Rusko není zdaleka tak silné, řekl Pavel po jednání se Zelenským v Praze. Ten Česku poděkoval za pomoc

Nahrávám video
Tisková konference po jednání prezidentů Zelenského a Pavla
Zdroj: ČT24

Ukrajinská protiofenziva ukazuje, že Rusko není zdaleka tak silné, jak se snažilo všechny přesvědčit. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Zelenskyj poděkoval za českou pomoc Ukrajině. To, co dělá Česko pro svobodu ukrajinského lidu, je znát, řekl. Český vládní speciál se Zelenským přistál na ruzyňském letišti ve čtvrtek krátce před osmou večerní. Letadlo doprovázela dvojice gripenů. Následně Zelenskyj zamířil na Pražský hrad, kde ho u Brány gigantů přivítal Pavel. Jde o Zelenského první návštěvu Česka od začátku obnovené ruské invaze.

„Je obdivuhodné, s jakým nasazením, s jakou vůlí se Ukrajina brání zpočátku obrovské přesile. Dnes se dá říct, že se síly pokud ne vyrovnaly, tak vyrovnávají, protože Ukrajina nejenže zahájila protiofenzivu, ale ukazuje, že Rusko zdaleka není tak silné, jak se snažilo nás všechny přesvědčit,“ poznamenal Pavel na tiskové konferenci po jednání se svým ukrajinským protějškem.

Zelenskyj řekl, že nynější ukrajinská protiofenziva není rychlá, ale že vojáci postupují kupředu, zatímco Rusové ustupují.

Pavel uvedl, že Zelenskyj je prvním ukrajinským prezidentem po čtrnácti letech, který navštívil Česko. Ocenil odvahu ukrajinského národa i Zelenského osobně, který v době ruské agrese a přímých hrozeb shání podporu pro svoji zemi mezi partnery a spojenci.

Ukrajina podle něj může nadále počítat s českou podporou. Vláda, ale i privátní společnosti a občané napadené zemi přispěli částkou 45 miliard korun, řekl. Česko podle Pavla poskytlo 676 kusů těžké techniky a protivzdušné obrany, 4,2 milionu kusů středorážové a velkorážové munice či 380 tisíc kusů dělostřelecké munice. „Nevidím jiné řešení konfliktu než ukrajinský úspěch. Pokud by uspělo Rusko, základy společnosti, ve které žijeme, budou významně otřeseny,“ zdůraznil.

Obnovu Ukrajiny, nejen poválečnou, ale i v době války, je nutné vidět jako příležitost i pro Českou republiku a české firmy, řekl dále Pavel. Příští týden podle něj Ukrajinu navštíví třicet českých podnikatelů s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným. 

Jednání o přístupu do NATO

Zelenskyj poděkoval za vřelé přivítání v Česku. „Česká účast na osudu Ukrajiny je znát, pociťujeme to na obraně, v politice, ve všem, co děláme,“ vyjmenoval. Česko je podle něj důležité v otázce vojenské pomoci Ukrajině, v dodávkách zbraní, v podpoře sankční politiky vůči Rusku, ale i v podpoře vstupu Ukrajiny do Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Ocenil i to, že Česko přijalo statisíce uprchlíků. „Sníme o dni, kdy budeme moci zaručit bezpečnost všem lidem a Ukrajinci se budou moci vrátit do své země,“ řekl.

Za ideální výstup nadcházejícího summitu NATO ve Vilniusu by považoval pozvánku Ukrajiny do NATO. Chápe ale, že může být složité, aby tento postoj získal stoprocentní podporu. „Myslím, že je ten správný okamžik ukázat jednotu a statečnost Aliance. Potřebujeme dát jasný signál, že pro nás je to zlomový okamžik,“ uvedl. Důležitým bodem jednání summitu je z hlediska Ukrajiny i debata o dalším balíčku obranné podpory, doplnil.

Je přesvědčen, že se Ukrajina součástí NATO stane. „Ukrajina nemá nyní pozvání v žádné formě. Myslím, že je potřeba ukázat celému světu a Rusku sílu Aliance a její jednotu,“ doplnil. Některé státy NATO se podle něj stále ještě ohlížejí na Moskvu.

Podle Pavla je v zájmu České republiky, aby Ukrajina v okamžiku, kdy válka skončí, zahájila jednání o přístupu do NATO. „Je to v zájmu i naší bezpečnosti, regionální stability, ale také ekonomické prosperity,“ zdůvodnil.

Na summitu NATO podle Pavla lídři zemí budou mluvit o určité institucionalizaci podpory Ukrajině prostřednictvím střednědobého plánu, který ji na pět let zafixuje. „Podpora bude vyjádřena i finančními prostředky ve výši pět set milionů eur (zhruba dvanáct miliard korun). Česká republika do této podpory je připravena přispět pět milionů eur (120 milionů korun),“ řekl Pavel. Zároveň bude pozice Ukrajiny posílena prvním jednáním Rady NATO-Ukrajina, míní.

Stejně tak bude Česko usilovat o to, aby přístupová jednání Ukrajiny o vstupu do Evropské unie byla zahájena do konce letošního roku, zopakoval Pavel svůj dlouhodobý postoj.

Zelenskyj varoval před ruskou propagandou

Hlavy států na Pražském hradě hovořily také o společné bezpečnosti, spolupráci na posilování obrany a na eliminaci „teroristického nebezpečí ze strany Ruska“, řekl Zelenskyj. To vztáhl především k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou Rusové okupují. Ukrajina tento týden uvedla, že se ji Rusko chystá obvinit z ostřelování elektrárny.

