Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.
Přetrvávající problémy ve školství dle Zajíčkové komplikují práci ředitelům, zřizovatelům škol a učitelům. „Začíná to už v mateřské školce,“ podotkla. Tam by měly být děti od tří do šesti let věku, nicméně kvůli vysokému počtu odkladů jsou v nich i děti sedmileté či osmileté, upozornila. Starší děti pak podle Zajíčkové blokují místa tříletým.
„Pak se to začne kumulovat a přechází to na základní školu, která je devítiletá. Ukazuje se, že devět let dnes nedostačuje, že je potřeba prodloužit povinné vzdělávání a přesunout ho na střední školu,“ poznamenala. Problémem jsou podle ní pak samotné přijímací zkoušky na střední školy, kam se letos hlásil rekordní počet žáků.
Proč se tyto věci nezačaly řešit dříve, je podle ní do určité míry dáno systémem. „Za kapacity zodpovídají výhradně komunální politici, (…) Obce zřizují základní školy, kraje zřizují střední školy. Ty zřejmě nedostatečně pracovaly s demografickými křivkami, vývojem. A tohle je potom ten důsledek,“ míní Zajíčková.
Gargulák: Změnil se celkový diskurz
S demografickým růstem se dle analytika Garguláka skutečně nepočítalo, podle něj zvláště v koncentrovaných lokalitách kolem Prahy a Středočeského kraje. Tehdy se ale změnil také celkový diskurz, jak poznamenal. „Debata před deseti lety byla rámována nesmyslnou polarizací mezi gymnázii a učňovskými obory,“ uvedl s tím, že se tak změnilo přemýšlení učitelů, rodičů i žáků o tom, jak má být strukturována vzdělávací dráha.
„Lidé vnímali to, že v patnácti letech není možné být příliš specializován, a v ten moment je poptávka daná po všeobecně vzdělávacích oborech,“ uvedl s tím, že nejde jen o gymnázia, ale celkově obory maturitní. „Aspirace rostou, a my nechceme patnáctileté dítě nutit rozhodovat se pro obor, který je velmi úzce specializovaný,“ upřesnil.
Co se týče řešení, to si dle analytika stát připravil před deseti lety, když byl ministrem školství nynější premiér Petr Fiala (ODS). „Byla strategie do roku 2020 a ta velmi konkrétně hovořila o tom, že se má proměnit oborová struktura středních škol, má se posilovat všeobecný základ a specializace,“ připomněl Gargulák. Politická realita však byla jiná, dodal.
Zrušení devátých tříd a úprava hygienických norem
Zajíčková by spolu se zavedením povinného dvouletého studia na střední škole chtěla prosadit i zrušení devátých tříd. Když se totiž podle ní v devadesátých letech znovuzaváděly, důvodem bylo, aby dětem, které již v dalším studiu pokračovat nechtějí, bylo patnáct let. „To už je překonané, všichni chceme, aby mladí lidé pokračovali ve vzdělávání. (…) Takže to je ten důvod, je to změna klimatu, potřeb,“ ujasnila.
„Když už by tato změna měla nastat, je potřeba přemýšlet nad tím, jak to rozložit v čase a jak celý proces odřídit, aby vedl k nějaké kvalitativní změně. Tak aby byl důraz na kvalitu, to je důležité,“ míní Gargulák.
Pracuje se rovněž na vyhlášce, která upraví hygienické normy pro školy. Dle Zajíčkové by měla odstranit přehnané limity na školní prostory a zobecnit některá současná pravidla. Původní vyhláška je z roku 2005, upozornila s tím, že od té doby se významně změnil způsob výuky ve školách a pokročily technologie. Vyhlášku je podle ní nutné rychle novelizovat, aby se usnadnila cesta pro rekonstrukce škol a přístavby, které umožní zřizovatelům navyšovat kapacity.
Zásadní je dle Zajíčkové celková reforma školství, vládní strany na ní musí najít shodu i s opozicí. „Bude během na delší trať. Musíme najít takovou shodu, aby byla udržitelná, smysluplná a racionální,“ doplnila.
„Myslím, že je nějaká shoda na těch trendech, směru, cílech. Úplně přesně ale není jasné, jakými konkrétními nástroji se budou jednotlivé kroky dít. To je nutné dobře vykomunikovat a připravit,“ okomentoval Gargulák.
