Další státní výdaje se příští rok zvýší více, než se čekalo. Platby zdravotního pojištění za děti či důchodce výrazně zvedne vysoká inflace. Podobně jako u penzí je zdražování spolu s růstem mezd i pro tuto valorizaci rozhodující. Automaticky porostou úhrady za státní pojištěnce příští rok vůbec poprvé. Vláda tak bude muset příští rok poslat do zdravotnictví zhruba o sedm miliard více, než zamýšlela. Ministr financí by do budoucna chtěl automatické zvyšování státních plateb zdravotního pojištění zpomalit, s tím ale nesouhlasí šéf resortu zdravotnictví a opozice.
Děti, důchodci či lidé v evidenci úřadů práce — to jsou skupiny, za které pojistné platí stát. Částka se má nově stanovovat automaticky dle obdobného valorizačního mechanismu, jako se zvyšují důchody, tedy na základě vývoje reálných mezd a inflace.
Nyní stát posílá 1900 korun měsíčně. Původně se očekávalo, že to bude v roce 2024 o osmdesát dva korun více a v roce 2025 tato částka přesáhne dva tisíce. Jenže dle nové predikce ministerstva financí tuto hranici přesáhne již příští rok. Tím narostou i výdaje státního rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tak chce změnit pravidla pro valorizaci.
„Pokud dojde k úpravě valorizačního vzorce v řádných valorizačních termínech, tak je logické, že by se to promítlo i do plateb za státní pojištěnce, protože je to stejný mechanismus. Zatím ale nepadlo rozhodnutí,“ upřesnil ministr.
Válek: Valorizační vzorec se měnit nemůže, chceme předvídatelnost
Podle ministerstva zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je stávající mechanismus vyhovující. Měnit ho zejména kvůli předvídatelnosti vývoje těchto plateb nechce. „Zásadní pilíř toho programu byl, že uděláme co nejlepší předvídatelnost plateb za pojištěnce včetně pojištěnců státních. Proto se změnou valorizačního vzorce nepočítám,“ prohlásil Válek.
Podle dalších zástupců vládní koalice je navázání na inflaci problematické. Jsou tak připraveni o změně pravidel jednat. „Není účelem, aby tam potom ležely na účtech zdravotních pojišťoven desítky miliard a mezitím nám ty peníze ve státním rozpočtu na jiné, také důležité priority chyběly. Takže je potřeba toto vyvážit,“ míní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Domnívám se, že debata musí nastat, a je možné, že se to změní už pro příští rok,“ soudí poslanec a člen předsednictva STAN Jan Kuchař.
„Za nás je důležité, aby se pořádně vyhodnotilo, jak to proběhne letos. Ať máme data, o která se opřít. V Pirátech si myslíme, že dlouhodobé vzorce jsou užitečné, jen je potřeba je vyladit,“ okomentovala místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Pojišťovny potřebují peníze na léčbu lidí, míní opozice
Opozice zastoupená v Poslanecké sněmovně pravidla pro automatické zvyšování plateb za státní pojištěnce měnit nechce. Dle opozičních klubů právě současný zákon zajišťuje, aby měly zdravotní pojištovny dostatek financí na léčení pacientů.
„Je potřeba si uvědomit, že inflace drtí i zdravotnictví. Nemocnice platí vyšší výdaje za energie, vodu, je zde tlak na zvyšování platů zdravotníků,“ podotkla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Pokud by inflaci nepokrývalo navýšení příspěvků, omezila by se zdravotní péče. To by dopadlo na občany, pacienty, a to v žádném případě nechceme,“ prohlásil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Přesné statistiky, ze kterých se výše plateb za státní pojištěnce odvíjí, bude znát vláda letos v létě. Do konce září pak na jejich základě musí připravit nařízení, podle kterého se budou stanovovat.
Loni odešlo z veřejného zdravotního pojištění na péči přes 430 miliard korun. Dle ministerstva financí přibylo na účtech pojišťoven pět miliard. Rezervy tak celkem činí 57 miliard korun. Letos se ovšem pravděpodobně o něco ztenčí.
Zhruba třetinu peněz do systému posílá stát. Platí odvody za skoro šest milionů lidí. Výdaje státu za tyto platby postupně rostou. Letos již podle odhadů překročí 140 miliard korun, před pěti lety nebyly ani poloviční.