Zelenskyj v té souvislosti zmínil destruktivní vliv ruské propagandy. „Bohužel má vliv i na prostředí v České republice. Je třeba se před tím bránit,“ upozornil. Vybídl také k jednáním se třetími zeměmi a realizaci „mírového vzorce“ s jejich pomocí. „Je velice důležité, že Česká republika se při přijímání svých nezávislých rozhodnutí neohlíží na Moskvu,“ podotkl.

Zelenskyj se během čtvrteční návštěvy v Praze také setkal se čtrnáctiletým ukrajinským chlapcem Antonem, který bojuje s těžkou nemocí a podstupuje léčbu v České republice.

Pavel už před tiskovou konferencí na Twitteru uvedl, že na Hrad přicestoval muž, který svým odhodláním a statečností inspiruje celý svět. „Za Českou republiku ho dnes mohu znovu osobně ujistit, že v boji za svobodu a suverenitu není sám a nikdy nebude,“ napsal.

„Návštěva ukrajinského prezidenta má být vyjádřením ocenění podpory, kterou Česká republika poskytuje Ukrajině od začátku ruské agrese, a má přinést vzájemné ujištění, že tato podpora bude pokračovat,“ uvedla v tiskové zprávě Řeháková.

Areál Hradu je uzavřen

Na Hradčanském náměstí příjezd Zelenského v tradičním zeleném triku sledovaly za zátarasy desítky lidí, kteří rozvinuli transparent „Ukrajinu v NATO“ a drželi ukrajinské a české vlajky. Příjezd kolony ocenili potleskem. Příjezdu Zelenského přihlíželi také například hradní kancléřka Jana Vohralíková nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Areál Pražského hradu včetně zahrad a návštěvnických objektů byl ve čtvrtek kvůli návštěvě zhruba od třetí odpoledne uzavřen pro veřejnost. Novináři museli projít důkladnou bezpečnostní kontrolou. Hrad bude otevřen opět v pátek.

Policie na Twitteru uvedla, že zajištění bezpečnosti Zelenského v Praze je pro ni jedním z největších opatření, na kterém se kdy podílela.

Podle vládního mluvčího Václava Smolky vzlétl český vládní speciál se Zelenským ze Sofie v 18:21 hodin. Na plochu Letiště Václava Havla dosedl letoun v 19:54. V Bulharsku ukrajinský prezident jednal se svým protějškem Rumenem Radevem a premiérem Nikolajem Denkovem.

Zelenskyj se sejde s Vystrčilem a Pekarovou Adamovou

Zelenskyj bude v pátek jednat s premiérem Petrem Fialou, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (oba ODS) i šéfkou sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Potká se se členy vlády a parlamentu.

Prezident Zelenskyj nastupuje do českého vládního speciálu
Zdroj: Twitter / Václav Smolka

Význam Česka pro Ukrajinu

Politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov označil návštěvu Zelenského za významnou událost. Připomněl, že se chystá summit Severoatlantické aliance, který může rozhodnout o budoucím členství země napadené Ruskem.

„Mezi členy Aliance, typicky třeba Británie, začínají sílit hlasy, že by se těm středoevropským zemím, k nimž patříme, mělo více naslouchat. Tak je naprosto logické, že se prezident Zelenskyj snaží v tomto prostoru zvýšit šance Ukrajiny na to, že její požadavky, její představy, budou například na tom summitu lépe přijaty,“ řekl v rozhovoru pro ČT.

Ukrajinská hlava státu by po návštěvě Česka měla zamířit mimo jiné do Istanbulu, kde se podle tureckých médií sejde s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Cesta premiérů do Kyjeva

Na vůbec první zahraniční návštěvu od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 se Zelenskyj vydal loni 21. prosince do USA. Do té doby promlouval ke světové veřejnosti pouze ve videoprojevech při různých příležitostech. V polovině loňského června pronesla ukrajinská hlava státu on-line projev k českým poslancům a senátorům, který odvysílala i Česká televize.

Naopak vůbec první výpravy vysoce postavených zahraničních činitelů, kteří se vydali na Ukrajinu po začátku ruské invaze 24. února, se účastnil český předseda vlády společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckim a Slovinska Janezem Janšou. Ti v polovině března 2022 navštívili obléhaný Kyjev, kde jednali se Zelenským a předsedou tamní vlády Denysem Šmyhalem. Ukrajinský prezident označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem.

Loni v říjnu pak Fiala do Kyjeva dorazil s dalšími ministry na společné jednání české a ukrajinské vlády, kterého se zúčastnil i Zelenskyj. Český premiér se se Zelenským setkal také například na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC), který se konal na začátku června v Kišiněvě.

S Volodymyrem Zelenským se v pátek 28. dubna setkal také český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová. Do válkou sužované země přijeli krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala přes noc terčem nové série ruských raketových útoků. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Borodjanky. Český prezident pokračoval i do nedaleké Buči, jednal také s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Odpoledne musely obě hlavy státu kvůli leteckému poplachu v Kyjevě do hotelového krytu.

Následující den Pavel přijel na jihovýchod země do města Dnipro, které se o den dříve stalo terčem ruského útoku. Setkal se tam s šéfem správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem, se kterým jednal zejména o pomoci regionu. V neděli se pak státníci vrátili domů.

Vojenská podpora i pomoc uprchlíkům

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Kromě přímých dodávek z armádních skladů či zásob firem českého obranného průmyslu Česko podporuje Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.

Česko udělilo dočasnou ochranu zhruba půl milionu uprchlíkům z Ukrajiny, zhruba třetina se jich vrátila zpět. K letošnímu 18. červnu dostalo vízum k ochraně 344 800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do osmnácti let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý.

Česká republika přijala ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. V absolutních číslech je Česko třetí za Polskem a Německem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 16 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 16 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 17 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
včera v 20:19

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánovčera v 19:44
Načítání...