Rusko není zdaleka tak silné, řekl Pavel po jednání se Zelenským v Praze. Ten Česku poděkoval za pomoc

Nahrávám video

Ukrajinská protiofenziva ukazuje, že Rusko není zdaleka tak silné, jak se snažilo všechny přesvědčit. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Zelenskyj poděkoval za českou pomoc Ukrajině. To, co dělá Česko pro svobodu ukrajinského lidu, je znát, řekl. Český vládní speciál se Zelenským přistál na ruzyňském letišti ve čtvrtek krátce před osmou večerní. Letadlo doprovázela dvojice gripenů. Následně Zelenskyj zamířil na Pražský hrad, kde ho u Brány gigantů přivítal Pavel. Jde o Zelenského první návštěvu Česka od začátku obnovené ruské invaze.

„Je obdivuhodné, s jakým nasazením, s jakou vůlí se Ukrajina brání zpočátku obrovské přesile. Dnes se dá říct, že se síly pokud ne vyrovnaly, tak vyrovnávají, protože Ukrajina nejenže zahájila protiofenzivu, ale ukazuje, že Rusko zdaleka není tak silné, jak se snažilo nás všechny přesvědčit,“ poznamenal Pavel na tiskové konferenci po jednání se svým ukrajinským protějškem.

Zelenskyj řekl, že nynější ukrajinská protiofenziva není rychlá, ale že vojáci postupují kupředu, zatímco Rusové ustupují.

Pavel uvedl, že Zelenskyj je prvním ukrajinským prezidentem po čtrnácti letech, který navštívil Česko. Ocenil odvahu ukrajinského národa i Zelenského osobně, který v době ruské agrese a přímých hrozeb shání podporu pro svoji zemi mezi partnery a spojenci.

Ukrajina podle něj může nadále počítat s českou podporou. Vláda, ale i privátní společnosti a občané napadené zemi přispěli částkou 45 miliard korun, řekl. Česko podle Pavla poskytlo 676 kusů těžké techniky a protivzdušné obrany, 4,2 milionu kusů středorážové a velkorážové munice či 380 tisíc kusů dělostřelecké munice. „Nevidím jiné řešení konfliktu než ukrajinský úspěch. Pokud by uspělo Rusko, základy společnosti, ve které žijeme, budou významně otřeseny,“ zdůraznil.

Obnovu Ukrajiny, nejen poválečnou, ale i v době války, je nutné vidět jako příležitost i pro Českou republiku a české firmy, řekl dále Pavel. Příští týden podle něj Ukrajinu navštíví třicet českých podnikatelů s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným. 

Jednání o přístupu do NATO

Zelenskyj poděkoval za vřelé přivítání v Česku. „Česká účast na osudu Ukrajiny je znát, pociťujeme to na obraně, v politice, ve všem, co děláme,“ vyjmenoval. Česko je podle něj důležité v otázce vojenské pomoci Ukrajině, v dodávkách zbraní, v podpoře sankční politiky vůči Rusku, ale i v podpoře vstupu Ukrajiny do Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Ocenil i to, že Česko přijalo statisíce uprchlíků. „Sníme o dni, kdy budeme moci zaručit bezpečnost všem lidem a Ukrajinci se budou moci vrátit do své země,“ řekl.

Za ideální výstup nadcházejícího summitu NATO ve Vilniusu by považoval pozvánku Ukrajiny do NATO. Chápe ale, že může být složité, aby tento postoj získal stoprocentní podporu. „Myslím, že je ten správný okamžik ukázat jednotu a statečnost Aliance. Potřebujeme dát jasný signál, že pro nás je to zlomový okamžik,“ uvedl. Důležitým bodem jednání summitu je z hlediska Ukrajiny i debata o dalším balíčku obranné podpory, doplnil.

Je přesvědčen, že se Ukrajina součástí NATO stane. „Ukrajina nemá nyní pozvání v žádné formě. Myslím, že je potřeba ukázat celému světu a Rusku sílu Aliance a její jednotu,“ doplnil. Některé státy NATO se podle něj stále ještě ohlížejí na Moskvu.

