Po ostré kampani na Hrad přichází pragmatik hledící na Západ, píší zahraniční média

Zahraniční média hodnotí vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách jako přesvědčivé a akcentují jeho prozápadní postoje. Americký list The New York Times jeho zvolení označuje za významný výsledek tváří v tvář „testu stoupající vlny populismu.“ Německé deníky pak připomínají hlavně vyostřenou kampaň, ve které Andrej Babiš (ANO) varoval před rozšířením válečného konfliktu na Ukrajině do Česka. Polská média pak Pavlovo zvolení označují jako signál o pokračujícím odklonu české politiky z ruského vlivu.

Zahraniční média a agentury po vítězství Petra Pavla akcentují zvláště jasný rozdíl hlasů, kterých dostal zvolený prezident téměř o jeden milion víc než Andrej Babiš.

Britský list The Guardian hovoří dokonce o „ponižující prohře“ pro bývalého premiéra a připomíná kampaň, ve které Babiš Pavla opakovaně vykresloval jako „válečného štváče“. Vzpomíná rovněž na Babišův výrok ohledně toho, že by v případě napadení Polska nevyslal na pomoc armádu, za což se ale kandidát později omluvil. 

Podle amerických novin The New York Times představoval souboj obou kandidátů jasný střet politických stylů – „neokázalého pragmatismu a nespoutaného populismu“. Deník zmiňuje, že na české voliče nezafungovaly argumenty, které by mohly zpochybňovat vojenskou pomoc Ukrajině, a Babišův způsob kampaně přirovnává k politickým výrokům maďarského premiéra Viktora Orbána. 

Dle komentátorů The Washington Post Pavlovo vítězství upevní západní orientaci Česka. List si všímá toho, že vítězi bezprostředně po zvolení i v češtině pogratuloval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Česko je tak odhodlaným podporovatelem Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi,“ píše deník a dodává, že právě válka na Ukrajině byla jedním z hlavních témat předvolební kampaně. 

Německá média připomínají tvrdou kampaň

Kampaně, ve které byla velmi často zmiňována slova válka a mír, si všímají i německá média. „Byla to náročná volební kampaň s dezinformacemi a výhrůžkami smrtí,“ uvedla televizní relace Tagesschau s tím, že předvolební klání bylo plné ostrých střetů a že zejména Pavel čelil dezinformační kampani. Dodala také, že poražený Babiš je stejně jako dosluhující prezident Zeman znám svými euroskeptickými a protiimigračními postoji. 

Deník Süddeutsche Zeitung ve své zprávě zevrubně hovoří o tom, že Babiš v kampani útočil především na vládu premiéra Petra Fialy (ODS) a vyvolával strach z rozšíření válečného konfliktu na Ukrajině do zemí Evropské unie. „Během volební kampaně se Babiš snažil Pavla vykreslit jako válečného štváče. Bývalý náčelník generálního štábu se vyslovil pro další podporu Ukrajiny v boji proti Rusku,“ popisovala také rakouská stanice ORF. 

Faktu, že nastávající prezident pochází z vojenského prostředí a jako bývalý generál zastával vysokou pozici ve vedení Severoatlantické aliance, už v titulku zdůrazňuje list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Hovoří také o tom, že Pavel ve vítězné řeči nasadil po náročné kampani „sebevědomý a shovívavý tón.“ Minulost Petra Pavla popisuje i týdeník Der Spiegel, který mluví o tom, že kariérní voják nyní jako hlava státu vystřídá prezidenta rozdělujícího společnost svými kontroverzními výroky. 

Také německá agentura DPA zmiňuje, že po končícím prezidentovi Miloši Zemanovi přijde do funkce prezident, který podle německých reportérů nebude příliš polarizovat společnost. „Pozorovatelé nyní očekávají nejen generační obměnu, ale změnu stylu Pražského hradu, který je sídlem prezidenta. Zeman často polarizoval kontroverzními prohlášeními o migrantech, muslimech a médiích,“ píše agentura. Všímá si rovněž vysoké volební účasti, která přesáhla 70 procent.  

Celý profil nového českého prezidenta přinesl německý deník Die Tageszeitung, který zdůrazňuje, že se Pavel jasně vyslovil pro další pomoc Ukrajině a „na rozdíl od Andreje Babiše“ je podle nich v mezinárodním společenství považovaný za prozápadně orientovaného.

Rakouský Der Standard se v obsáhlém Pavlově portrétu věnuje jeho minulosti v armádě komunistického Československa před rokem 1989, ale i politické kampani a množství dezinformací během ní. Politicky zvoleného prezidenta podle listu definuje „podpora z řad pravicově liberální vládní koalice premiéra Petra Fialy“.

Nový prezident bude hledět k Západu, zní z Polska

„Generál je prezidentem. Žádný nový Orbán v regionu nebude,“ uvozuje titulkem polský list Reczpospolita svůj komentář o výsledku českých prezidentských voleb. Pavlův úspěch hodnotí novinář Jerzy Haszczyński jako pozitivní pro Polsko a oblast východní Evropy kvůli tomu, že porazil Babiše, který „podkopával spojenecké závazky.“ 

„Z našeho pohledu je nejdůležitější, že v době, kdy se bude rozhodovat o osudu velké války na Východě, bude prezidentem České republiky slavný generál, bývalý šéf Vojenského výboru NATO, a především stoupenec proukrajinské a prozápadní Fialovy vlády,“ míní novinář. 

Jako porážku populismu Andreje Babiše komentuje Pavlovo zvolení polský týdeník Polityka. „Na konci kampaně se jako rozhodující ukázala efektivita budoucího prezidenta v přímé konfrontaci s Babišem a také zcela scestná volební strategie druhého jmenovaného, založená na polopravdách o jeho vlastním životopisu a kontroverzních prohlášeních ohledně dalšího postoje České republiky vůči válce na Ukrajině,“ napsal v narážce na průběh kampaně komentátor Mateusz Mazzini.

Pavlovo předchozí působení ve strukturách NATO podle něj vyvrací tvrzení o tom, že je politickým nováčkem. Jeho zvolení také vyzdvihuje coby signál, který „ukazuje, že politika papírové neutrality vůči Rusku podporovaná válečnými strašáky už nefunguje. Není možné na tom snadno získat politický kapitál“. Pavlův úspěch označuje jako další obrat Česka směrem k Západu a porážku Babiše vnímá jako „velkou ránu“ pro populistický blok v Evropě.

Polská mutace časopisu Newsweek ve zprávě o vítězství Petra Pavla ve volbách popisuje také jeho účast ve válce v bývalé Jugoslávii a operaci, při které jeho jednotka zachránila více než padesát francouzských vojáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 7 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 7 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 10 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 11 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 12 hhodinami
Načítání...