Česko letos dodalo Ukrajině 24 tanků a 76 bojových vozidel, řekl Fiala po schůzce s Černochovou a Řehkou

2 minuty
Události: Bilanční návštěva – náčelník generálního štábu Karel Řehka, ministryně Jana Černochová a premiér Petr Fiala
Zdroj: ČT24

Česko letos poskytlo Ukrajině 24 tanků, 76 bojových vozidel pěchoty, 16 speciálních vozidel pro systém protivzdušné obrany a také tisíce nábojů. Po schůzce s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Setkali se krátce před prvním výročím od Řehkova nástupu do čela štábu a zároveň si v těchto dnech celá Armáda České republiky připomíná třicáté výročí své existence.

Petr Fiala, Jana Černochová a Karel Řehka se sešli k bilanční schůzce také nedlouho předtím, než začne Poslanecká sněmovna projednávat obrannou dohodu se Spojenými státy. Premiér Fiala její podepsání a následnou ratifikaci označil za dluh, který Česko mělo.

„Paní ministryně napravuje to, co jsme jako členská země NATO a jako stát, který má dlouhodobě výborné vztahy s USA, měli mít už dávno, tedy obrannou smlouvu s naším nejvýznamnějším partnerem. Všechny sousední státy tuto smlouvu už mají. (…) Z východního křídla Aliance jsme poslední země,“ řekl předseda vlády.

Zároveň zdůraznil, že mimo jiné Spojené státy, ale také další země již vynahrazují Česku podporu Ukrajiny po začátku ruské agrese vůči ní. ČR tehdy dokázala napadenému státu rychle poskytnout svoji starší vojenskou techniku, dostane za to vrtulníky i tanky západní provenience.

Podle Fialy konkrétně poslalo Česko letos od ledna do května Ukrajině 24 tanků, 76 bojových vozidel, 16 speciálních vozidel pro systém protivzdušné obrany, 57 tisíc nábojů pro kanony a houfnice, 645 protitankových střel a 144 protiletadlových prostředků. Součástí dodávek byly i další vojenský materiál, výstroj, náhradní díly, pohonné hmoty či materiál radiační, chemické a biologické ochrany. Vláda podle premiéra také koordinovala dodávku dalších stovek kusů těžké vojenské techniky formou licencí či spoluprací se zahraničními partnery.

Údaje, které zveřejnil premiér, jsou v některých ohledech blízko, nebo dokonce výše než loňské dodávky výzbroje na Ukrajinu. Loni poskytlo ministerstvo obrany Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty nebo 13 samohybných kanónových houfnic.

Ministryně Černochová doplnila, že v zásobách armády je stále technika, kterou lze Ukrajině poskytnout. Náčelník generálního štábu Karel Řehka podle ní možnosti pravidelně vyhodnocuje.

Černochová: Léta se z obrany peníze jen braly, je potřeba vrátit je

Oba politici připomněli, že Česko navyšuje svůj obranný rozpočet a vláda počítá s tím, že napřesrok půjdou na obranu již slíbená dvě procenta HDP. „Dvě procenta jsou podlaha. I země jako Německo, které závazky neplnily, přistupují ke dvěma procentům stejně zodpovědně jako Česká republika,“ poznamenala Černochová. Připustila, že v době úsporných opatření je složité takové výdaje vysvětlovat, je ale podle ní potřeba vzít také v úvahu, že se dlouho „z resortu obrany peníze pouze braly“.

Fiala hovořil o zakázkách mimo jiné na bojová vozidla CV90 nebo vyjednávání o možném nákupu stíhaček F-35. Karel Řehka se zmínil také o tom, že se armáda musí připravit na hrozbu konfliktu. „Musíme se dlouhodobě do budoucna připravovat na ozbrojený konflikt vysoké intenzity a většího rozsahu. (…) To se odrazí v koncepci výstavby AČR,“ řekl.

Upozornil, že NATO připravuje obranné plány, které počítají s novou strukturou ozbrojených sil. „Klade to daleko větší nároky na připravenost. Až 300 tisíc vojáků bude v nejvyšším stupni připravenosti do deseti nebo třiceti dnů,“ uvedl Řehka.

Co se týče zapojení českých vojáků v zahraničí, Česko podle Černochové jedná s dalšími zeměmi z regionu o všech variantách a možnostech. Napoví podle ní nadcházející summit NATO ve Vilniusu. „Resort ministerstva obrany a armády i náčelník generálního štábu počítají s různými variantami, kde by v budoucnu vojáci působili a plnili úkoly,“ uvedla.

Premiér zdůraznil, že víkendové dění v Rusku podle něj potvrzuje správnost posilování východního křídla NATO. Míní, že se situace v Rusku může velmi rychle stát nestabilní. „Jsou tam armády soukromého a polosoukromého charakteru, situace se může kdykoliv změnit v nestabilitu, což může být extrémně nebezpečné. Je potřeba to nepodceňovat,“ řekl.

Podle Jany Černochové připravuje ministerstvo obrany obrannou strategii, chce ji mít hotovou do září. Vychází v ní z poznatků z rusko-ukrajinské války. „Na základě požadavků vojáků jsme měnili například specifikaci na pořízení dronů, protože právě v souvislosti s válkou na Ukrajině armáda zcela logicky některé akvizice přehodnocuje,“ uvedla.

Druhá schůzka v krátké době

Fiala a Černochová se s Řehkou sešli podruhé v krátké době. Jednali i koncem května v situaci, kdy se v médiích objevily informace o údajných sporech mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu, přičemž podle některých spekulací Řehka uvažoval o rezignaci. Fiala po schůzce řekl, že jednání ukázalo, že mezi Řehkou a Černochovou není žádný spor. Hovořili podle premiéra o tom, jak zlepšit spolupráci mezi vojenskou a civilní částí ministerstva obrany.

Černochová poté mluvila v rozhovoru pro Český rozhlas o tom, že měla podezření na korupci v armádě, a proto od Řehky načas převzala personální agendu. Dohlížela třeba na výjezdy plukovníků na zahraniční kurzy nebo spolurozhodovala o jejich povyšování. Upozornila však, že již náčelníkovi generálního štábu pravomoci vrátila.

Řehka do čela štábu přišel loni 1. července

Karel Řehka nastoupil do funkce náčelníka generálního štábu v polovině roku 2022 po rezignaci svého předchůdce Aleše Opaty. Do funkce přišel zvenčí – někdejší prostějovský průzkumník a pozdější velitel 601. skupiny speciálních sil v roce 2020 z armády odešel a stal se ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Odtud se vrátil po dvou letech do nejvyšší armádní pozice.

Kromě toho, že si Černochová nevybrala za Opatova nástupce nikoho z dosavadních představitelů generálního štábu, vzbudila menší diskuse i tehdejší Řehkova hodnost. V roce 2016 byl sice jmenován generálem, ale když ministryně s jeho jménem přišla, měl nejnižší generálskou hodnost brigádního generála. To již neplatí, bezprostředně před nástupem na generální štáb jej tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval generálmajorem a letos ho nový prezident Petr Pavel povýšil na generálporučíka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 17 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 51 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
17:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 3 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
12:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 5 hhodinami
Načítání...