Jiskru zažehnutí válečného konfliktu nejde podceňovat ani navzdory tomu, že napadení Česka bezprostředně nehrozí, uvedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka. V pořadu Události, komentáře dodal, že prioritou tuzemské armády je modernizace bojových vozidel pěchoty, podstatné je podle něj i řešení lepších systémů protivzdušné obrany.
Ruská agrese na Ukrajině je podle premiéra Petra Fialy (ODS) tvrdou lekcí, na niž musí Česko reagovat hlavně zvyšováním připravenosti armády. Souhlasí s ním náčelník generálního štábu Řehka, který zároveň vyzval, aby se armáda chystala i na nejvážnější scénáře, tedy i na válku velkého rozsahu.
Domnívá se, že koncepce obrany státu by měla být připravena dlouhodoběji, než je nyní. Ocenil však, že politici začínají investice do armády zvyšovat. „Obrana se musí budovat dlouhodobě. Když začneme nyní investovat do obrany, tak investujeme na další krizi, která přijde třeba za patnáct let. Je ale lepší začít pozdě než nikdy,“ uvedl s tím, že zásadní pro obranu Česka je, aby fungovalo v rámci NATO jako soudržný a silný člen.
Prioritou avizované modernizace armády jsou podle něj hlavně nová bojová vozidla pěchoty kvůli splnění plánovaných cílů celé Severoatlantické aliance. „Nejsem schopen všechny postavit na rovinu, protože jsou důležitá například děla, ale potřebujete k nim i integrovaný systém řízení palby, vrtulníky, radary. Hodně se také podceňuje velení, řízení, komunikační systémy. A úplný základ je mít výbavu jednotlivce, tedy výbavu vojáka,“ přidal k výčtu.
V úterním projevu Řehka zmínil, že Česko by bylo aktivním účastníkem potenciálního konfliktu od první minuty, a proto je podle něj potřeba posílit i bezpečnost vlastního území. „Pokud by hypoteticky přeskočila jiskra a došlo k válečnému konfliktu mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí, pošleme některé části armády v souladu se společnými plány bojovat tam, kde je třeba. Samozřejmě budeme muset ale také zabezpečit teritorium. Dnes už neexistuje bezpečný prostor, protože zbraňové systémy mají daleké dosahy.“
Zdůraznil rovněž, že i zapojení českých vojáků mimo hranice země posiluje bezpečnost obyvatel. „To, že jdete někam bojovat, v rámci třeba obranných aliančních plánů, je také zabezpečení vlastního teritoria, jenom odjinud. Jsme v bezprecedentně dobré situaci, protože jsme obklopeni spojenci. Máme kolem sebe spřátelené země a nemusíme čelit tomu, že by nám z minuty na minutu překračovaly tanky hranice,“ dodal.
S chladnou hlavou
Přestože podle Řehky roste „eskalační potenciál“ války na Ukrajině, domnívá se, že v posledních krizích NATO dokázalo, že dokáže reagovat s rozvahou. Varoval však před nechtěným vyhrocením konfliktu. „Viděli jsme dopad raket do Polska, viděli jsme vystřelení ruské rakety na spojenecký letoun. Viděli jsme bezpilotní dron, který vybuchl na území členského státu NATO,“ vyjmenoval.
Vyhodnocení dopadu raket, které zabily dva lidi, probíhalo u velení NATO a zástupců Polska dle Řehky klidně. Zmínil, že v době nečekané události se nacházel na jednání, kterého se účasnil i polský náčelník generálního štábu.
„Nikdo nepanikařil, na druhou stranu jsme si všichni říkali, že nevíme, kde to může skončit a konce jsou různé, i proto jsme program jednání okamžitě změnili a začali jsme komunikovat směrem domů. Brali jsme to vážně, ale nezačali jsme panikařit,“ popsal neklidnou situaci.
Posílení protivzdušné obrany
I kvůli dalším hrozbám způsobených válkou na Ukrajině si Řehka myslí, že je třeba začít přemýšlet o zesílení protiraketové obrany. „Nemáme rozhodně dostatečnou vícevrstvou ochranu, to je významně nákladné, buduje se to dlouho. Zadání tu v minulosti nebylo, protože jsme se chystali na jiné typy krizí, je ale na místě se tím začít zabývat,“ řekl.
Mezi další témata diskuze ohledně nedostatků armády řadí problematiku zásob, průmyslových kapacit, ale i civilní ochrany a systémového vyrozumění obyvatelstva v krizích. „Z hlediska zachování si nějaké strategické flexibility je důležité si udržet vševojskový charakter armády. To znamená schopnosti, byť některé trochu utlumené, v menších kapacitách si prostě držet,“ přiblížil filosofii armády jako členského státu NATO pod jeho velením.
Pozici České republiky v NATO je podle něj potřeba posilovat hlavně zlepšováním vlastních kapacit, které by se díky dalším členům doplňovaly. „Každý stát dostane něco přiděleno, to se musí poskládat dohromady, když je krize a musí to fungovat jako jeden balík. V Alianci není jen článek 5 o společné obraně, ale je zde také článek, který říká, že v první řadě si každý stát musí budovat svoji vlastní obranu. A Aliance funguje, pokud fungují všechny členské státy,“ sdělil.
