Vláda připravuje první výraznější škrt v sociální oblasti, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) totiž plánuje snížit a zkrátit podporu pro nezaměstnané. Omezení má platit pro ty, kteří budou v evidenci úřadu práce déle než tři měsíce. Státnímu rozpočtu by toto opatření mělo uspořit ročně stovky milionů.
Podle ministra Jurečky při nezaměstnanosti ve výši zhruba 3,5 procenta mohou aktivní lidé najít práci rychleji. Volných míst je stále víc než uchazečů.
„Například bychom rychleji snižovali míru podpory v čase. To, že na pracovním úřadě čerpají tuto podporu jeden, dva, tři měsíce, tomu rozumím a nemám ambici dělat nějaké snížení. Ale je třeba se podívat třeba na to, že tam jsou lidé, kteří tam jsou delší čas,“ řekl ministr.
„Podpora v nezaměstnanosti by měla být řekněme v určité míře přísnější, pokud se lidé na Úřad práce vrací častěji,“ doplnil s tím, že půjde o kombinaci zpřísnění podmínek pro poskytnutí podpory a reálné snížení vyplácené dávky.
Návrh chce resort předložit v první polovině příštího roku a platit by měl nejpozději od ledna 2024. Omezit podporu v nezaměstnanosti vládě doporučila i Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Nezaměstnaní mladší padesáti let nyní můžou pobírat podporu pět měsíců. Lidé mezi padesáti a pětapadesáti lety osm měsíců a uchazeči o práci starší pětapadesáti let pak nejvýš jedenáct měsíců.
Nyní dostávají první dva měsíce lidé bez práce pětašedesát procent předchozího čistého výdělku, další dva měsíce padesát procent a od pátého měsíce pětačtyřicet procent. Jurečka chce, aby stát po čtvrt roce podporu minimálně o pět procentních bodů snížil.
„Je to krok správným směrem, budu prosazovat, abychom se bavili o této variantě,“ souhlasí s ním předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Pro omezení podpory je i ODS.
Diskuze s koaličními partnery
Na přesných škrtech se ale bude muset koalice ještě dohodnout. Třeba STAN nebo Piráti mají vůči Jurečkovu plánu výhrady. „Nyní se nacházíme v období nejistoty, v období možné nastávající krize a je potřeba lidi spíše podporovat než tu případnou nejistotu prohlubovat,“ reagovala na návrh místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by měl plán reflektovat stávající a budoucí úroveň nezaměstnanosti.
Opoziční hnutí ANO před úsporami v dávkách pro osoby bez práce varuje. Připomíná, že část firem plánuje od začátku příštího roku propouštění. Podle opozice není proto vhodná doba pro snižování dávek lidem, kteří jsou delší dobu bez práce.
„Nebudeme uplatňovat kolektivní vinu. To jsou lidé, kteří se najednou ocitnou v šílené sociální situaci a my je necháme na holičkách? Takže opět budeme řešit škrty na úkor těch nejvíc zranitelných,“ kritizuje šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Pan ministr Jurečka by měl začít u lidí, co jsou třicet let na podpoře, na sociálních dávkách, a ne u těch, kteří náhodou přišli o pracovní místo, a to se bohužel v příštím roce může stávat čím dál častěji kvůli energetické krizi,“ míní předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Vláda nečeká výrazný růst nezaměstnanosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí by od svého záměru zpřísnit výplatu podpor lidem bez práce ustoupilo v případě, že by nezaměstnanost začala kvůli krizi rychle stoupat. S výraznějším růstem nezaměstnanosti ale zatím česká vláda pro příští rok nepočítá.
V Česku bylo v listopadu bez práce tři a půl procenta lidí. To je prakticky stejné číslo jako na začátku letošního roku. To byla nezaměstnanost o jednu desetinu procentního bodu vyšší. Od června ale po jarním poklesu počet lidí bez práce mírně vzrostl – v listopadu bylo bez práce o 26 tisíc lidí víc než právě v červnu.
V příštím roce má podle prognózy ministerstva financí úroveň nezaměstnanosti mírně stoupat na zhruba čtyři procenta. Pak by ale měl tento nárůst skončit. Podobně vysokou nezaměstnanost jako v roce 2023 předpokládá resort financí i v letech 2024 a 2025.
Stát letos podobně jako loni vydá na podporu v nezaměstnanosti necelých deset miliard. Pro rok 2023 zatím počítá státní rozpočet se snížením výdajů o šest set milionů korun.
