Vláda schválila novelu liniového zákona. Stanoví lhůtu pro povolení dopravních staveb

8 minut
Tisková konference vlády po jednání o liniovém zákoně
Zdroj: ČT24

Vláda ve středu schválila novelu liniového zákona, která stanovuje čtyřletou lhůtu pro udělení povolení pro nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zákon ještě bude muset posoudit parlament. Ministři rovněž schválili, že do roku 2027 půjde na zlepšení životního prostředí v lesích 446 milionů, jde o součást Společné zemědělské politiky EU. Vláda rovněž schválila nové podmínky pro zemědělce při získávání dotací.

Novela stanoví, že úřady musejí vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady, včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí (EIA). Úprava se bude vztahovat na významné dopravní stavby, u nichž budou investiční náklady nejméně 7,5 miliardy korun. Podmínkou není, aby byly součástí přeshraniční stavby, zdůraznil Kupka.

„Jde o jasné ukotvení finálních lhůt, ve kterých budou úřady rozhodovat,“ řekl Kupka s tím, že to bude znamenat urychlení přípravy dalších klíčových dopravních staveb, ať už v oblasti železniční, dálniční, či vodní infrastruktury. „Přináší závaznou lhůtu čtyři roky od okamžiku, kdy úřady potvrdí, že to příslušné podání je úplné a je možné postupovat v dalších krocích rychle směrem k finálnímu povolení stavby,“ dodal.

2 minuty
Události: Vláda o novele liniového zákona
Zdroj: ČT24

Podle něj by novelu bylo možné využít pro některé nejdůležitější dálniční stavby, jako jsou D11, D35, D6 a D52. Uplatnit by ji mělo být možné i na severní část pražského okruhu, kde Ředitelství silnic a dálnic podle Kupky finišuje přípravu pro posouzení EIA.

Ministr zároveň zdůraznil, že novela zákona má sloužit především jako pojistka nejzazší lhůty pro povolování dopravních staveb. „Pevně doufáme, že se podaří získávat ta povolení dříve než ve lhůtě čtyři roky,“ řekl. Vláda podle Kupky směřuje k tomu, aby se podařilo napravit historický dluh Česka při budování dopravní infrastruktury.

Lepší hospodaření v lesích

Vláda na návrh ministerstva zemědělství schválila také dotace na lesnicko-environmentální platby pro zlepšení životního prostředí, přípravu na změnu klimatu a ochranu lesů. Do roku 2027 je na ně určeno téměř 450 milionů korun.  Podporu na opatření v lesích získají vlastníci, nájemci nebo pachtýři na zachování druhové rozmanitosti v lesích nebo ochranu genofondu. 

Novela podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) podporuje lepší hospodaření v lesích i jejich ochranu. „Upravuje to, abychom mohli také chránit vzácné porosty, případně i ty jednotlivé konkrétní habitativní stromy a toto nařízení vlády stanovuje finanční parametry, ale zároveň také parametry, jakým způsobem má ochrana probíhat,“ uvedl na tiskové konferenci Jurečka.

Například dotace na genofond pomohou financovat šetrný sběr šišek a semínek z cenných lokalit, genetický materiál bude sloužit k osázení nových lesů, uvedlo ministerstvo zemědělství. Lesnicko-environmentální platby podpoří každoročně 28 tisíc hektarů cenných porostů.

Nové podmínky pro zemědělce

Vláda rovněž schválila nové podmínky, které musí zemědělci splnit, aby měli nárok na plošné dotace, takzvané podmínky podmíněnosti. Ty se týkají například dotací na zlepšení životních podmínek zvířat v hospodářských chovech. Zemědělci budou podle resortu muset také dodržovat protierozní opatření, rozčlenit na více dílů velká pole s jednou plodinou nebo nechávat některá pole ležet ladem, aby na nich poskytli podmínky pro různé rostlinné a živočišné druhy.

Jurečka k tomu uvedl, že smyslem nařízení je lépe pečovat o půdu nebo vodní zdroje. Poznamenal, že v ČR je více než třicet tisíc subjektů věnujících se zemědělství, mezi kterými jsou rodinné farmy, střední i velké podniky. „Bylo to poměrně dlouho projednáváno, není to jednoduché téma. Pokud opravdu myslíme vážně lepší péči o krajinu, je nutné dělat posun kupředu,“ řekl.

Pro některá pravidla letos platí výjimka, kterou umožnila Evropská komise. „Letos tedy mohou například i na úhorech pěstovat produkční plodiny. Také povinnost střídat plodiny na jednom poli je odložena až na rok 2024,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
16:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 7 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 10 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 10 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 11 hhodinami

Ústavní soud čeká v příštím roce dvacítka nevyřešených případů

Ústavní soud (ÚS) vstupuje do roku 2026 s dvacítkou nevyřešených případů. Kauzy projednává celé plénum, které letos vydalo skoro padesát nálezů. Obstála třeba podoba úhradové vyhlášky či volební kandidátky, na kterých se objevují jména lidí z více stran, což kritici označovali za skryté koalice. Ústavní soudci naopak zasáhli do advokátních tarifů nebo třeba zrušili oddělené zápisy do škol pro ukrajinské děti.
před 11 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 21 hhodinami

Soud poslal zápasníka Vémolu a další dva obviněné do vazby

Zápasník Karel „Karlos“ Vémola, který čelí obvinění z organizované drogové trestné činnosti, půjde do vazby. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 7. Do vazby poslal i další dva obviněné, sdělili mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová a pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Obviněným hrozí až osmnáct let vězení.
včeraAktualizovánovčera v 15:07
Načítání...