Za poslední rok ubyli členové skoro všem politickým stranám a hnutím zastoupeným ve sněmovně. Ve svých členských základnách zaznamenaly většinou úbytek kolem tří procent. Nejvíce straníků ztratila meziročně ODS, naopak největší nárůst pozoruje hnutí SPD. Kromě SPD přibyli členové jen Starostům a nezávislým. KSČM a ČSSD, které v dolní komoře po posledních sněmovních volbách nejsou, jich loni ztratily pětinu.
Jediné hlavní české politické uskupení, kterému členové výrazněji přibývají, je SPD. Na konci roku mělo 10 210 straníků, meziročně o 9,5 procenta více. Počtem členů se tak hnutí SPD postupně přibližuje nejsilnější vládní ODS.
„V poslední době popularita radikálních stran vzrůstá. Nachází sympatizanty jinde než tradiční strany, hlavně u občanů, kteří chtějí být politicky aktivní, rádi chodí na demonstrace nebo rozesílají e-maily. Tím, že jsou jejich členové hodně vidět, roste logicky i počet jejich členů,“ vysvětluje pro ČT24 politický analytik Lukáš Jelínek.
Za poslední rok se mírně rozrostlo i hnutí STAN, přibylo mu 53 členů. Momentálně je jeho součástí 2200 lidí.
Naopak stabilně v posledních letech ubývají straníci ODS a KDU-ČSL. V lednu měli lidovci 19 796 členů, o 450 méně než před rokem. Občanští demokraté mají poslední údaj o počtu svých členů z loňského května. Tehdy měla nejsilnější vládní strana lehce přes 12 tisíc členů. Oproti předchozímu roku tak oslabila přibližně o pět set členů, asi o 3,6 procenta.
Politolog: Strany nemají respekt
Ostatním sněmovním stranám a hnutím členové za poslední rok také mírně ubyli. Hnutí ANO 2011 mělo v lednu přes dva a půl tisíce členů, o 38 méně než vloni. Podobný úbytek pozoruje i TOP 09, které během roku ubylo přes padesát členů a nyní má skoro dva a půl tisíce členů. Nejmenší členskou základnu ze všech sněmovních uskupení mají Piráti, kterých je momentálně téměr dvanáct set. Meziročně jim ubyla přibližně tři procenta členů.
V Česku je úbytek lidí aktivních v politických stranách dlouhodobým trendem. „Politické strany u nás nemají respekt. Mnoho lidí má pocit, že nejsou schopné řešit aktuální problémy a krize. Pokud se ale budou stávat uzavřenými kluby, budou jim lidé věřit čím dál méně, čímž si časem zaděláváme na velký problém,“ dodává Jelínek.
Po ztrátě poslaneckých mandátů v předloňských sněmovních volbách se s velkým propadem potýkají Komunistická strana Čech a Moravy a Česká strana sociálně demokratická. Obě vloni ztratily přibližně pětinu straníků. Komunistů bylo v prosinci 20 450, za posledních deset let se snížil jejich počet přibližně o polovinu. V propadu pokračuje i ČSSD, která měla ještě na konci roku 2016 přes dvacet tisíc členů, v loňském prosinci jich bylo už jen přes sedm a půl tisíce.
„ČSSD postupně ubývají lidé od té doby, co skončila ve vládě a poté i ve sněmovně. Opouští ji ti, kdo ji vnímali jako určitý výtah k moci a také konzervativnější a tradicionalističtější členové. Zůstávají jen srdcaři. Osud této strany bude záležet spíše na kvalitě jejích členů než kvantitě,“ uzavírá politolog.
- KSČM: 20 450 (prosinec 2022)
- KDU-ČSL: 19 796 (leden 2023)
- ODS: 12 049 (květen 2022)
- SPD: 10 210 (prosinec 2022)
- ČSSD: 7 539 (prosinec 2022)
- ANO: 2574 (leden 2023)
- TOP 09: 2497 (leden 2023)
- STAN: 2200 (březen 2023)
- Piráti: 1192 (leden 2023)