Podle Pavla je v zájmu České republiky, aby Ukrajina v okamžiku, kdy válka skončí, zahájila jednání o přístupu do NATO. „Je to v zájmu i naší bezpečnosti, regionální stability, ale také ekonomické prosperity,“ zdůvodnil.

Na summitu NATO podle Pavla lídři zemí budou mluvit o určité institucionalizaci podpory Ukrajině prostřednictvím střednědobého plánu, který ji na pět let zafixuje. „Podpora bude vyjádřena i finančními prostředky ve výši pět set milionů eur (zhruba dvanáct miliard korun). Česká republika do této podpory je připravena přispět pět milionů eur (120 milionů korun),“ řekl Pavel. Zároveň bude pozice Ukrajiny posílena prvním jednáním Rady NATO-Ukrajina, míní.

Stejně tak bude Česko usilovat o to, aby přístupová jednání Ukrajiny o vstupu do Evropské unie byla zahájena do konce letošního roku, zopakoval Pavel svůj dlouhodobý postoj.

Zelenskyj varoval před ruskou propagandou

Hlavy států na Pražském hradě hovořily také o společné bezpečnosti, spolupráci na posilování obrany a na eliminaci „teroristického nebezpečí ze strany Ruska“, řekl Zelenskyj. To vztáhl především k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou Rusové okupují. Ukrajina tento týden uvedla, že se ji Rusko chystá obvinit z ostřelování elektrárny.

Zelenskyj v té souvislosti zmínil destruktivní vliv ruské propagandy. „Bohužel má vliv i na prostředí v České republice. Je třeba se před tím bránit,“ upozornil. Vybídl také k jednáním se třetími zeměmi a realizaci „mírového vzorce“ s jejich pomocí. „Je velice důležité, že Česká republika se při přijímání svých nezávislých rozhodnutí neohlíží na Moskvu,“ podotkl.

Zelenskyj se během čtvrteční návštěvy v Praze také setkal se čtrnáctiletým ukrajinským chlapcem Antonem, který bojuje s těžkou nemocí a podstupuje léčbu v České republice.

Pavel už před tiskovou konferencí na Twitteru uvedl, že na Hrad přicestoval muž, který svým odhodláním a statečností inspiruje celý svět. „Za Českou republiku ho dnes mohu znovu osobně ujistit, že v boji za svobodu a suverenitu není sám a nikdy nebude,“ napsal.

„Návštěva ukrajinského prezidenta má být vyjádřením ocenění podpory, kterou Česká republika poskytuje Ukrajině od začátku ruské agrese, a má přinést vzájemné ujištění, že tato podpora bude pokračovat,“ uvedla v tiskové zprávě Řeháková.

Areál Hradu je uzavřen

Na Hradčanském náměstí příjezd Zelenského v tradičním zeleném triku sledovaly za zátarasy desítky lidí, kteří rozvinuli transparent „Ukrajinu v NATO“ a drželi ukrajinské a české vlajky. Příjezd kolony ocenili potleskem. Příjezdu Zelenského přihlíželi také například hradní kancléřka Jana Vohralíková nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Areál Pražského hradu včetně zahrad a návštěvnických objektů byl ve čtvrtek kvůli návštěvě zhruba od třetí odpoledne uzavřen pro veřejnost. Novináři museli projít důkladnou bezpečnostní kontrolou. Hrad bude otevřen opět v pátek.

Policie na Twitteru uvedla, že zajištění bezpečnosti Zelenského v Praze je pro ni jedním z největších opatření, na kterém se kdy podílela.

Podle vládního mluvčího Václava Smolky vzlétl český vládní speciál se Zelenským ze Sofie v 18:21 hodin. Na plochu Letiště Václava Havla dosedl letoun v 19:54. V Bulharsku ukrajinský prezident jednal se svým protějškem Rumenem Radevem a premiérem Nikolajem Denkovem.

Zelenskyj se sejde s Vystrčilem a Pekarovou Adamovou

Zelenskyj bude v pátek jednat s premiérem Petrem Fialou, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (oba ODS) i šéfkou sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Potká se se členy vlády a parlamentu.

