyslu a obchodu tři miliardy korun. Peněz z půjčky se naopak vzdala ministerstva životního prostředí, dopravy, školství, práce a sociálních věcí a zdravotnictví.
Ministr průmyslu a obchodu Síkela uvedl, že Česko peníze využije na projekty v oblasti digitalizace, vývoje čipů a nových technologií a dostupného bydlení.
„Snížení vychází z jednání a konzultací s Evropskou komisí, které nám jasně ukázaly, že některé projekty bude lepší financovat ze státního rozpočtu, případně v případě projektů v oblasti dopravy například prostřednictvím půjčky od Evropské investiční banky. I s ohledem na to, že některé podmínky pro některé typy projektů tak, jak je připravila Evropská komise, jsou příliš svazující,“ řekl Síkela.
Ministerstvo vnitra v původním návrhu počítalo s využitím peněz z půjčky ve výši 6,5 miliardy, na nejnákladnější položku – kybernetickou bezpečnost – by ale nyní mělo přibýt dalších 1,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo půjčku využít na podporu projektů v mikroelektronice a komunikační technologii a na koinvestiční fondy pro rozvoj strategických technologií. Ministerstvo pro místní rozvoj by pak peníze mělo dát na dostupné bydlení.
Ministerstvo životního prostředí se vzdalo půjčky za podmínky, že dostane na program Nová zelená úsporám jiné půjčky z emisních povolenek v letech 2024 a 2025, a to vždy ve výši deset miliard korun. Resort dopravy nebude z půjčky hradit reformy a investice v železniční dopravě. Školství počítá s jinými zdroji na reformu školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) dopoledne avizoval, že financování reforem ozřejmí v pondělí 4. září společně s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Ministerstvo práce a sociálních věcí odstoupilo od podpory sociální infrastruktury ve výši pěti miliard korun, zdravotnictví nevyužije plánovanou půjčku 3,3 miliardy korun.
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost třicet let od data poskytnutí dané tranše.
