Stát je na útlum rodných čísel dávno připraven, říká Profant. Neměňme, co funguje, vyzývá Králíček

Nahrávám video

Na upozadění rodných čísel je stát připraven, náklady budou ve stovkách tisíc, ne v miliardách, řekl náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). S tím nesouhlasí člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (ANO) a vyzývá, aby se neměnilo něco, co funguje. Hosté Událostí, komentářů řešili i bezpečnostní aspekt rodných čísel a jejich možné zneužití.

„Nikdy nebylo v plánu rušení rodných čísel. V plánu už od roku 2009 je útlum. To znamená, postupně omezit tento identifikátor, který má spoustu problémů,“ říká Profant s tím, že vláda tak předchází problémům, místo aby je později musela hasit.

Rodná čísla mají podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) zůstat v řidičských průkazech či pasech. Podle Profanta zmizí z občanských legitimací proto, že na nich je příliš mnoho osobních údajů. „Když potřebujete prokázat plnoletost nebo takovéhle věci, je úplně zbytečné, abyste předával tolik údajů, kolik tam je,“ míní náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci.

Králíček ale plánu oponuje s tím, že není prioritou, a to ani v digitalizaci. Současný kabinet kritizuje za „tragickou komunikaci“, věc podle něj přinese zmatek. „Vicepremiér Bartoš nebyl schopen za více než čtrnáct dní reagovat (…) a nebyl schopen přijít s konkrétními informacemi,“ sepsul ministra poslanec ANO s tím, že ani páteční brífink to nezměnil.

„Já se ptám, jestli je na to opravdu připraveno například ministerstvo práce a sociálních věcí, které vydává dávky. Protože senioři se nejčastěji na České poště, kam si chodí pro důchody, na úřadech práce, prokazují občankou s rodným číslem. Pro člověka jako pro občana je to ten zásadní identifikátor,“ je přesvědčen Králíček.

Svou kritiku opírá mimo jiné o zavádění datových schránek pro fyzické nepodnikající osoby. „Argument byl právě nějakou digitální vzdělaností, gramotností. Teď sebereme to, co funguje dlouhá léta, rodné číslo, které si všichni pamatují, kterým se identifikujeme i v soukromém sektoru. Já se nedivím zděšení v bankovní asociaci, v leasingových společnostech,“ dodává člen sněmovního výboru pro bezpečnost.

Vyzývá k odložení změn minimálně do roku 2028, potřeba je podle něj diskuze nad tím, jestli jsou vůbec potřeba.

Spor o zneužití osobních dat

Profant upozorňuje, že rodné číslo mohou snadno zneužít podvodníci. Za příklad dává stará DIČ, která údaj obsahují: „Tam visí i věk, to znamená, že vy si třeba z veřejného rejstříku můžete vytipovat třeba seniory.“

Poslanec ANO připomíná, že v současnosti je ochrana osobních údajů robustnější než v minulosti, odkazuje třeba k GDPR.

„Zneužitelné dneska máte cokoliv. Zneužitelnou máte elektronizaci a vezměte si, jak se dneska chováme k našemu soukromí prostřednictvím chytrých telefonů. A my tady žehráme na jedno rodné číslo, že je najednou nebezpečné,“ oponuje Králíček. „Pokud vláda cítí nebezpečí, pojďme hledat v legislativních prostorech, ale rozhodně ne v tom, že najednou budeme měnit rodná čísla.“

Je stát připraven?

Částku 56 miliard korun, na níž studie, kterou si dle Bartoše zadaly Česká asociace pojišťoven, Česká bankovní asociace a Česká leasingová a finanční asociace, vyčísluje náklady na odklon od rodných čísel, považuje Profant za „vycucanou z prstu“. „Stát je na to dávno připraven,“ ujišťuje, „je to požadavek za nějaké stovky tisíc, nikoliv za miliardy.“

„Není to nějaká hurá akce, která by se stala teď, která by souvisela s touto vládou, je to akce dlouhodobě plánovaná, na kterou se všichni samozřejmě připravovali, postupně došlo k nastavení na straně státu,“ zdůrazňuje náměstek.

Na námitku, že zákon platí od roku 2009 a debatovat se už mohlo, Králíček reaguje: „Diskuze byla, ale nebyla to priorita, stát na to nebyl připraven a nebylo to relevantní.“

Profant upozornil, že příslušný zákon se naposledy měnil v listopadu 2022 a sněmovním zpravodajem byl tehdy právě Králíček. „Kdyby to hnutí ANO opravdu trápilo, rozhodně mohl navrhnout delší odložení. Ale nestalo se. Tady vidíme tu zbytečnou účelnost,“ poznamenává náměstek.

Králíček to považuje za nesmysl. Pozměňovací návrh se prý týkal insolvenčního rejstříku a panovala jasná dohoda, že během roku se bude diskutovat, co dál. „Nebylo na to ani vnitro připravené, ani stát na to nebyl připravený.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.