Prezident Zelenskyj nastupuje do českého vládního speciálu
Zdroj: Twitter / Václav Smolka

Význam Česka pro Ukrajinu

Politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov označil návštěvu Zelenského za významnou událost. Připomněl, že se chystá summit Severoatlantické aliance, který může rozhodnout o budoucím členství země napadené Ruskem.

„Mezi členy Aliance, typicky třeba Británie, začínají sílit hlasy, že by se těm středoevropským zemím, k nimž patříme, mělo více naslouchat. Tak je naprosto logické, že se prezident Zelenskyj snaží v tomto prostoru zvýšit šance Ukrajiny na to, že její požadavky, její představy, budou například na tom summitu lépe přijaty,“ řekl v rozhovoru pro ČT.

Ukrajinská hlava státu by po návštěvě Česka měla zamířit mimo jiné do Istanbulu, kde se podle tureckých médií sejde s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Cesta premiérů do Kyjeva

Na vůbec první zahraniční návštěvu od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 se Zelenskyj vydal loni 21. prosince do USA. Do té doby promlouval ke světové veřejnosti pouze ve videoprojevech při různých příležitostech. V polovině loňského června pronesla ukrajinská hlava státu on-line projev k českým poslancům a senátorům, který odvysílala i Česká televize.

Naopak vůbec první výpravy vysoce postavených zahraničních činitelů, kteří se vydali na Ukrajinu po začátku ruské invaze 24. února, se účastnil český předseda vlády společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckim a Slovinska Janezem Janšou. Ti v polovině března 2022 navštívili obléhaný Kyjev, kde jednali se Zelenským a předsedou tamní vlády Denysem Šmyhalem. Ukrajinský prezident označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem.

Loni v říjnu pak Fiala do Kyjeva dorazil s dalšími ministry na společné jednání české a ukrajinské vlády, kterého se zúčastnil i Zelenskyj. Český premiér se se Zelenským setkal také například na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC), který se konal na začátku června v Kišiněvě.

S Volodymyrem Zelenským se v pátek 28. dubna setkal také český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová. Do válkou sužované země přijeli krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala přes noc terčem nové série ruských raketových útoků. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Borodjanky. Český prezident pokračoval i do nedaleké Buči, jednal také s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Odpoledne musely obě hlavy státu kvůli leteckému poplachu v Kyjevě do hotelového krytu.

Následující den Pavel přijel na jihovýchod země do města Dnipro, které se o den dříve stalo terčem ruského útoku. Setkal se tam s šéfem správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem, se kterým jednal zejména o pomoci regionu. V neděli se pak státníci vrátili domů.

Vojenská podpora i pomoc uprchlíkům

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Kromě přímých dodávek z armádních skladů či zásob firem českého obranného průmyslu Česko podporuje Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.

Česko udělilo dočasnou ochranu zhruba půl milionu uprchlíkům z Ukrajiny, zhruba třetina se jich vrátila zpět. K letošnímu 18. červnu dostalo vízum k ochraně 344 800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do osmnácti let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý.

Česká republika přijala ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. V absolutních číslech je Česko třetí za Polskem a Německem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů. V závěrečném sněmovním kole je také protiobstrukční novela jednacího řádu. Jednání dolní komory bylo odpoledne přerušeno do 15:00.
09:00Aktualizovánopřed 19 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 24 mminutami

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
před 56 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 1 hhodinou

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V kauze otcem usmrcené dívky podal Tejc vedle kárné žaloby i podnět vůči OSPOD

V kauze tříleté Viktorky usmrcené otcem podal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) vedle kárné žaloby na soudkyni také podnět k prověření činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a zkoumá i související znalecké posudky. Ve středu připustil, že kárná žaloba za rozhodovací činnost soudce je hraniční. Uvedl ale, že je bude i nadále podávat na soudce, kteří podle jeho názorů nebudou pracovat dobře.
před 4 hhodinami

Evropský pohled