Platby za státní pojištěnce vzrostou více, než se čekalo. Stanjura chce úpravu valorizace, Válek nesouhlasí

5 minut
Události: Platby za státní pojištěnce vzrostou více, než se čekalo
Zdroj: ČT24

Další státní výdaje se příští rok zvýší více, než se čekalo. Platby zdravotního pojištění za děti či důchodce výrazně zvedne vysoká inflace. Podobně jako u penzí je zdražování spolu s růstem mezd i pro tuto valorizaci rozhodující. Automaticky porostou úhrady za státní pojištěnce příští rok vůbec poprvé. Vláda tak bude muset příští rok poslat do zdravotnictví zhruba o sedm miliard více, než zamýšlela. Ministr financí by do budoucna chtěl automatické zvyšování státních plateb zdravotního pojištění zpomalit, s tím ale nesouhlasí šéf resortu zdravotnictví a opozice.

Děti, důchodci či lidé v evidenci úřadů práce — to jsou skupiny, za které pojistné platí stát. Částka se má nově stanovovat automaticky dle obdobného valorizačního mechanismu, jako se zvyšují důchody, tedy na základě vývoje reálných mezd a inflace. 

Nyní stát posílá 1900 korun měsíčně. Původně se očekávalo, že to bude v roce 2024 o osmdesát dva korun více a v roce 2025 tato částka přesáhne dva tisíce. Jenže dle nové predikce ministerstva financí tuto hranici přesáhne již příští rok. Tím narostou i výdaje státního rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tak chce změnit pravidla pro valorizaci.

„Pokud dojde k úpravě valorizačního vzorce v řádných valorizačních termínech, tak je logické, že by se to promítlo i do plateb za státní pojištěnce, protože je to stejný mechanismus. Zatím ale nepadlo rozhodnutí,“ upřesnil ministr.

Platby za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Válek: Valorizační vzorec se měnit nemůže, chceme předvídatelnost

Podle ministerstva zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je stávající mechanismus vyhovující. Měnit ho zejména kvůli předvídatelnosti vývoje těchto plateb nechce. „Zásadní pilíř toho programu byl, že uděláme co nejlepší předvídatelnost plateb za pojištěnce včetně pojištěnců státních. Proto se změnou valorizačního vzorce nepočítám,“ prohlásil Válek.

Podle dalších zástupců vládní koalice je navázání na inflaci problematické. Jsou tak připraveni o změně pravidel jednat. „Není účelem, aby tam potom ležely na účtech zdravotních pojišťoven desítky miliard a mezitím nám ty peníze ve státním rozpočtu na jiné, také důležité priority chyběly. Takže je potřeba toto vyvážit,“ míní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Domnívám se, že debata musí nastat, a je možné, že se to změní už pro příští rok,“ soudí poslanec a člen předsednictva STAN Jan Kuchař.

„Za nás je důležité, aby se pořádně vyhodnotilo, jak to proběhne letos. Ať máme data, o která se opřít. V Pirátech si myslíme, že dlouhodobé vzorce jsou užitečné, jen je potřeba je vyladit,“ okomentovala místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Výdaje na platby za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Pojišťovny potřebují peníze na léčbu lidí, míní opozice

Opozice zastoupená v Poslanecké sněmovně pravidla pro automatické zvyšování plateb za státní pojištěnce měnit nechce. Dle opozičních klubů právě současný zákon zajišťuje, aby měly zdravotní pojištovny dostatek financí na léčení pacientů.

„Je potřeba si uvědomit, že inflace drtí i zdravotnictví. Nemocnice platí vyšší výdaje za energie, vodu, je zde tlak na zvyšování platů zdravotníků,“ podotkla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Pokud by inflaci nepokrývalo navýšení příspěvků, omezila by se zdravotní péče. To by dopadlo na občany, pacienty, a to v žádném případě nechceme,“ prohlásil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Přesné statistiky, ze kterých se výše plateb za státní pojištěnce odvíjí, bude znát vláda letos v létě. Do konce září pak na jejich základě musí připravit nařízení, podle kterého se budou stanovovat.

Loni odešlo z veřejného zdravotního pojištění na péči přes 430 miliard korun. Dle ministerstva financí přibylo na účtech pojišťoven pět miliard. Rezervy tak celkem činí 57 miliard korun. Letos se ovšem pravděpodobně o něco ztenčí.

Zhruba třetinu peněz do systému posílá stát. Platí odvody za skoro šest milionů lidí. Výdaje státu za tyto platby postupně rostou. Letos již podle odhadů překročí 140 miliard korun, před pěti lety nebyly ani poloviční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 5 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 6 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...